Organizace spojených národů (OSN)

(anglicky United Nations)

  • posláním OSN je udržování celosvětového míru a spravedlivých vztahů mezi státy
  • snaží se zajistit členským státům jejich suverenitu a poskytuje jim humanitární a rozvojovou pomoc
  • v dnešní době má 192 členů, jako jediný v Evropě se nepřipojil Vatikán
  • hlavní sídlo se nachází v New Yorku, ale další může najít ve Vídni, Ženevě, Addis Abebě, Bangkoku, Bejrútu, Nairobi a Santiagu
  • úředními jazyky jsou angličtina, čínština, španělština, ruština, francouzština a arabština
  • jejímu vzniku předcházely: Atlantická charta (1941), Deklarace Spojených národů (1942) a Jaltská
  • konference (1945)
  • předchůdkyní OSN byla Společnost národů, která vznikla v roce 1919 v Paříži a sídlila v Ženevě
  • jejím cílem bylo udržení míru a prohloubení mezinárodní spolupráce
  • vznik Charty OSN – v roce 1945 v San Francisku se sešli zástupci 50 zemí na Konferenci Spojených národů o mezinárodním uspořádání a vypracovali Chartu OSN – byla podepsána 26.6. 1945
  • oficiálně OSN vzniklo 24.10. 1945 (Den Spojených národů), fungovat začala v lednu 1946
  • Charta OSN – stanovuje práva a povinnosti členských států, stanovuje orgány a postupy fungování OSN
  • je zahájena slovy: „My, lid Spojených národů, jsouce odhodláni...“
  • cíle - udržování mezinárodního míru a bezpečnosti
  • rozvíjet mezi národy přátelské vztahy založené na respektování zásad rovnoprávnosti a práva na
  • sebeurčení národů
  • spolupráce při řešení mezinárodních ekonomických, sociálních, kulturních a humanitárních otázek
  • a podpora základních lidských práv a svobod
  • snaha být centrem pro koordinaci kroků, které národy podnikají v zájmu dosažení těchto společných cílů

Valné shromáždění (General Assembly)

  • druhý vrcholný politický orgán OSN, ve kterém jsou zastoupeny všechny členské země
  • při hlasování se řídí principem: jedna země = jeden hlas
  • k přijetí je potřeba nadpoloviční většina přítomných členů, v důležitých otázkách dvoutřetinová většina
  • Valné shromáždění má právo diskutovat, vyslovovat obecné i konkrétní doporučení, právo zjišťovat skutečnosti,
  • volit generálního tajemníka OSN
  • Valné shromáždění na rozdíl od Rady bezpečnosti nedisponuje žádnými donucovacími prostředky
  • zvláštní skupinu orgánů Valného shromáždění tvoří samostatné orgány, jako jsou např. Dětský fond (UNICEF),
  • Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) a další
  • v roce 2002 byl jeho předsedou bývalý ministr zahraničních věcí Jan Kavan

Rada bezpečnosti (Security Council)

  • je nejvyšším výkonným orgánem OSN se základní odpovědností za udržení míru, její rezoluce jsou právně závazné
  • Rada bezpečnosti má 15 členů, 10 členů je volených na dva roky, 5 je stálých, každý člen má 1 hlas
  • (Česká republika byla členem Rady bezpečnosti v letech 1994-1995)
  • rozhodující vliv mají její stálí členové: USA, Velká Británie, Francie, Rusko a Čína
  • tyto státy disponují právem veta, kterým mohou zamítnout jakýkoli návrh OSN

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu (International Court of Justice)

  • byl založen v roce 1945, sídlí v Haagu v Paláci míru, úředním jazykem je angličtina a francouzština
  • je to soudní orgán OSN, který řeší mezinárodní obchodní spory mezi státy a firmami, jeho rozhodnutí jsou sice právně závazná, ale exekutivně nevyhnutelná
  • je tvořen sborem 15 soudců volených na 9 let Valným shromážděním a Radou bezpečnosti s možností
  • znovuzvolení, každé 3 roky se obměňuje 1/3 soudců
  • při volbě musí být zohledněna zásada, že mají být zastoupeny všechny regiony světa a také jednotlivé právní kultury
  • soud se řídí statutem, jež byl přijat spolu s Chartou OSN
  • rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora jsou závazná a definitivní

Hospodářská (ekonomická) a sociální rada OSN

  • monitoruje celkovou hospodářskou situaci v regionech, vytváří prognózy dalšího vývoje a navrhuje příslušným vládám opatření, není zaměřena jen na finance a měnu, ale sleduje i vedlejší aspekty hospodářského rozvoje
  • tvoří ji 54 členů OSN volených Valným shromážděním na 3 roky
  • Rada se obvykle několikrát do roka schází se zástupci občanské společnosti na krátkých zasedáních a mnoha přípravných schůzkách, na nichž se řeší organizační otázky
  • hlavní zasedání v délce čtyř týdnů se koná v červenci, střídavě v New Yorku a Ženevě

Poručenská rada

  • její rolí bylo zabezpečit přechod závislých a nesamostatných území k samostatnosti
  • dnes nepracuje, a to již od 1.listopadu 1994, kdy se nezávislým státem a členem OSN stalo Palau, poslední území pod správou OSN
  • o svolání může rozhodnout předseda nebo většina členů Poručenské rady, Valné shromáždění nebo Rada bezpečnosti
  • poručenská rada má 5 členů: Čína, Francie, Velká Británie, Rusko a USA
  • poručenství – je omezení suverenity státu ve prospěch jiného státu

Sekretariát OSN

  • má na starosti řízení a správu mírových operací až po zprostředkovatelskou činnost v mezinárodních sporech
  • pracovníci Sekretariátu informují světová média o práci OSN, organizují mezinárodní konference o zásadních problémech současného světa nebo zajišťují tlumočení projevů a překlady dokumentů do oficiálních jazyků
  • Sekretariát OSN tvoří přibližně 7500 stálých zaměstnanců z více než 170 zemí světa

Generální tajemník

  • Sekretariát je tvořen Generálním tajemníkem a potřebným počtem zaměstnanců
  • generální tajemník je nejvyšší správní úředník,který je jmenován na 5 let s možností znovuzvolení
  • podává Valnému shromáždění výroční zprávu o činnosti organizace, má právo upozornit Radu bezpečnosti na každou situaci, která ohrožuje mezinárodní mír a bezpečnost, zastupuje OSN
  • je povinen plnit všechny úlohy, které mu svěří Valné shromáždění a ostatní orgány organizace
  • generální tajemník nesmí vykonávat politiku své země

Samostatné orgány, které jsou součástí Válného shromáždění:

FAO – Organizace OSN pro výživu a zemědělství

  • založena na konferenci v Quebecu 16. října 1945 a tento den je každoročně připomínán jako Mezinárodní den výživy

UNESCO – Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu

  • založena v roce 1946, sídlí v Paříži, podporuje členské státy finančními příspěvky i odbornou pomocí při rozvoji vzdělanosti a péče o děti, rovněž pečuje o kulturní hodnoty v členských zemích.
  • v České republice je do seznamu zařazeno 12 památek: Praha, Český Krumlov, Telč, Kostel sv. Jana Nepomuského ve Žďáru nad Sázavou, Kutná Hora, Lednicko – Valtický areál, Holešovice, Zámek a zahrady v Kroměříži, Zámecký areál v Litomyšli, Sloup nejsvětější trojice Olomouci, vila Tugendhat, Židovsá čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči.

WHO – Světová zdravotnická organizace

  • založena v roce 1948, sídlí v Ženevě, sleduje stav lékařské péče a zdravotní vývoj populace ve všech státech světa, navrhuje opatření a poskytuje širokou pomoc chudším státům
  • den založení WHO ( 7.4.) se každoročně slaví jako Světový den zdraví

IBRD – Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj / Světová banka

  • založena v roce 1944 v Bretton Wood, sídlí ve Washingtonu, úzce spolupracuje s Mezinárodním měnovým fondem, poskytuje členským zemím dlouhodobé úvěry určené ke změnám struktury jejich ekonomiky a ke zvýšení jejich hospodářského potenciálu

UNICEF – Dětstký fond OSN

  • vznikl v roce 1946, jeho práce se řídí Úmluvou o právech dítěte, která je celosvětově nejakceptovanější mezinárodní normou týkající se lidských práv
  • činnost je založena na přesvědčení, že péče o děti a ochrana jejich práv je základním kamenem pokroku lidstva
  • usiluje, aby byly všechny děti očkovány proti běžným dětským nemocem a aby se jim společně s jejich matkami dostávalo dostačující výživy, brání šíření AIDS, podporuje vzdělávání dívek, pomáhá při mimořádných událostech a tam, kde jsou děti vystaveny násilí, zneužívání a vykořisťování
  • v roce 1965 byla činnost fondu oceněna Nobelovou cenou míru
  • nejvýznamnější publikací UNICEF je každoroční Zpráva o situaci dětí ve světě


UNEP – Program OSN pro životní prostředí

  • program OSN pro životní prostředí vznikl v roce 1972
  • jeho úkolem je podpora partnerské spolupráce v otázkách ochrany životního prostředí a hledání způsobů, jak mohou státy zvyšovat životní úroveň svých obyvatel bez ohrožení života budoucích generací

 

Mezinárodním vojenským tribunálem pro soud nad hlavními válečnými zločinci v Norimberku v roce 1945 jsou určeny tři hlavní zločiny:

  • zločiny proti míru – se týkají vedení, přípravy a rozpoutání agresivní války nebo války porušující mezinárodní smlouvy, záruky či dohody
  • válečné zločiny – jsou porušením válečných zákonů a zvyků, zahrnují vraždu, deportaci civilního obyvatelstva z okupovaných území na nucené práce, špatné zacházení s civilními obyvateli, popravu rukojmí, rabování majetku…
  • zločiny proti lidskosti – zahrnují vraždu, vyhlazování, zotročování, deportace a veškeré jiné nelidské činy
  • spáchané proti civilnímu obyvatelstvu, pronásledování z důvodů politických, rasových a náboženských

 

Opatření při ohrožení míru:

  • Rezoluce – (z lat. resolutio = rozhodnutí) – požadují ukončení vojenských agresí a mezinárodního násilí
  • Embargo – (ze šp. embargo = zábrana) – je nejmírnějším donucovacím prostředkem OSN vůči státům, které porušují mír
  • členské státy nesmějí vyvážet zbraně ani vojenský materiál do států, vůči nimž je embargo vyhlášeno
  • Sankce - (z lat. sanctio = usnesení, příkaz) – bývají většinou hospodářské a plošné
  • státy neřídící se přijatými rezolucemi jsou sankcemi hospodářsky izolovány od zbytku světa
  • členské státy OSN po přijetí sankcí vůči některému státu nesmějí s tímto státem obchodovat
  • Bojkot – (podle angl. Kapitána Boycotta) - Postiženému státu je dočasně pozastaveno jeho členství
  • v mezinárodních organizacích (včetně sportovních – nesmí se zúčastnit ani olympijských her),
  • je politicky izolován od zbytku světa
  • stát postižený bojkotem zpravidla nesmí navštěvovat ani cizí státníci s výjimkou zvláštních vyslanců OSN
  • formou bojkotu je i omezení nebo úplné přerušení diplomatických styků

Hodnocení referátu Organizace spojených národů (OSN)

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  7. červenec 2017
  5 954×
  1410 slov

Komentáře k referátu Organizace spojených národů (OSN)