Nejmladší ze světových náboženství, islám, vznikl počátkem 7. stol. v nehostinné oblasti horké vyprahlé země, rozprostírající se na miliónu km2 mezi Asií a Afrikou.
Zakladatel islámského učení je Muhamed, který se narodil kolem roku 570 v Mekce. V roce 610 se Muhammadovi zjevil na hoře Hira archanděl Gabriel, který mu oznámil, že je apoštolem a poslem božím. Přikázal mu vzbudit lid a varovat ho před hrozícím božím soudem. Tak začal Muhammad v roce 613 v Mekce veřejně kázat. To se nelíbilo bohatým vrstvám, proto před zvyšujícím se tlakem utekl do Mediny. Tento Muhammadův odchod, nazvaný hidžra, je uznáván jako počátek islámské éry.
Islám je pro muslimy nejvyšším náboženstvím, jemuž se všechna ostatní náboženství pouze blíží. Samo slovo „islám“ značí „podřízenost“, bývá však často překládáno jako „mír“. Muslim je ten, kdo se neustále podřizuje vůli Alláhově. Muslimská víra se v řadě podstatných znaků shoduje s judaismem i křesťanstvím, zejména v přesvědčení, že je jen jeden bůh, tvůrce a ochránce vesmíru i soudce lidstva a že smrt je branou věčného života, v němž spravedlivě čeká radost a hříšné utrpení. Muslimové stejně jako Židé nejedí vepřové, avšak Boží zjevení považují za všeobecně platná, neurčená tedy pouze lidem jedné víry. Ježíše přijímají jako pravého proroka, ale nespatřují v něm syna Božího, neboť Bůh je podle nich jediný a nedělitelný. Zbožní muslimové jsou přesvědčeni, že víra je prázdná, pokud se neprojevuje v lidském chování. Učení koránu a Muhammadův příklad, zakotvený ve stovkách hadíth – Prorokových výrocích, které uchovala tradice - ,podrobně určuje pět rituálních povinností: víra, modlitby, almužna, půst a pouť.
Víru vyjadřuje věta: Není žádného boha kromě Alláha a Muhammad je jeho prorok. Když některý věřící pronese tuto větu, stane se muslimem, a to bez jakýchkoliv dalších přijímacích rituálů. Druhým pilířem islámu je modlitba, kterou mají věřící vykonávat pětkrát denně. Kromě toho je třeba vykonat rituální očistu, bez níž by modlitby neměly platnost. Třetí povinností islámu jsou almužny. Almužny vybíral stát a užíval je na podporu těch, kteří na ně byli odkázaní. Tím, že muslim odevzdal část svého majetku, očistil jeho zbytek, který mu zůstal. Dodržování půstu v ramadánu představuje čtvrtou povinnost věřících. V ramadánu zjevil Alláh poprvé svému prorokovi korán. V době slunečního svitu musí muslim držet půst: jíst a pít smí jen po západu a před východem slunce. Poslední povinností věřících je pouť do Mekky, kterou musí každý muslim podniknout alespoň jedenkrát za život. Tento příkaz přejatý z arabské tradice se uskutečňuje jednou ročně, v měsíci Džul-Hidža. V tomto měsíci přicházejí do Mekky věřící z nejodlehlejších oblastí a stejně oděni vykonávají stejné náboženské úkony, vyvolávající v nich pocit jednoty a síly jejich víry.
28. prosinec 2012
5 615×
437 slov
