Krev je z dolních končetin odváděna hlubokým a povrchovým žilním systémem. Oba systémy jsou navzájem propojeny. Hluboký žilní systém je vybaven systémem chlopní, které zabraňují toku krve nazpět, tzn., že v situaci, kdy stojíme se krev navrací k srdci a nikoliv podle gravitace směrem od něj. Jestliže systém chlopní začne selhávat a nebo se z nejrůznějších důvodů stane hluboký žilní systém neprůchodný, je krev přetláčena do povrchové žilní sítě, což se projevuje pocitem tíhy, tlaku, unavených končetin, později i změnou zabarvení či objevením se křečových žil (též městky či varixy) nejbizarnějšího charakteru. Ve velmi pokročilých stádiích hrozí např. i porušení integrity kožního pokryvu a může vzniknout i vřed (nejčastěji se s ním setkáváme v oblasti bérců).
Ačkoliv o varixech nejčastěji slýcháme v souvislosti s hromaděním krve ponejvíce v níže uložených partiích těla, tj. na dolních končetinách, určitou analogií jsou i městky vyskytující se v konečníku (v této oblasti hovoříme o hemoroidech) a v jícnu, a to v případě, že pacient trpí ztvrdnutím jater, nebo-li cirhózou.
Ne vždy si za své problémy můžeme sami. Každý z nás si nese ve své genetické výbavě kódovanou informaci, podle které máme větší sklon k té či oné nemoci. Jinými slovy, trpěli-li mí rodiče na křečové žíly, velmi pravděpodobně se objeví i u mne. Nicméně současně je třeba říci, že jejich výskyt, respektive rozsah úzce souvisí s naším životním stylem, který výrazně ovlivňuje stav našeho hlubokého žilního systému. Jako rizikové faktory jsou zmiňovány především obezita, těhotenství, vyšší věk, dlouhodobé stání/sezení (v zaměstnání apod.), nošení nevhodného spodního prádla (např. podkolenky zakončené dobře přilínající gumou) aj. Z ostatních příčin nesmíme jistě opomenout ani výskyt zánětu či trombózy hlubokého žilního řečiště v minulosti.
Na tomto místě je vhodné zamyslet se nad úrovní fyzické aktivity, kterou svému tělu dopřáváme a pokud možno snažit se vyhnout stereotypnímu sezení či stání. Velmi výhodná je především kompresivní léčba spočívající v nošení různě elastických punčošek. Vhodné je využití i řady volně prodejných doplňků stravy či venofarmak podporujících funkčnost cévní stěny. Pacienty oblíbené je rovněž využití řady krémů či gelů obsahujících látku heparin či heparinoidy, kterým je vlastní protizánětlivý účinek. Současně omezují krevní srážlivost, a tedy i riziko vzniku krevních sraženin. Díky tlumivému účinku na přítomnost otoků tyto látky obvykle napomáhají rovněž při úlevě od bolesti. Zahájíme-li péči o své končetiny včas, naše péče se nám do budoucna jistě zúročí.
Mnoho týdnů a měsíců před tím, než se žilní varixy skutečně poprvé objeví si pacient může stěžovat na bolest či tlak dolních končetin, typicky pak zmiňuje pocit těžkých či bolestivých nohou (zejména navečer). Mohou se objevit rovněž otoky kolem kotníků. Pigmentové změny především v oblasti bérců, přítomnost ekzému, zhoršená hojivost i drobných poranění apod. již bývají spíše projevy těžšího poškození žilního systému.
Ideální léčbou chronické žilní nedostatečnosti je léčba kompresivní. V případě vzniku varikozit je pak vhodné přistoupit k chirurgickému řešení nebo jejich sklerotizaci (injekcí je do varixu vpravena látka, která vyvolá její uzavření).
Příčinu křečových žil je třeba hledat v oslabení žilní stěny, které je dále umocněno sedavým zaměstnáním či dlouhým stáním. Významnou měrou se jistě mohou uplatnit i nevhodné/škrtící podkolenky, které mohou výrazně omezit odtok krve z periferních částí končetiny. Ke zhoršení stavu přispívá rovněž obezita a je velmi dobře známo, že třebas těhotenství je z pohledu tvorby křečových žil velice rizikové. Varixy mohou ovšem také vznikat jako následek prodělaného zánětu hlubokého žilního systému.
17. únor 2018
1 968×
590 slov
