Energetika

ENERGIE V ČR
Energetika se většinou rozděluje na šest dílčích energetických soustav:
elektrizační soustavu, soustavu centralizovaného zásobování teplem, soustavu zásobování plynem, soustavu zásobování ropou, soustavu zásobování uhlím a soustavu jaderné energetiky.
Značný podíl na spotřebě energie ve městech má průmysl. Je zjištěno, že v průměru průmysl spotřebovává 30 % a někdy 40% veškeré energie přiváděné do města. Polovina této energie slouží k pohonu výrobních agregátů, asi čtvrtinu spotřebovává vnitropodniková i vnější doprava, necelá třetina veškeré energie se spotřebovává v městské a meziměstské dopravě.
Pouze 2 % připadají na topení a ohřev teplé vody, stejně jako na osvětlení a provoz kancelářských přístrojů. Více než 20 % energie uniká s různými technologickými a tepelnými ztrátami, jako je např. vypouštění teplé vody bez jejího dalšího využití.

Elektrárny:

a) jaderné: výroba, rozvod a prodej elektrické energie a tepla.
předmětem ostré diskuse se právě v posledních letech stala jaderné energie – rizika, náklady a hlavně bezpečnost.

ČEZ, a.s., Jaderná elektrárna Dukovany
Nachází se 30 km jihovýchodně od Třebíče.
Instalovaný výkon této elektrárny v roce 1995 tvořil necelých 20 % celkové instalované kapacity elektrárenské společnosti. Její podíl na celkové výrobě elektřiny v ČEZ, a. s., činil ve stejném období přibližně 30 %.
4 x 440
ČEZ, a.s., Jaderná elektrárna Temelín
Nachází se přibližně 24 km severně od Českých Budějovic a 5 km jihozápadně od Týna nad Vltavou.
2 x 981
Po jejím plném připojení do sítě se jaderné elektrárny budou podílet na celkové produkci elektřiny v akciové společnosti ČEZ přibližně 50 %.

b) tepelné: výroba, rozvod a prodej elektrické energie a tepla
V uhelných elektrárnách se získává elektrická energie spalováním uhlí. Uhelné elektrárny dělíme na kondenzační a na teplárny. Výroba elektrické energie je složitý proces, na jehož konci je nejen elektrická energie, ale i produkty vzniklé spalováním uhlí, které se podílejí na znečišťování ovzduší. V uhelných elektrárnách se spalováním uhlí získává tepelná energie, která se předává vodě. Vyvíjí se pára, ta roztáčí parní turbínu a ta zase alternátor vyrábějící elektřinu. Na stejném principu pracují vedle uhelných elektráren i elektrárny spalující mazut nebo zemní plyn.
ČEZ, a.s., se podařilo snížit emise SO2 a popílku o 90 % a emise oxidů dusíku o 50 %. Naše uhelné elektrárny jsou tak v současné době plně srovnatelné s obdobnými zdroji kdekoliv v Evropě.

ČEZ, a.s., Elektrárna Dětmarovice
Nachází se u Ostravy, v těsné blízkosti polských hranic.
Je zde instalován výkon 800 MW ve čtyřech 200MW
-odsířená
ČEZ, a.s., Elektrárna Hodonín
Výběr lokality pro její výstavbu vycházel z místních podmínek, blízkosti lignitového dolu a řeky Moravy.
Je se svým instalovaným elektrickým výkonem 105 MW a tepelným výkonem 250 MWtep nejmenší výrobnou celé akciové společnosti.
ČEZ, a.s., Elektrárna Chvaletice
Nachází se v Polabí, asi dvacet kilometrů na západ od Pardubic. Celkový instalovaný výkon 800 MW tvoří čtyři 200MW bloky.
-odsířená
ČEZ, a.s., Elektrárna Mělník
Leží nejblíže Praze, v blízkosti soutoku Labe a Vltavy. Sestává ze tří technologických celků. V současné době vyrábí ročně asi 8 % celkové produkce elektřiny v rámci ČEZ, a.s.
-odsířená
ČEZ, a.s., Elektrárna Počerady
Leží v severozápadní části České republiky, přibližně uprostřed trojúhelníku měst Louny, Žatec, Most. Původní instalovaný výkon elektrárny byl 6 x 200 MW. -Odsířená

ČEZ, a.s., Elektrárna Tušimice
Nacházejí se v samém centru severočeské pánevní oblasti.
-odsířená
ČEZ, a.s., Elektrárny Prunéřov
Jsou největším uhelným elektrárenským komplexem v České republice. Leží na západním okraji severočeské hnědouhelné pánve v blízkosti Chomutova.
- odsířené
ČEZ, a.s., Elektrárna Tisová
Leží v západní části Sokolovské pánve mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem. Je nejzápadněji situovaným energetickým zdrojem ČEZ, a. s., a patří k nejstarším hnědouhelným elektrárnám.
-odsířená
Elektrárna Kolín, a. s.
Elektrárny Opatovice, a.s.
Tato elektrárna situována u Pardubic je odsířená

c) Vodní
Voda představuje i dnes jeden z nejlevnějších a hlavně ekologicky nejčistších zdrojů energie. U nás nejsou přírodní poměry pro budování vodních energetických děl příliš příznivé. Naše toky nemají potřebný spád a dostatečné množství vody. To lze někdy docela důmyslně obejít. Například použitím přečerpávacích (špičkových) elektráren postavených ne v dolech, ale na povrchu, kde se voda spouští a zase přečerpává ze dvou v různých výšek postavených nádrží. V České republice se v minulých desetiletích stavěly spíše vodní elektrárny na mohutných údolních přehradách, např. na Vltavě. Jejich význam je však problematický. Obrovské náklady na výstavbu, tisíce hektarů zatopené zemědělské půdy a mnohdy i nepříznivý vliv na klima. Získávat vodní energii tímto způsobem má smysl jen tehdy, když podobná vodohospodářská díla mají zároveň i jiné účely - umožňují splavnost řek, chrání před povodněmi, slouží k zavlažování nebo jako rezervoáry pitné či užitkové vody.

ČEZ, a.s., Elektrárna PVD Dlouhé stráně
Přečerpávací vodní el. leží na Moravě, v katastru obce Loučná nad Desnou, v okrese Šumperk. Elektrárna má největší reverzní vodní turbínu v Evropě - 325 MW, elektrárnu s největším spádem v České republice - 510,7 m a největší instalovaný výkon v ČR - 2 x 325 MW.
ČEZ, a.s., Elektrárna Mohelno
Průtočná vodní elektrárna Mohelno se dvěma soustrojími o výkonu > 1,2 MW , respektivě 0,6 MW je nedílnou součástí vodního díla Dalešice. Její nádrž o obsahu 17,1 mil. m3 slouží nejen k vyrovnání odtoku z přečerpávací vodní elektrárny Dalešice, ale tvoří i spodní nádrž pro čerpání. Je rezervoárem vody pro odběr chladicí vody Jadernou elektrárnou Dukovany a slouží k ředění jejích odpadních vod.
ČEZ, a.s., Elektrárna Dalešice
Vodní dílo Dalešice bylo vybudováno v souvislosti s výstavbou blízké Jaderné elektrárny Dukovany. Součástí vodního díla jsou nádrž v Dalešicích s objemem 127 mil. metrů krychlových, vyrovnávací nádrž Mohelno, přečerpávací elektrárna Dalešice a průtočná vodní elektrárna Mohelno.

Nejvíce elektráren tohoto typu je na řece Vltavě. Tvoří tzv. vltavskou kaskádu: Lipno, Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Kamýk, Slapy, Štěchovice, Vrané
ČEZ, a.s., Elektrárna Lipno
Vodní elektrárna Lipno I je součástí vltavské kaskády. Její nádrž s rozlohou téměř 50 km2 představuje svou plochou naše největší umělé jezero. Obsah nádrže 306 mil. m3 vody je využíván pro víceleté řízení odtoku. Regulací odtoku se zvětšují minimální průtoky, omezují povodňové špičky a zvyšuje se výroba v ostatních elektrárnách vltavské kaskády. Vodní plocha jezera v krásném prostředí Šumavy, dlouhá 44 km a v nejširším místě až čtrnáctikilometrová, je využívána pro letní rekreaci, plavbu po jezeře a efektivní rybní hospodářství.
ČEZ, a.s., Elektrárna Orlík ČEZ, a.s.,
Vodní elektrárna Orlík je stěžejním článkem vltavské kaskády. Přehrada zadržující 720 mil. m3 vody je nejobjemnější akumulační nádrží v České republice a je spolu s Lipenským jezerem rozhodující pro víceleté řízení průtoků na Vltavě i na dolním Labi. Hladina nádrže pokrývá 26 km2 a vzdouvá Vltavu v délce 70 km, Otavu v délce 22 km a Lužnici v délce 7 km od ústí. Kromě regulace průtoků Vltavy a Labe umožňuje též rozsáhlou letní rekreaci, plavbu po jezeře a rybní hospodářství.
ČEZ, a.s., Elektrárna Kamýk
Další součástí vltavské kaskády je vodní elektrárna Kamýk. Její nádrž o délce 10 km navazuje na vývar elektrárny Orlík. Objem nádrže 12,8 mil. m3 slouží především pro vyrovnání kolísavého odtoku ze špičkové elektrárny Orlík. Provoz je dálkově řízen z centrálního dispečinku vltavské kaskády ve Štěchovicích tak, aby trvale umožňoval operativní najíždění a provoz elektrárny Orlík, která se podílí na regulaci výkonu celostátní elektrizační soustavy.

ČEZ, a.s., Elektrárna Slapy
Jezero o obsahu 270. mil. m3 je vytvořeno betonovou gravitační hrází o výšce 65 m. Přehradní jezero o ploše 14 km2 a délce 44 km dosahuje k vývaru elektrárny Kamýk. Velká akumulační nádrž má nejen energetický význam, ale umožňuje i dlouhodobou regulaci vodního režimu ve Vltavě. Je též oblíbeným letním rekreačním územím pro obyvatele hlavního města Prahy.
ČEZ, a.s., Elektrárna Štěchovice
Vodní elektrárna Štěchovice je přečerpávací elektrárna. Její nádrž o délce 9,4 km končí ve vývaru elektrárny Slapy. Obsahuje 11,2 mil. m3 vody a slouží především k vyrovnání kolísavého odtoku ze špičkové elektrárny Slapy. Spolu s nádrží ve Vraném vyrovnává odtok z vltavské kaskády. Umožňuje špičkový provoz slapské elektrárny a výrobu pološpičkové elektrické energie. Provoz štěchovické elektrárny o výkonu 22,5 MW je řízen přímo z centrálního dispečinku vltavské kaskády
ČEZ, a.s., Elektrárna Vrané
Posledním stupněm vltavské kaskády je vodní elektrárna Vrané. Její nádrž, s celkovým objemem 11,1 mil. m3 vody a délkou 12 km na Vltavě a 3 km na řece Sázavě, vyrovnává spolu s nádrží ve Štěchovicích špičkový odtok z elektrárny Slapy. Provoz je dálkově řízen z centrálního dispečinku vltavské kaskády ve Štěchovicích tak, aby zabezpečoval dlouhodobý vyrovnaný odtok z celé kaskády.

d) Větrné

Mohlo by se zdát, že na rozdíl od vody (která koneckonců teče jen někde) je energie větru snadno dostupná všude a bude proto využívána mnohem více. Ale opak je pravdou, sloužila především v lodní dopravě. Také se větrná energie uplatnila ve sportu na kluzácích, rogalech, v balónech, ale také v sáních s oplachtěním.

ČEZ, a.s., Elektrárna Mravenečník
Leží v Krušných horách (lokalita Dlouhá Louka u Oseka). o výkonu 315 kW
Elektrárna Hostýn - okr. Kroměříž
Elektrárna Ostružná – okr. Šumperk
Farma šesti VE Vestas ( průměr rotoru 39 m, 40 m vysokých tubulusech.) leží na spojnici měst Šumperk a Jeseník.

Biomasa
Biomasa je definována jako substance biologického původu, rostlinná biomasa (fytomasa) vzniká z oxidu uhličitého a vody za působení slunečního záření fotosyntézou, přičemž vedlejším produktem je kyslík Pro energetické využití lze použít celou řadu dalších materiálů jako: slupky z rýže, bavlny, kokosových ořechů, stébelniny, exkrementy zvířat, rašelinu a mnoho dalších. Teoretické propočty různých odborníků uvádějí roční celosvětovou produkci biomasy na úrovni 100 miliard tun, jejíž energetický potenciál se pohybuje kolem 1400 EJ. To je téměř pětkrát více než činí roční spotřeba fosilních paliv (300 EJ). Biomasa je v současnosti nejvýznamnějším obnovitelným zdrojem energie.
Využití biomasy :
Energetické využití biomasy má své odlišnosti i po stránce technické a nelze jej bezprostředně srovnávat s využitím tradičních fosilních paliv. Dřevní hmota (biomasa) v surovém stavu obsahuje vysoký podíl vody, který prakticky znemožňuje spálení bez předchozího vysušení.
Technické problémy při použití biomasy jsou následující: vysoký obsah alkalických látek v některých druzích biomasy znamená zvýšení nebezpečí tvorby úsad v ohništi a na teplosměnných plochách, nevhodně vedený spalovací proces zvyšuje emise některých škodlivin, což může značně znehodnotit pozitivní vliv spalování biomasy.
Jednoznačnou výhodou jsou menší globální negativní dopady na životní prostředí a obnovitelnost tohoto zdroje energie. Jde především o odstranění škodlivých emisí oxidu siřičitého a těžkých kovů při spalování hnědého uhlí a odstranění problému nakládání s popelnatými odpady z uhelných elektráren a tepláren. Likvidace odpadů z dřevoprůmyslu, papírenství, zemědělství a části potravinářského průmyslu . Zdroje biomasy nejsou lokálně omezeny. Jde o tuzemský zdroj energie, snižuje se spotřeba dovážených energetických zdrojů. Spalování biomasy přináší možnost využít spalitelné, někdy i toxické odpady. Její používání nevyžaduje bezpodmínečně vývoj principiálně nových technologií.
Energie , kterou může Česká republika získávat z obnovitelných zdrojů, však v důsledku existujících klimatických poměrů může pokrýt maximálně 10% spotřeby elektřiny v zemi (v současné době jsou to 4%). Z domácích nerostných zdrojů tedy zbývá jen uhlí a uran. Těžba a spalování hnědého uhlí však výrazně zatěžuje životní prostředí České republiky a jeho zásoby nevystačí na déle než do roku 2030 až 2040. Proto Česká energetika počítá s i využitím jaderné energie. Po uvedení obou bloků JE Temelín do provozu se bude na krytí spotřeby elektřiny podílet spalování uhlí (především hnědého) zhruba 40 %, jaderná energie zhruba 40 % a obnovitelné zdroje spolu s dováženým zemním plynem zhruba 20 %.
Jaderné elektrárny emitují do okolí až 100x méně radioaktivity než odsířené uhelné elektrárny.
Jaderná elektrárna nespotřebovává kyslík a tím nepřispívá k stále horší bilanci tvorby kyslíku, která plyne z úbytku tropických pralesů a planktonu oceánu.