Epilepsie je považována za nejzávaznější záchvatové onemocnění mozku. Dělíme ji na dva základní druhy: na onemocnění primární, kde přímou příčinu neznáme, a na epilepsii sekundární, kde jsou zjistitelné ložiskové změny mozku (poúrazové, poporodní, zánětlivé, cévní nádorové a jiné)
U většiny epileptických záchvatů je alespoň jeden ze tří základních znaků: porucha vědomí, chorobné hybné projevy a elektroencefalografický nález. Klinické projevy však mohou být dosti rozdílné. Tři základní formy epilepsie jsou tzv. velký, malý a psychomotorický záchvat.
Velký záchvat se často ohlašuje různými příznaky-prodromy. Bývají to svalové záškuby, bolesti hlavy, zažívací poruchy jindy vznětlivost podrážděnost nebo naopak nápadně veselá nálada.
Někdy po prodromech, trvajících několik hodin a dnů bývá těsně před vlastním záchvatem ještě předzvěst-aura ve formě brnění nebo tuhnutí ruky, nohy, koutku úst apod. Indy má aura podobu vidin blesků, plamenů červené barvy aj., nebo při ní nemocný slyší zvonění, pískání, melodii atd.
Vlastní záchvat trvá jen několik minut, je provázen někdy výkřikem, postižená prudce padá, má křeče v celém těle a končetinách, někdy má pěnu u úst a pokouše si jazyk.
V tomto stavu je nutné chránit nemocného zejména před poraněním a pokousáním jazyka. Po záchvatu bývá většinou spavost, ale někdy může dojít i k přechodné zmatenosti nebo neočekávanému násilnému jednání, za které nemocný není zodpovědný. Proto musí být určitou dobu pod dozorem.
Malý záchvat je kratičká ztráta vědomí, při které se postižený nepřítomně zadává do prázdna a hned pokračuje v práci nebo v řeči. Bývá častější u dětí. Rodiče tento druh záchvatu někdy dokonce zcela přehlednou.
Stejně krátký jako malý záchvat je tzv. akinetiský záchvat. Při tomto bezvědomí však nastane bleskový pokles svalového napětí a nemocný padne prudce na zem. Ihned se však zvedne cítí se dobře (neporaní-li se při pádu).
U obou těchto záchvatů je stejný velmi typický nález na elektroencefalogramu. Objeví se sled vln a hrotů, velmi vysokých a pravidelných, podle čehož se onemocnění bezpečně pozná.
Psychomotorický záchvat trvá obvykle 2 – 3 minuty, ale výjimečně může probíhat jako několikahodinový mrákotný stav, němž nemocný zdánlivě rozumně jedná, ale není při vědomí. Při krátkých záchvatech nemocný často dělá neúčelné opakované pohyby nebo pomlaskává, přežvykuje apod. Tento druh záchvatu vychází ze spánkového laloku a může být např. projevem rostoucího nádoru.
Kromě popsaných druhů jsou důležité i tzv. záchvaty Jacksonovy epilepsie. Je to v podstatě dráždění určitého okrsku mozkové kůry chorobným procesem, které se projeví záškuby, nebo jindy brněním poloviny těla nebo jen jedné končetiny, ústního koutku apod. Nemocný přitom není v bezvědomí. Tento záchvat se však může z ohraničené partie mozku rozšířit na celý mozek a pak dojde k epileptickému záchvatu s bezvědomím. Ložiskové dráždění mozku znamená vždy závažný stav, který je nutno objasnit a možná i řešit operativně.
Léčení všech druhů epileptických záchvatů musí řídit lékař nebo protizáchvatová poradna. Obzvláště důležité je pravidelné užívání předepsaných léků. I jediné vysazení dávky může za určitých okolností vyvolat nečekaný záchvat. Každý druh záchvatů vyžaduje jinou kombinaci medikamentů, kterých je dnes velmi početná řada. Některé z nich mají vedlejší účinky, proto musí být pacienti pravidelně kontrolováni i pomocí biochemických zkoušek.
Léky však ke zvládnutí onemocnění bohužel nestačí. Při epilepsii je více než u jakéhokoli jiné nemoci nutno dodržovat jistá životná pravidla. Je to především zákaz alkoholu všeho druhu, i slabého piva. Stačí malé množství, vypité při oslavě, kde zdánlivě nelze odříct, a je tu těžký záchvat, který navozuje pohotovost mozkové tkáně k záchvatům dalším. Podobně působí i čokoláda. V době vánoc se na kliniky přivážejí většinou množství malých pacientů se zhoršením onemocnění, protože rodiče nedovedou dítěti odříci cukroví. Také spánek ve dne a ranní přespávání vede často k záchvatům. Nebezpečná jsou i kořeněná jídla, přílišné kouření, ale i větší množství vody vypité naráz.I silné voňavky nebo kolínská voda po holení působí dráždivě, stejně jako mihotavé světlo zářivek, televizní obrazovky nebo i jízda stromořadím kdy se prudce střídá světlo a stín.
Z tohoto všeho vyplívá, že by epileptik neměl pracovat tam kde ho ohrožuje lesk pracovního materiálu, ale ani tam kde jsou noční směny s nutností denního spánku. Neměl by však pracovat ani tam, kde by byl ohrožen strojem, nebo kde by on sám při záchvatu ohrozil bezpečnost druhých (manipulace se strojem, řízení voz apod.).
Každé jiné zaměstnání vykonávat může a je asociální, když se zaměstnavatele brání postiženého do práce přijmout.
8. prosinec 2007
8 634×
722 slov