ekonomická situace v ČS byla poměrně dobrá -> jistou míru blahobytu a stabilitu režimu
opozice se tak stále udržovala kolem malé skupiny lidí spojené s Chartou 77 v čele s V.Havlem
v 80. letech docházelo v ČS k postupnému uvolňování poměrů, které umožnily aktivnější vystupování opozice a kritiků režimu
situace v ČS zdánlivě stabilizovaná - v rukou vůdců Gustáva Husáka a Miloše Jakeše
r. 1988 - provokující výročí - 20. výr. okupace ČS vojsky Varšavské smlouvy, 70. výročí vzniku samostatného ČS
Rok 1989
17. 11. - v Praze na Národní třídě demonstrace k uctění 50. výročí popravy 9 českých představitelů studentského hnutí (Jan Opletal), zavření škol nacisty 1939
=> brutálně potlačena => pobouřená veřejnost -> četné spontánní demonstrace proti komunismu, objevila se falešná správa o smrti studenta Martina Šmída => tzv. sametová revoluce - 17. listopad - 29. prosinec
18. 11. - divadla a VŠ vyhlásily stávku
19. 11. - představitelé opozičního hnutí ustavili Občanské fórum (VÁCLAV HAVEL), na Slovensku Verejnost proti násilí (VPN) = usilovali o obnovu pol. pluralismu, odmítající totalitní režim
do politického života se vrátil DUBČEK
manifestace pořádané disidenty
21. - 26. 11. - protesty a manifestace na Václaváku, později kvůli většímu prostoru na Letné
24. 11. - vláda podala demisi => ústup KSČ od moci (např. ŠTĚPÁN, JAKEŠ - gen. tajemník ÚV KSČ), ADAMEC – ministr, HUSÁK – prezident)
na chvíli byla jmenována nová Adamcova vláda, ta ale brzy padla
10. 12. - odstoupil Husák, předtím jmenoval „vládu národního porozumění“, ve které měli převahu nekomunisté (OF), premiérem byl komunista MARIÁN ČALFA (byl už ve vládách předtím)
byl zrušen článek 4 Ústavy o vedoucí úloze KSČ, KSČ musela souhlasit s odvoláním části poslanců z Federálního shromáždění => nahrazeni bez voleb příslušníky OF
rekonstrukce Federálního shromáždění - do čela A. DUBČEK
29. 12. - Federální shromáždění zvolilo prezidentem ČSSR VÁCLAVA HAVLA
Situace po roce 1989
příprava ekonomické reformy – spor mezi soc. dem. místopředsedou vlády V.KOMÁRKEM a ministrem financí VÁCLAVEM KLAUSEM => Klaus zvítězil
Ekonomické reformy: důraz na soukromé vlastnictví, podnikatelství, redukce státních výdajů, privatizace (malá a velká), na Slovensku proběhlo jen první kolo
Červen 1990 - 1. demokratické volby => OF, účast 95 % (na Slovensku VPN)
Červenec 1990 - Novým shromážděním zvolen Havel znovu prezidentem, název státu změněn na Českou a Slovenskou federativní republiku
Neshody OF a VPN
Poč. 1991 – rozpad OF => nové strany, např. ODS (VÁCLAV KLAUS), Občanské hnutí (JIŘÍ DIENTSBIER - min. zahr.), ODA (VLADIMÍR DLOUHÝ, JAN KALVODA)
Rozpadla se i VPN => HZDS (MEČIAR, KŇAŽKO)
Problém soužití Čechů a Slováků - spor o ekonomické reformy Klause - zhoršily situaci na Slovensku, kde byl jen těžký a zbrojní průmysl, neschopný konkurence =>nespokojenost
VLADIMÍR MEČIAR požadoval pozvolnější reformy a širší sociální síť
Vlády: v Česku premiérem PITHART, na Slovensku MEČIAR, základem federace jsou dva pevné nezávislé státy => vzdalování se
1992 – nové volby => ODS 30 % - vláda s lidovci a ODA
=> HZDS (levice)
Kvůli tomuto rozporu se nedařilo sestavit federální vládu a parlament, proběhlo 8 kol prezidentské volby – Slováci nechtěli znovu Havla
Září – Slovenská ústava přijatá Slovenskou národní radou
dohoda o zrušení federace => 25. 11. 1992 – Federální shromáždění rozhodlo o zániku ČSFR
16. 2. 1992 – Česká národní rada schválila Ústavu ČR
Leden 1993 - Havel prezidentem ČR, premiér Klaus, na Slovensku Mečiar – prezidentem KOVÁČ
do roku 1996 vláda ODS, ODA, KDU-ČSL, v parlamentu navíc ČSSD a Levý blok
1996 - parlamentní volby => ODS, ODA, KDU- ČSL, Republikáni, ČSSD - v parlamentu
30. 11. 1997 padla vláda V. Klause po finančním skandálu => úřednická vláda v čele s JOSEFEM TOŠOVSKÝM
1998 - volby po zkráceném období vlády na dva roky - nebyly předčasné => opoziční smlouva ČSSD a ODS - vládla ČSSD pod dohledem ODS a za přenechání některých postů
červen 2002 – volby do Poslanecké sněmovny => ČSSD (v čele ŠPIDLA) - 30 %, ODS - 24 %, KSČM - Grebeníček/ 18,5 %, Koalice (nejdříve 4 (ODA, DEU, US, KDU-ČSL) => 3koalice bez ODA => spojení US-DEU => 2 koalice
101 většina ČSSD v Poslancké sněmovně, vzestup významu komunistů
Vládní krize: po povodních povodňový balíček + milionářská daň => neprošel díky hlasování Marvanové (US) => na Koalici vynucena dohoda, že zásadní zákony budou projednávány předem
podzim 2002 – volby do Senátu
prosinec 2002 – kongres ODS => předsedou strany MIREK TOPOLÁNEK (senátor)
1. 2. 2003 - konec funkčního období Havla => prezidentská volba (postupně 3 volby)
=> prezidentem VÁCLAV KLAUS
Vlády ČR
Předseda vlády Václav Klaus
první vláda Václava Klause (2. července 1992 – 4. července 1996)
koalice ODS + KDU-ČSL + ODA - 105/200 křesel
volby 31. května a 1. června 1996 do Poslanecké sněmovny
druhá vláda Václava Klause (4. července 1996 – 2. ledna 1998)
vláda Josefa Tošovského (2. ledna – 22. července 1998),
přechodná vláda
předčasné volby 19. a 20. června 1998 do Poslanecké sněmovny
Předseda vlády Miloš Zeman
vláda Miloše Zemana (22. července 1998 – 15. července 2002),
menšinová vláda ČSSD - 74/200 křesel; tolerance ODS - 63 křesel (tzv. opoziční smlouva)
volby 14. a 15. června 2002 do Poslanecké sněmovny
Předseda vlády Vladimír Špidla
vláda Vladimíra Špidly (15. července 2002 – 4. srpna 2004),
koalice ČSSD + KDU-ČSL + US-DEU - 101/200 křesel
volby do Evropského parlamentu 2004, propad ČSSD, spory ve straně a následně Špidlova rezignace
Předseda vlády Stanislav Gross
vláda Stanislava Grosse (4. srpna 2004 – 25. dubna 2005),
koalice ČSSD + KDU-ČSL + US-DEU - 101/200 křesel
Grossova aféra a vládní krize
Předseda vlády Jiří Paroubek
vláda Jiřího Paroubka (25. dubna 2005 – 16. srpen 2006; od 16. srpna do 4. září 2006 podle čl. 62 písm. d) Ústavy České republiky dočasně pověřena vykonáváním funkce),
koalice ČSSD + KDU-ČSL + US-DEU - 101/200 křesel
volby 2. a 3. června 2006 do Poslanecké sněmovny
Předseda vlády Mirek Topolánek
vláda Mirka Topolánka (4. září 2006 – 11. října 2006),
menšinová vláda ODS - 81/200 křesel; vládě však nebyla Poslaneckou sněmovnou 3. října 2006 vyslovena důvěra. Od 11. října 2006 podle čl. 62 písm. d) Ústavy České republiky dočasně pověřena vykonáváním funkce.
druhá vláda Mirka Topolánka (od 9. ledna 2007 - dosud, avšak 24. března 2009 jí byla vyslovena nedůvěra a od 26. března je v demisi)
koalice ODS + KDU-ČSL + SZ - 100/200 křesel
Předseda vlády Jan Fischer
vláda Jana Fischera: premiér jmenován 9. dubna 2009, podle dohody politických stran má být vláda jmenována 9. května 2009 a působit jako dočasná překlenovací vláda do jmenování vlády, která má vzejít z předčasných voleb plánovaných na 9. a 10. října 2009
parlamentní volby do poslanecké sněmovny 28.-29.5.2010
Hodnocení referátu Politická situace v ČR do roku 2011
