- pobřišnice reaguje na zánět serózním výpotkem, který se někdy mění na serofibrinozní až hnisavý. Jestliže vytekl střevní obsah, je výpotek hnisavý, nebo sterkorální od začátku. Lokálně reaguje organismus opouzdřením infekčního ložiska, vzniká infiltrát nebo absces, který se může opouzdřit nebo vyprázdnit do peritoneální dutiny
- infekční materiál se resorbuje do krevního oběhu a do jater a také do lymfatického oběhu a pak je zanesen do plic a do velkého oběhu
KO : subjektivní symptomy udává nemocný, objektivní zjišťuje lékař
- subjektivní příznaky jsou variabilní a nekonstantní (bolest břicha, zvracení, zástava stolice a plynů)
- zhodnocení může být obtížné, a to zvláště tehdy, jestliže před vyšetřením byla nemocnému aplikována analgetika nebo spazmolitika
- bolest se zvyšuje pohyby břicha – nemocní proto zaujímají úlevovou polohu, dýchají povrchně
- zvracení nebo nauzea bývají časté – vyzvracený obsah má vidět lékař, který posuzuje jeho vzhled a zápach
- časté – zástava stolice a plynů, u některých lidí je ze začátku pasáž zachována a nebo dokonce je i průjem
- objektivní příznaky jsou pro další postup směrodatnější
- pátráme především po svalovém stažení a po bolestivosti či vyklenutí v Douglasově prostoru
- stažení může být omezeno na původní ložiska nebo se šíří do celého břicha (při difuzním zánětu pobřišnice)
- ještě sledujeme – urychlení P, vzestup TT, leukocytóza
- při peritonitidě postihující celou pobřišniční dutinu jsou uvedené příznaky vystupňovány
- nemocný dýchá povrchně, mnohdy ublinkává zelenkavě zbarvený obsah
- častá je škytavka
- nemocní jsou někdy neklidní, dezorientovaní, utíkají z lůžka, mají žízeň
- oči mají vpadlé, nos vystupuje, kůže je popelavá, rty a nehty bývají cyanotické
- P je velmi rychlý, zvýšená TT může klesnout pod 36,5 °C. TK se snižuje, P bývá nitkovitý
Část nemocných umírá v prvním pooperačním období na septický šok. V pozdějším průběhu hrozí tvorba ohraničených abscesů (hlíza v Douglasově prostoru, podbrániční, podjaterní, meziklíčková, retroperitoneální, jaterní)
- pro vývin abscesů svědčí teploty a leukocytóza, místní nález na břiše bývá někdy němý
- lépe se abscesy rozpoznávají pomocí sonografie a výpočetní tomografie.
Pod kontrolou těchto nových diagnostických přístrojů byly v poslední době některé nitrobřišní abscesy vyhojeny punkcí, tj. bez operace v celkové anestezii
Peritonitidy u dětí
- v kojeneckém věku vyvolá zánět pobřišnice nejspíš únik smolky do pobřišniční dutiny následkem vrozené nebo získané obstrukce střeva, nebo perforace střeva při enterokolitidách
- u starších dětí se vyskytují pneumokokové a streptokokové záněty pobřišnice, ale nejčastěji vznikají ze zánětu červovitého přívěsku
- kojence a děti do dvou let lze operovat jen v pediatrických ústavech, větší děti ošetřujeme na odděleních všeobecné chirurgie
29. červenec 2008
16 408×
393 slov
