Romantismus a realismus – Malířství

ROMANTISMUS:

- směr 1. poloviny 19. století, který vznikl jako reakce na osvícenství, což byl myšlenkový směr

- tento směr klade důraz na city, emoce, osobní prožitky – subjektivno a výjimečné zážitky nejvýrazněji se projevil v literatuře a malířství

- Průkopníkem ve francouzském malířství byl JEAN LOUIS THÉODORE GÉRICAULT se svým obrazem Důstojník gardy dává povel k útoku

- Géricault byl jedním z umělcům kterým kritika vytýkala, že si pletou skutečnost s představami a život s románem. Přezdívali jim romantici a snahám, které tito mladí umělci vášnivě hájili v umění i v životě, romantismus

- Romantismus však nebyl jen novým uměleckým směrem. Byl něčím víc – novým životním pocitem, ovlivňujícím Evropu první poloviny 19. století

- Hrdinové romantismu toužili vyzkoušet „na vlastní kůži“ všechno nové a vzrušující, chtěli projevit vlastní vášnivé city a vůli

- Romantismus zdůrazňuje jedinečnost a subjektivitu osobního prožitku. Romantický člověk je jedinečnou bytostí – individualitou

- Zatímco 18. století je stoletím osvícenství, které bylo ve znamení víry v rozum, tak romantismus první poloviny 19. století kladl důraz na city, vášně, dobrodružství, fantazii, silné a výjimečné zážitky

- Romantici hledali neklid a nejistotu. Své náměty nacházeli v nespoutané přírodě, na opuštěných místech se starými zříceninami nebo naopak v bojích za svobodu, v tématech lásky a smrti

- Romantikům se příčila ošklivost průmyslové tovární výroby a špína rychle se rozrůstajících měst

- Vysmívali se vyčpělým ideálům klasicismu. Mladí malíři zavrhli ulízané mytologické kompozice, v nichž bylo vše předem vypočítáno na vnější efekt

- Proti chladné vyumělkovanosti stavěli vášeň a přirozenost, dobrodružství a odvahu hrdinů a rebelů

- Ze skutečnosti, která romantiky tísnila, utíkali do snů, představ a fantazie, do středověké minulosti nebo na opuštěná místa ve volné přírodě

- CHARAKTERISTIKA ROMANTICKÉHO DÍLA:

- Hlavními motivy jsou krajiny, příroda, západy a východy Slunce, zajímavé přírodní úkazy

- Upřednostňovala se krajina a postavy byly malinké a ztrácející se v okolí

- Objevují se zříceniny – odkaz na doby dávno minulé

- Na obrazech je dominantní strom

- Objevují se historické náměty a výjevy, vycházející z mýtů a pověstí

- Vše je jakoby v pohybu – dramatické výjevy

- U nás – výjevy ze starých českých pověstí, odkaz na lidové umění

- PŘEDSTAVITELÉ ROMANTISMU:

- Théodore Géricault – Důstojník gardy dává povel k útoku, Splašený kůň

- Eugéne Delacroix - Vraždění na ostrově Chiu, Svoboda vedoucí lid

- Bodo Boden - Svoboda vedoucí lid

- John Constable - Žitné pole

- William Turner - Požár parlamentních budov

- Caspar David Friedrich - Dva muži pozorující měsíc

- Josef Mánes – Slovenská rodina, venkovský kostelík

- Antonín Navrátil – Hon na lišku

Klasicismus versus romantismus:

Rozum – cit

Řád – svoboda

Symetrie – bizarnost

Antika – gotika

Společnost – jedinec

Normy – nespoutanost

REALISMUS:

- Směr druhé poliny 19. století

- Obrazy byly malovány podle skutečnosti, až do nejmenších detailů = studie

- Obrazy jsou nepřikrášlené a nepřibarvené

- Od ostatních slohů se liší svými náměty

- Náměty: Chudí lidé, kteří tvrdě pracují a nežijí v dobrých podmínkách

- Vyšší vrstva tyto obrazy neměla moc ráda a ve svých domech je nevystavovala, protože se nerada dívala na chudé pracující lidi

- Vznik ve druhé polovině 19. století s rozvojem průmyslové výroby

- Příroda už nebyla chápána jako dílo Boží, ale jako zdroj surovin nezbytných pro uspokojení stále rostoucích potřeb společnosti

- Víra v Boha a nadpozemský svět byla otázkou jeho svobodného rozhodnutí – nebyla už tedy chápána jako problém celé společnosti . Tato změna postavení člověka ve světě měla za následek i změnu jeho vztahu k němu. Veškerá pozornost se upjala k pozemskému světu v jeho konkrétní podobě – k tomu jak jej vidíme očima

- Nový vztah ke světu se promítl i do výtvarného umění. Místo zasněných návratů do dávné historiemi tajemného světa Orientu, ve kterých si libovali romantici se zájem umělců druhé poloviny 19. století obrací k všední skutečnosti v její konkrétní podobě. Proto byl tento nový směr označen jako realismus (realita = skutečnost)

- Rozbujelou fantazii romantiků nahrazuje trpělivé a pečlivé pozorování světa kolem sebe.

- Zakladatelem je Gustav Courbet. Ten se snažil zachytit skutečnost v její syrové podobě bez jakéhokoliv přikrášlování. Lidskou postavu maloval podle živého modelu, vycházel se skicáky do přírody, aby zde na základě přímého pozorování zachytil konkrétní část skutečnosti řadě kresebných i barevných studií. Výsledné obrazy však stále ještě maloval v ateliéru.

- Zájem o konkrétní, nepřikrášlenou podobu skutečnosti vedl k mimořádnému rozkvětu krajinomalby

- PŘEDSTAVITELÉ REALISMU :

- Karel Purkyně – Podobizna kováře Jecha, zátiší, portréty…

- Gustav Courbet – Štěrkaři

- Jean-Francois Millet – Sběračky klasů

- Honoré Daumier – Revoluce, Hlava

- Adolph von Menzel – Válcovna železa

- Camille Corot – Cesta k Séver

- Antonín Chittussi – Vltava u Tróje

- Adolf Kosárek – Krajina ze středních Čech

- Josef Mánes – Venkovský kostelík

- Josef Navrátil – U vývěsní cedule loterie