Platón
Platónská utopie ideální uspořádání státu, obyvatelstvo je rozprostřeno do určitých skupin: 1) řemeslníci, obchodníci – mají dostatek příjmů, aby se uživili, mají vést stát k produkci 2) vojáci – musí bránit stát před vnitřním i vnějším nebezpečím. Musí mít majetek tak veliký, aby se nedali zkorumpovat. 3) vládci – filozofové – jsou závislí pouze na mozku, nesmějí mít žádný majetek ani rodinu a děti. Nemají nic soukromého, žijí na státní útraty.
Francis Bacon
Nové Organon – nové dělení věd – z čeho mají vědy vycházet. – snaží se vyjít z tabulek – snaha systematizovat poznatky.
Tabulka:
☺ Přítomnosti – nějaký jev se vyskytuje a je nutné ho popsat a za jakých podmínek se vyskytuje.
☺ Nepřítomnosti – kde se jev nevyskytuje a za jakých okolností
☺ Stupňů – snaží se zachytit vývoj daného problému (v jakém je stupni).
Nová organizace společnosti. Utopie: Nová Atlantida – v čele státu mají stát vědci, vědci nemohou mít vlastní rodinu, musí být bezstarostí. Vědci jednou za několik let vyjedou do zahraničí, objedou země kde se něco stalo a vše potřebné se naučí a pak to aplikují ve svém státě. Hlavním obchodním artiklem je INFORMACE- Vědci nevládnou sami, mají rady s odborníky. Obchod je volný. Mezinárodní právo je nad státním právem.
Machiavelli (1469 –1527) – bezohledné uvažování o moci u národnostně rozštěpených a rozdělení moci znevýhodněných národů– pocházel ze zámožné rodiny ve Florencii, byl sekretář a říkalo se o něm, že je 1) cynik a 2) jeden z největších realistů doby, protože říkal a psal to, co si ostatní mysleli a za co se styděli.
V díle Vladař („Ill principe“) dává radu jak získat, udržet a ochraňovat vládu
„kuchařka“ pro úspěšného vládce
„Dějiny už nezávisí na Bohu, ale na lidech, národech, vladařích.“
„Protože lidé prý neumí uplatňovat své zájmy a svou vůli, je nutný silný stát s obratným panovníkem v čele.“
účel světí prostředky
úspěch mají jen silní, morálka je zbraní slabých
„Náboženství i morální ohledy jsou podřízeny politickým ohledům.
kritériem jeho hodnocení je užitek, úspěch, dosažení cílů
cíl je obecný, státní prospěch, za jakoukoliv cenu
„Člověk, který chce být za všech okolností dobrý, zcela určitě pohoří mezi ostatními, kdo dobří nejsou.“ „ V politice se neptejme, co je dobré či špatné, nýbrž co je prospěšné čí škodlivé.“
machiavellismus: prosazování osobního, skupinového nebo národního zájmu lstivou, zrádnou, úskočnou a podvodnou taktikou. Termín vznikl jednostrannou interpretací učení N. Machiavelliho, který ve svých spisech analyzoval prostředky používané politickou mocí.Zatímco Machiavelli se zabýval vnitřními záležitostmi státu, holandský právník
Grotius – . (1583 –1645) dovolávání se práva, které všechny zavazuje, charakteristické pro saturované národy zabývající se obchodem. Obhajoval teorii mezinárodního práva, což jistě souvisí s potřebami obchodování na svobodném moři.
Hobbes – myšlenka totálního státu, suveréně rozhodujícího o právu, mravnosti, náboženství i v soukromé sféře.snaží se vytvořit si nový názor na teorii státu. Leviathian – bájná příšera, znázorňuje stát.
Morus / Mors - O nejlepším stavu státu a o novém ostrově Utopii – básnické vyprávění, obraz ideálně socialistického společenství, které ostře postavil proti uspořádání státu a společnosti ve své době. Žádal konec vykořisťování nižších tříd, společnou výrobu, na níž by se podíleli všichni, společné vlastnictví, zaopatření ve stáří, volný přístup všech obyvatel ke vzdělání a duchovním statkům, vše je společné, tedy i ženy a děti. „ Bože, když to vše rozvážím, tak se mi každý dnešní stát jeví jen jako spiknutí bohatců, kteří pod záminkou společného blaha sledují své vlastní výhody a všemi úskoky a úklady usilují jen o to, aby si zajistili vlastnictví všeho, co neoprávněně získali. A aby práci chudých získali a vytěžili za co možná nejmenší odměnu. Tato povedená ustanovení zřizují bohatí ve jménu celku, tedy i chudých, a nazývají je zákony.
Morus – vysoce postavený diplomat, stává se kancléřem, po nesouhlasu s reformovanou církví Jindřicha VIII. byl vyzván, aby oficiálně potvrdil královi věrnost, což odmítl, popraven. V jeho díle Utopia vypráví o ideální společnosti, kterou mu popsal jeden námořník (což bylo alibi pro jeho reformátorské myšlenky, sám nemohl tuhle vizi kvůli vysokému postavení presentovat za vlastní).
Utopia je stát, založený na společném majetku, s povinností pracovat. Skládá se z 5-ti měst, je zde spravedlivé rozdělení všeho, neexistuje směna ani obchod, denně se pracuje 6 hodin, veškerá privilegia nejsou dědičná, válka se odsuzuje a jedinou věc, která se trestá je kriminalita.
byl pro duchovní jednotu křesťanského světa a náb. toleranci. Nesouhlasil s reformací církve (ani s Lutherem) vystupoval proti egoismu a sobectví „Štěstí nespočívá v každé rozkoši, jen v té dobré a počestné.“ nesouhlasil se stoicismem ani s askezí velmi důležitá fce státu je prostor pro svobodné vzdělávání ducha „Všude tam, kde trvá soukromé vlastnictví a kde všichni všechno měří penězi, stěží může kdy nastat, aby byl stát zřízení spravedlivé a prospěšné.“
Thomaso Companela – ideální obraz komunistické společnosti, který je v mnoha rysech blízký ideám Morovým a inspiruje se Platónovým ideálním státem je Sluneční stát. – rasová čistota, děti se rodí podle zájmu státu Campanella nepovažoval svůj utopický román „Sluneční stát“ za vizi, ale za reálný politický program. –politická moc se pojí s mocí náboženskou, obě jsou spjaty s vědou, proti individualismu, jeho ideál společnosti má kasárensko-klášterní rysy.
Hlavní příčinu útrap světa vidí v sociální nerovnosti. Campanella byl původně dominikán, brzo vystoupil z řádu a jen díky předstírání šílenství byl vysvobozen od trestu smrti. Vystupoval proti scholastickému aristotelismu, proti veškeré pohanské filosofii. „Stejně tak, jako existují 2 knihy: Písmo a Příroda, existují také 2 pravdy.“ Podle něj je bible psána prostým jazykem lidu, je velmi alegorická a není možné ji stavět proti vědeckým objevům. (ze spisu „Teologie“), proto říká: „Jestliže jsou Koperníkova a Galileova pozorování správná, musí být bible vyložena jinak.“
senzualista, pacifista, odpůrce machiavellismu „Země i nebe jsou z jedné látky, přičemž konkrétní formu, kterou získá „těl. hmota“ vysvětluje stupněm jejího zahřání nebo ochlazení.“ „Prostor je 1. netělesná substance, základ existence světa.“ V jeho učení o primalitách „ jsou 3: moc, moudrost, láska „Vše se skládá z konečného bytí a nekonečného nebytí.“
28. prosinec 2012
6 349×
952 slov
