Hinduismus

zvykem: vykoupat se v řece → lidé věří, že je to posvěcuje, dále nenajezeni jdou do místního
chrámu a dávají květiny, jídlo bohu, někteří jídlo omyjí a ozdobí žlutým a červeným práškem
božstva: Kršna, Ráma, Šiva, Ganéša

Hindové vidí život jako koloběh, který se opakuje, má svámí (učitel) a guru (duchovní vůdce), je to víra v 1 boha sanáta dharma (řád, věčný zákon), mají svůj systém tzv. varna;kasta (barva) – ten dělí společnost do 4 tříd:
1. tř. - nejvyšší – kněží, brahmánové – vznikly z Purušových úst
2. tř. - válečná – z paží - kšatrija
3. tř. - kupecká, rolnická – ze stehen - vajša
4. tř. - nádenická – z chodidel - súdra

cílem: víry je mókša (osvobození z koloběhu) → transcadentální stav
hinduisté konají tzv. púdžu – obřad, ke kterému patřívají oběti bohům v podobě kokosových ořechů, květů, jablek
Kněz nanáší věřícímu na čelo tilak (tečku červené, žluté barvy)
Ganga – hinduisté zde odříkají 108 různých pojmů řeky, ta je ctěna, protože lidem slouží
ke každodennímu přežívání, věří, že Ganga osvobozuje, očišťuje a léčí věřící

nejst.hinduis. spisy: tzv. védy (Upanišad, Brahmán)
Rgvédy, Samavéd, Jandžurvéd, Atarvavéd = sbírka modliteb a hymnů

UPANIŠADY - „přisednutí k učiteli“ – védanty, zdůvodňují myšlení podle hinduistické
zde nauka o sansáře (stěhování duší) a karmonu
→ epos Ramajána a Mahabhárata
BHAVADGHÍTA (píseň vznešeného) – rozmluva na bojišti mezi pánem Šrí Kršno (největší
Osobnost božství) a Ardžunou (jeho důvěrný přítel a ctitel), poučuje ho
o učení seberealizace
ahinsá (nenásilí) → na základě této filosofie nemají hinduisté zabíjet jiné tvory → proto ctí
některá zvířata (krávy, hady, opice), stoupenci tohoto učení jsou
džinisti – chodí bosí, nosí masku
sikhové – válečníci, mají přijímení singh (lev)

Kršna – hinduistický bůh, 8 avátar (vtělení) nejvyššího boha Višnua,
zdůrazňuje: bhakti (osobní lásku, oddanost)