V 6.století obyvatelé Arabského poloostrova (dnes Saudská Arábie) žili jako kočovní pastevci. Většina z nich vyznávala polyteizmus, ale někteří uctívali božstvo nejvyšší.
V tomto období se několikrát ročně vydávaly některé arabské kmeny do Mekky. Zde se utvořil kult Černého kamene zasazeného do stěny budovy ve tvaru krychle – svatyně Kaaba
Mohamed (Muhammed) se narodil kolem r. 570 v arabské Mekce. Jednoho dne v poušti uslyšel a spatřil archanděla Gabriela (Džibril), který mu vyjevil boží slova, z nichž vznikl korán. Tak se stal Mohamed prorokem jediného boha , Alláha.
Kvůli nepřátelským postojům obyvatel Mekky odešel Mohamed do Medíny. Tato "emigrace" (hidžra) znamenala skutečný počátek nového náboženství a zároveň muslimského kalendáře. V Medíně vytvořil Mohamed svou první komunitu věřících, muslimů (moslem – věřící, věrný). Rozhodl, aby se všichni při modlitbách obraceli k svatyni Kaaba v Mekce. Boží hlas mu totiž vyjevil, že svatyni na Alláhův příkaz vybudoval Abraham a jeho syn Izmael.
Mezi odpůrci Proroka a muslimy došlo k několika střetům. Mohamed vykonal pouť do Mekky a roku 632 zemřel.
Po smrti Mohameda se stal jeho následníkem Abú Bakra, po něm následovali Umar a Usman . Čtvrtý následoval Alí, který byl r. 661 v občanské válce zavražděn.
Takto se zformovali dvě hlavní tendence islámu a jejich představitelé:
Na konci 20. století se k islámu hlásí více než 1 miliarda věřících rozptýlených po celém světě. Historickým a náboženským centrem islámu jsou i nadále země obklopující Arábii. I když Arabové tvoří jen 20% všech muslimů, zůstala svatým jazykem arabština.
Korán tvoří 6226 veršů v 114 súrách (kapitolách). Je psán v arabštině a doplňuje ho sunna, což je soubor textů obsahujících výroky, činy a soudy Mohameda. Korán a sunna vytvořily základ víry a zákona, který řídí životy všech muslimů. V koránu se neustále opakuje, že je jen jeden bůh, Alláh. Tento bůh předal své slovo a zákon různým prorokům jako Abrahámovi, Mojžíšovi a Mohamedovi. Ale největší zjevení nastalo jen u Mohameda.
Označuje pět hlavních povinností každého muslima.
Džihád = boj za spravedlivou věc (svatá válka) , je pokládán také za náboženskou povinnost.
Je obsažen v koránu. Muslimští chlapci musejí být obřezáni. Zesnulý v hrobě mají hlavu směrem k Mekce. Muslim nesmí jíst maso zvířete, které bylo zabito bez pronesení rituální formule, ani nesmí požívat vepřové maso a alkohol.
Pátek je dnem modliteb, ale i povinného odpočinku. Náboženské obřady probíhají obvykle v mešitě.
Je to stavba, kde se muslimové shromažďují zvláště k modlitbám. Protože v islámu se bůh nemůže zobrazovat, znázorňují se jeho slova vytesaná nebo vyobrazená do kamene. Před vstupem si každý věřící musí omýt ruce, paže, obličej, hlavu a pokropit chodidla.
V muslimském světě neexistuje autorita, která by se vyslovovala k otázkám víry. Modlitby vede imán. Některé činnosti v islámu se svěřují odborníkům na korán a islámský zákon, ulamáům a muftíům .
Určuje je kalendář se základem v roce hidžry (r. 622). Kalendář má dvanáct měsíců po 29 a 30 dnech. V měsíci ramadánu se oslavuje noc Osudu (Lailat-al-Oadr) – zjevení koránu. Svátek I´d al-fitr nebo také "Malý svátek" ukončuje ramadán. Je to veselý svátek, kdy se v každém domě jedí koláče a rozdávají dárky. Po ukončení pouti do Mekky (ke Kaabě) se koná "Velký svátek" (I´d al-adhá) neboli "svátek obětování" či "svátek berana". Každá rodina obětuje dobytčí hlavu (nejčastěji berana) na památku tvora, kterého Abrahám obětoval místo svého syna. Maso se musí rozdělit mezi členy rodiny, sousedy a chudé.
Slovo "islám" v arabštině znamená "podrobení se" , "podřízení se". Je jím jakoby předznamenána bezpodmínečnost, monolitičnost a jednoduchost muslimské víry. "Není jiného boha než Alláha a Mohamed je Jeho posel."
V této větě je shrnuta celá podstata islámu. Kdo ji s vírou vysloví, stává se muslimem.
12. říjen 2007
19 588×
744 slov
