Civilizační choroby

Ebola spolu s Marburg patří mezi filoviry. Jedná se klinicky o systémové horečnaté onemocnění s náhlým začátkem. Dominujícími příznaky jsou bolesti hlavy, svalů, schvácenost, faryngitida, zvracení, průjem. Onemocnění vykazuje vysokou smrtnost u horečky Ebola je to 50-90 %. Možná je také izolace viru z krve, jaterní a ledvinové tkáně na tkáňových kulturách či morčatech. Horečka Ebola byla poprvé zaznamenána u lidí v západní rovníkové oblasti Súdánu a v Zaire v roce 1976. Primárním zdrojem nákazy pro člověka je nějaké rezervoárové zvíře dosud není známo jaké. Člověk je zdrojem nákazy pro své okolí především v nemocničním prostředí. Přenos z člověka na člověka se uskutečňuje stykem s biologickým materiálem nemocného (krev, moč, sektrety, tkáně). Možný je také přenos pohlavním stykem, virus byl prokázán ve spermatu. Inkubační doba u horečky Ebola 2-21 dnů. Období nakažlivosti je tak dlouhé dokud krev a sekrety obsahují virus tj. asi 5-7 měsíců. Vir Ebola je tedy značně odolný virus, který dokáže přežít mimo lidské tělo. Jakýkoliv kontakt s pacienty nebo jejich okolím může být pro člověka osudný. Vnímavost k onemocnění je všeobecná (totální).Léčba je symptomatická. Pokud je k dispozici rekonvalescentní imunoglobulin je možné jej podat do 7 dnů (pozdější podání je neúčinné). Ebola je strašlivý vir, napadá všechny tělesné orgány, játra, ledviny, mozek, prostě všechno. Nefunkčnost jednotlivých orgánů působí postiženým nesmírné problémy a vyvolává nepředstavitelné bolesti. Virus se úžasně rychle množí. Fragmenty odumřelých buněk ucpávají cévy. Pacientovo tělo se pokryje modřinami, začíná krvácení do vnitřních tkání. Vzápětí na to se krev začíná řinout ze všech tělních otvorů. V posledním stádiu zvrací postižený jedinec krev a krvavou kaši z vlastních vnitřních, virem rozložených tkání a orgánů.

Epidemiologická opatření:

1.Preventivní

· Dodržovat zásady prevence vzniku a šíření nemocničních nákaz.

2. Represivní

· Výskyt onemocnění je nutno hlásit.

· Izolovat pacienta a dodržovat bariérové ošetřovací techniky.

· Zajistit dezinfekci biologického materiálu nemocných jedinců, včetně dezinfekce předmětů, které byly tímto materiálem kontaminovány

· Klinicky sledovat osoby v kontaktu s nemocným po maximální inkubační dobu.

Systém filovirů

Napadají všechny orgány lidského těla během několika dnů, viry jsou tak nakažlivý, že i dlouhodobý pobyt na předmětech, kterých se dotkly jeho oběti, nijak nesnižuje jeho vražedné schopnosti. Virus prostoupí do tkáně a začne ji zpracovávat, vzniká takzvaná krevní kaše, která je z těla vylučována. Pacient umírá na rozpad vlastního těla.

AIDS

AIDS (Acquired Immunodeficiency Syndrome)-(získaný syndrom nedostatečné imunity). Je to poměrně nová nemoc. První nemoci byli objeveny v Americe v roce 1981. AIDS je považován za pohlavní nemoc, protože se nejčastěji šíří pohlavním stykem. Vědci se domnívají, že AIDS je způsobován virem. Virus nemoci AIDS (virus HIV) napadá imunitní systém, což je obranný systém těla proti nemocem. Imunitní systém chrání naše zdraví tím, že ničí mnoho bakterií způsobujících nemoci, které se dostanou do našeho těla, a pomáhá nám se uzdravit, když přesto onemocníme.Virus HIV znemožňuje imunitnímu systému, aby správně konal svou práci, a proto mohou lidé s AIDS zemřít na nemoci, které by lidé s normálním nepoškozeným imunitním systémem nikdy nedostali. Virus HIV může napadnout i mozek a způsobit vážné a smrtelné mozkové choroby.

DŮLEŽITÁ FAKTA O AIDS

· AIDS se šíří děsivou rychlostí. V roce 1981 existovalo v USA 321 známých případů. Do srpna roku 1987 bylo AIDS zjištěno přibližně u 40 000 Američanů. Kolem roku 1991 odhadovali odborníci celkový počet případů v USA na 220 000-750 000 (nebo i víc).

· Do srpna 1987 zemřelo na AIDS asi 23 000 Američanů .

· Virus HIV patří do určité zvláštní kategorie. Vědci dosud neobjevili způsob léčby žádné nemoci způsobené tímto druhem virů, a proto ani nedoufají, že by v brzké budoucnosti objevili způsob léčby AIDS. (Někteří se obávají, že způsob léčby nebude nalezen nikdy.) Zatím se ještě nikdo nikdy nevyléčil z AIDS. Málo pacientů, u nichž bylo zjištěno AIDS, přežilo více než 5 let.

· Někteří lidé nakažení virem HIV dostanou příznaky do několika měsíců; jiní teprve za několik let. Často se stává, že se symptomy projeví až za 5 let nebo více let.

· Odborníci odhadují, že v roce 1987 již byly virem HIV nakaženy 2 000 000 Američanů (i když mnoho těchto lidí o tom neví, dokud se u nich neobjeví symptomy).

Přenos viru HIV

· HIV kontaminovanou krví nebo krevními deriváty. (transfuze krve)

· Společným používáním jehel, stříkaček, eventuálně. roztoku drogy u injekčních uživatelů drog. .

· Pohlavním stykem.

· Z matky na dítě.

Priony

Patogenem způsobujícím prionové infekce je nově objevený typ patogenu, který nazýváme PRION, a který se významně liší od doposud běžně známých patogenů jako jsou bakterie a viry. Priony jsou neobyčejně odolné vůči teplotě a působení chemikálií. Dokonce ani teplota 100°C priony dostatečně nedeaktivuje. Priony jsou zcela rezistentní na celou řadu běžných dezinfekčních prostředků. Priony se také velmi obtížně biologicky rozkládají a v půdě přežívají mnoho let. Do dnešního dne se nepodařilo úplně stanovit složení prionů a způsob jejich rozmnožování. Protein způsobující onemocnění lze identifikovat v mozku a dalších orgánech infikovaného organismu. Další lidské prionové infekce

Gerstmann-Sträussler-Scheinkerova choroba ("GSS")

GSS je vzácná dědičná choroba charakteristická zhoršenou svalovou koordinací a demencí, která je spojována s mutací genů lidského prionového proteinu. Smrt následuje do 2 až 6 let po prvních příznacích. Do dnešního dne bylo zaznamenáno přibližně 50 rodin s GSS mutací.

BSE

BSE (Bovinní Spongiformní Encaphalopathie) byla poprvé popsána ve Velké Británii v roce 1985. V roce 1996 byla publikována vědecká zjištění ukazující, že BSE je přenosná na člověka a způsobuje formu CJD (Jakobova nemoc). Teprve 3-6 let po nakažení hovězího dobytka infekcí BSE se projeví první klinické příznaky jako snížení produkce mléka, třas, poruchy koordinace atd. Tato inkubační doba se může lišit a pohybovat se v rozpětí od 20 měsíců (nejmladší) až po více než 15 let. Důsledkem této dlouhé inkubační doby je, že výrobky z nakažených zvířat se mohou bez viditelných příznaků dostat do potravinového řetězce, není-li zaveden úplný systém kontroly porážených kusů. Během první fáze onemocnění je úroveň infekčnosti napadených zvířat relativně nízká. Během druhé fáze se ještě nevyskytují klinické příznaky, ale je již možné zjistit nákazu v mozku a v míše zvířete. Tato fáze představuje největší zdravotní nebezpečí. Zvířata v této fázi jsou stejně infekční jako zvířata s viditelnými symptomy, leč ty se bohužel ještě neprojevují. Tato druhá fáze trvá nejméně 6 měsíců. Příchod třetí fáze nastává výskytem klinických příznaků a končí smrtí zvířete. Stáří zvířat ve třetí fázi onemocnění se může pohybovat od 20 měsíců po 16 let; průměrný a nejčastější věk je však mezi 3 a 5 lety.Jak vůbec došlo k přenosu Scrapie na krávy ,potažmo možná na člověka? Příčina nemoci BSE je jednoznačná. Nemoc BSE je způsobena činností člověka. Farmářům, kterým uhynuly ovce na Scrapii, bylo v minulých desetiletích líto tato zvířata spalovat nebo zahrabat hluboko do země. Vždyť přeci i těla mrtvých zvířat obsahují řadu živin, tak proč je nezužitkovat? A tak se začala vyrábět krmná moučka, kterou se začaly naše kravičky přikrmovat. Z býložravců se tak staly masožravci.Z počátku se při její výrobě(kolem 70.let minulého století) se používalo vysokých teplot. Ale pak se přišlo na to, proč plýtvat energií a nápad byl nasnadě. Nedokonale tepelně zpracované části nemocných zvířat byly zkrmovány ve velkokapacitních kravínech. Nejmarkantněji se to projevilo právě v Británii, kde se zkrmováním začalo. V Evropské unii byli přeci jen opatrnější. Po vysokém nárůstu případů BSE se v roce 1988 opustilo od zkrmování touto moučkou vůbec. A o rok později vydala britská vláda zákaz výroby potravin, které by mohly obsahovat mozkovou tkáň hovězího dobytka. Nejnebezpečnější bylo tedy období 1986-89.