Náboženství

Hinduismus

Hinduismus je náboženství, které je v současné době v Indii nejrozšířenější. Vzniklo v 6.- 4. století př. n. l. jako reakce na rozšíření BUDDHISMU a DŽINISMU. Hinduismus není uceleným náboženstvím. Nemá jednotnou dogmatiku, obřady a církevní organizaci. Je to náboženství s prvky uctívání idolů. Pro všechny jeho směry je společné uznávání véd za posvátné knihy, učení o SAMSAŘE, reinkarnaci do různých živých bytostí podle zákonu KARMY.

Obsahuje učení o nerovnosti lidí před bohem a o božském původu rozdělení společnosti na kasty. Charakteristické je učení o átmanu (lidské duši, v níž se projevuje božství) a bráhmě (světové duši), tj. duchovních bytostech stojících proti přírodě. Cílem lidského života je podle hinduismu osvobození átmanu od přirozenosti těla a spojení s bráhmou, čehož se dosáhne vyplněním dharmy. Hlavním bohem je troj-jediný bůh, který je nadán vlastnostmi tvůrčími (BRÁHMA), udržovacími (Višnu) a ničícími (Šiva). Bráhmu ale prakticky neuctívají, klanějí se Višnuovi a Šivovi. V hinduismu se rozlišují dva základní směry – višnuismus a šivismus . Důležitou roli v hinduismu, zvláště ve višnuistickém směru, hraje představa o avatárech, tj. převtělení Višnu v místních bozích, lidech nebo i zvířatech.

muslimové

Muslimové uznávají náboženství ISLÁM. Islám vznikl v západní Arábii počátkem 7. století n. l. Učení islámu je vyloženo v KORÁNU, jehož obsah byl podle tradice sdělen v souhlase s boží vůlí prorokovi Mohamedovi.Korán byl napsán v arabštině a obsahuje 114 kapitol (súr).

Hlavním dogmatem islámu je víra v jediného „ pravého “ boha, tj. Alláha, který vládne lidem jako „ stvořitel nebes a země “ a všeho, co je na nich. Dalšími atributy je víra v POSLEDNÍ SOUD, v existenci RÁJE a PEKLA.Jednou z nejdůležitějších stránek učení je PŘEDURČENÍ.

Muslim je povinen uznávat „ pět sloupů “ víry – existence pouze jednoho boha (Alláha), musí vykonávat každodenní modlitby, platit daně, vykonat pouť a zachovávat posty.

V islámu rozlišují dva hlavní směry – sunnismus a šíismus.

STŘETY MEZI HINDUISTY A MUSLIMY

Indické poutní místo Ajódha, jehož název paradoxně znamená „místo,kde se neválčí“, je jedním ze sedmi posvátných míst hinduistů, ale jako posvátné ho uctívají i muslimové.

Toto místo je však nejméně od poloviny 19. stol. plné náboženské nesnášenlivosti mezi hinduisty a muslimy.

V Ajódhje se podle pověstí v letech 1000 až 700 př. Kr. narodil legendární hrdina princ Ráma, který je považován za sedmé vtělení hinduistického boha (Višnua). Ráma se stal ideálem věrného manžela, chrabrého vůdce a spravedlivého krále.

Na místě, kde již v 11. století stál chrám připomínající rodiště Rámy, dal vládce mughalské říše Bábur v roce 1528 postavit muslimskou mešitu. První srážky v novodobých dějinách s oběťmi na životech vypukly v roce 1855. O dva roky později hinduistický kněz převzal na vnější terase Báburovy mešity část místa a vybudoval zde malý Rámův oltář.

Britské úřady pak v roce 1859 kolem mešity vybudovaly zeď, a bylo dosaženo vzájemné dohody, podle které se náboženské obřady obou komunit konaly v různém čase. Na základě námitek muslimů však později odmítly povolit stavbu hinduistického chrámu.

Báburovu mešitu hinduisté poničili hned několikrát – poprvé v roce 1934. Následovala opět léta sporů o to, komu Ajódhija patří. Mešita byla zbořena v roce 1990. V roce 1992 spor vyvrcholil poté, co sněm 5000 hinduistických svatých mužů rozhodl, že stavba chrámu bude obnovena.Za přihlížení policie však rozvášněný dav mešitu strhl a stavbu Ráma mandir přerušily náboženské pohromy nejen v Indii, ale i v okolních státech.Zahynulo při nich 3000 lidí.

V únoru roku 2003 uhořelo v západní Indii ve vlaku 58 ortodoxních hinduistů.

2000 muslimů nejprve obklopili vlak a házeli na něj kameny, a pak někdo zapálil 4 vagóny, v nichž jelo 75 lidí.

Rozhořčení radikální hinduisté se pomstili za incident, při kterém byli jejich lidi upáleni zaživa.Zapálili muslimskou vesnici, a tím se postarali o smrt 30 muslimů.