Lze věřit slibům politiků?

Osnova:

1) Úvod: Definice politika
2) Stať: Rozdělení politiků
Volby
Věřit politikům nebo ne?
3) Závěr: Odpověď na položenou otázku

Kdo je vlastně politik? Je to člověk, kterého si lidé ve státě zvolí k vykonání politických funkcí. Jsou ale určití politici, kteří na své místo nebyli zvoleni občany.

Vždy před volbami začínají politici na svých politických programech slibovat nesplnitelné věci, protože chtějí na svou stranu získat co nejvíce voličů. Např. slibují snížení nezaměstnanosti, zvýšení platů, žádné zpoždění vlaků atd. Při těchto slibech se politici rozdělují na 2 skupiny. V první skupině jsou politici, kteří své sliby nehodlají splnit a slibují pouze proto, aby získali dobré postavení ve státě. To jsou hlavně ti, kteří jsou ve vedení nějaké politické strany. Ve druhé skupině jsou lidé, které moc nevídáme, protože nejsou tak vysoko postavení jako politici z 1. skupiny. Tito lidé také dost slibují, ale snaží se aspoň nějaké své sliby splnit, protože jim záleží na svých voličích.

Když se zamyslíme nad nedávnými volbami do poslanecké sněmovny a parlamentu, určitě si vzpomeneme, co špatného nám provedly strany KDU-ČSL, Unie svobody a DEU. Nejdříve se spojily nepochopitelně s levicovou stranou ČSSD, což by nikdo od pravicově orientovaných stran nečekal, ale hlavně z jejich slibů nezbylo skoro nic. Jejich předvolební program se tak rázem skoro vyrovnal s volebním programem ČSSD. Jejich jednání se líbí pouze komunistické straně KSČM. Ti totiž slibují pokaždé stejné věci, které se snaží splňovat. Kvůli toho se k této straně začíná připojovat čím dál více občanů. Také se často setkáváme s názory, že v politice není žádný „schopný“ politik, a tak ani k volbám nedojdou. Jen si říkají, že horší už to být nemůže a pak si jen stěžují, jací „chytráci“ volili ty dotyčné, co ve volbách vyhráli. Můj názor na tuhle věc ale je, že každý by měl projevit svůj názor koho chtějí na „vrchu“ naší republiky. Stejně se nikdo nikdy nedozví, kdo koho volil, protože volby jsou vždycky anonymní. Kdyby to bylo na mě, tak bych určitě nechtěla, aby byl ve funkci nějakého vysoce postaveného politika občan České republiky, který má 30 let a žádné zkušenosti ve vedení nějakého úřadu.

Ještě bychom se mohli zamyslet, jestli umí politici mluvit pravdivě. Nám, obyčejným občanům se zdá, že ne, ale měli bychom si uvědomit, že oni jsou taky jenom lidé – stejní jako my. Myslím, že na světě není člověk, který nikdy ve svém nezalhal. I když někdo by mi na to mohl říct, že ten, kdo ještě nelhal, jsou malé děti, které se ještě nenaučily mluvit. Měli by pravdu, ale i ti malí tvorové nebudou ve svém životě čestní v každé životní situaci. Napadá mě, že jediní obyvatelé, kteří nelžou a své nálady vyjadřují pravdivě, jsou zvířata. Např. když je psovi smutno, tak začne kňučet a pokud má radost, skáče a oblizuje lidi, které mají rádi. Moje domněnka je, že někdy politici nemusí lhát, ale nemusí říkat celou pravdu, protože ta je někdy moc krutá.

Jaký je teda můj názor na otázku, zda věřit slibům politiků nebo ne? Myslím, že věřit se dá, ale určitě ne všechno. Každý člověk má právo věřit čemu chce. Taky by si lidé měli uvědomit co by dělali oni, kdyby byli třeba na místě Václava Klause. Někteří si říkají: „Kdybych byl ve vládě já, tak by to vypadalo v republice úplně jinak.“ Má ale pravdu? Zlepšilo by se to k lepšímu nebo k horšímu? Myslím, že spíše k horšímu, protože jen málo lidí má zkušenost takovou jako naši přední politici. Vím, že zkušenosti jsou v tomhle oboru hodně důležité a jen tak se naučit nedají. Získají se pouze dlouhodobým působením např. v okresních, městských nebo okresních úřadech.