Právo

Proč stát vynucuje dodržování právních norem?

Stát právními normami upravuje pouze takové společenské vztahy v nichž je nutné za přispění státní moci poskytnout jejich účastníkům právní jistotu a ochranu. Tyto vztahy upravené právními normami se nazývají právní vztahy.

Právo je minimum morálky.

Existují také právní normy, jejichž dodržování stát nevynucuje?

Ano, právo morální. Jejich dodržování sice není vynutitelné státní mocí

Proč právní normy obvykle nabývají účinnosti později než v den své platnosti?

Tento čas se vymezuje ke studijní a organizační přípravě na používaní předpisu. Obvykle tedy zákon se stane platným, ale teprve později nabývá účinnosti. Výjimečně v trestném právu může nastat nutnost, aby se za účinný považoval zákon, který již není platný. Trestný čin totiž musí být považován podle zákona na účinného v době spáchaní činu, když je to pro pachatele příznivější.

Znáte nějaký příklad účinnosti takové právní normy, která už pozbyla platnosti?

Jak vzniká právní vztahy?

Jednoduchým právním vztahem je kupní smlouva. Možnost osob účastnit se právních vztahů je podmíněna jejich způsobilostí k právům a povinnostem, tzv. právní subjektivitou.

Právní vztahy jsou vztahy upravené právními normami, kterými se účastníci těchto vztahů mají řídit.

Jak se provádí rozbor právního vztahu?

Účastníky kupní smlouvy jsou osoba prodávající a osoba kupující. Z obsahu je nejdůležitější povinnost kupujícího zaplatit a převzít předmět koupě a povinnost prodávajícího předat věc kupujícímu a uspokojit jeho reklamační nároky při vadách koupené věci. Předmětem smlouvy je převedení vlastnického práva k prodávané věci na kupujícího a převedení peněz (kupní ceny) do vlastnictví prodávajícího.

K čemu slouží systém práva?

Podle toho, o čem předpis pojednává, se zařazuje do příslušných právních odvětví. Například zákon o mzdě se týká pracovních vztahů, patří tedy do odvětví pracovního práva, stejně jako některé vyhlášky vydané k provedení zákoníku práce.

Která právní odvětví znáte?

- Ústavní právo jsou ústavní normy o uspořádání a řízení státu, o nejvyšších orgánech státní moci a správy.

- Občanské právo zahrnuje právní normy o majetkových záležitostech fyzických a právních osob.

- Obchodní právo jsou speciální normy o podnikatelských majetkových vztazích.

- Pracovní právo je souhrn právních norem o pracovních vztazích a o vztazích, které s výkonem práce souvisejí.

- Rodinné právo upravuje vztahy mezi manžely, mezi rodiči a dětmi a vztahy při náhradní výchově dětí.

- Trestní právo vymezuje, která jednání jsou trestné činny a jaké testy se za ně ukládají.

- Finanční právo upravuje peněžní záležitosti.

- Soudní právo zahrnuje procesní právo ústavní, občanské, trestní a správní

Co obsahuje ústava demokratického státu?

Ústava České republiky obsahuje preambuli neboli úvodní prohlášení a 113 článků rozdělených do osmi částí nazvaných hlavy. Jednotlivé hlavy jsou nadepsány:

I. Základní ustanovení

II. Moc zákonodárná

III. Moc výkonná

IV. Moc soudní

V. Nejvyšší kontrolní úřad (pouze jeden článek – č.97)

VI. Česká národní banka (pouze jeden článek – č.98)

VII. Územní samospráva

VIII. Přechodná a závěrečná ustanovení

V preambuli je vyjádřena věrnost občanů tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti české a jejich odhodlání

- budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku

- společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní dědictví

- řídit se všemi osvědčenými principy právního státu

Jak je v demokratickém státě obvykle rozdělena státní moc?

Státní moc je rozdělena na:

- zákonodárná

- výkonná

- soudní

Zákonodárná

Moc zákonodárnou vykonává Parlament, tvořený dvěma komorami:

Poslaneckou sněmovnou a Senátem.

Poslanecká sněmovna má 200 poslanců, volených na dobu čtyř let.

Senát má 81 senátorů, kteří jsou voleni na dobu šesti let. Každé dva roky se volí třetina senátorů.

Výkonná

Nejvyššími orgány výkonné moci jsou prezident republiky a vláda.

Prezident republiky je hlavou státu. Není odpovědný žádnému státnímu orgánu. Je volen Parlamentem na pětileté volební období. Navrhovat kandidáty může nejméně 10 poslanců, nebo 10 senátorů. Volitelný je občan, který dosáhl nejméně 40 let. Nikoho nelze zvolit na víc než na dvě funkční období za sebou.

Vláda je vrcholný kolektivní orgán státní moci a správy, který mí výkonnou pravomoc, při níž řídí a kontroluje státní administrativní aparát. Skládá se z předsedy, místopředsedů a ministrů. Je odpovědna Poslanecké sněmovně.

Soudní

Moc soudní se uplatňuje při ochraně práv v občanskoprávním řízení, např. při rozhodování sporů o náhradu škod, v trestněprávním řízení při rozhodování o vině a ukládání trestů pachatelům trestních činů a při přezkoumávání rozhodnutí správních orgánů (správní soudnictví).

Soustavu soudů tvoří Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní soud, krajské a okresní soudy. Zvláštní postavení má Ústavní soud, který je nezávislým orgánem ochrany ústavnosti.

 

Vyjmenujte alespoň sedm základních práv a svobod občanů.

Kdy nabyla účinnosti Ústava České republiky?

1.1.1993

Co obsahuje preambule Ústavy České republiky?

V preambuli je vyjádřena věrnost občanů tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti české a jejich odhodlání

- budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku

- společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní dědictví

- řídit se všemi osvědčenými principy právního státu

Co obsahují základní ustanovení Ústavy České republiky?

Ústava v základních ustanoveních charakterizuje Českou republiku jako svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát, v němž lid vykonává veškerou státní moc prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.

Nikdo nemůže být proti své vůli zbaven státního občanství.

Který orgán má zákonodárnou moc v České republice?

Parlament tvořený dvěma komorami

Při jakém minimálním počtu přítomných poslanců se může usnášet Poslanecká sněmovna České republiky?

Komory Parlamentu jsou způsobilé usnášet se, pokud je přítomna alespoň jedna třetina jejich členů. K přijetí usnesení je nutný souhlas nadpoloviční většiny přítomných poslanců, nebo senátorů. K přijetí ústavního zákona a ke schválení mezinárodní smlouvy (ratifikace) se vyžaduje souhlas třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů.

V kterých situacích může president republiky rozpustit Poslaneckou sněmovnu?

Ve čtyřech krizových situacích uvedených v ústavním článku č. 35

Například tehdy když se Poslanecká sněmovna neusnese do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním vláda spojila otázku důvěry, nebo když Poslanecká sněmovna nebyla do dobu delší tří měsíců způsobilá usnášet.

Které orgány mají v České republice moc výkonnou?

Nejvyššími orgány výkonné moci jsou prezident republiky a vláda.

Vyjmenujte alespoň osm pravomocí prezidenta republiky.

Ústava v článcích č. 62 a č. 63 uvádí celkem jednadvacet pravomocí, podle kterých prezident republiky mimo jiné:

- jmenuje odvolává předsedu vlády a další členy vlády

- svolává zasedání Poslanecké sněmovny

- zastupuje stát navenek

- sjednává mezinárodní smlouvy

- je vrchním velitelem ozbrojených sil

- může odpouštět a zmírňovat tresty uložené soudem

- má právo udělovat amnestii (hromadné prominutí nebo zmírnění trestů)

- přijímá vedoucí zahraničních zastupitelských misí a pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí České republiky v zahraničí

- propůjčuje státní vyznamenání

- jmenuje soudce, generály a některé další významné funkcionáře České republiky

Členové vlády jsou voleni, nebo jmenováni?

Jmenováni předsedou vlády

Co má na starosti vláda?

Vláda je vrcholný orgán státní moci a správy, který má výkonnou pravomoc, při níž řídí a kontroluje státní administrativní aparát.

Za jakých okolností musí vláda podat demisi?

Pokud ji Poslanecká sněmovna vysloví nedůvěru.

Co je úkolem Ústavního soudu?

Ústavní soud je orgánem ochrany ústavnosti.

Rozhoduje v jedenácti druzích záležitostí vyjmenovaných v ústavním článku č. 87. Například rozhoduje o zrušení zákonných ustanovení, která jsou v rozporu s ústavou, nebo o ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy, např. obce, proti nezákonnému zásahu státu do jejich působnosti.

V jaké situaci je přípustné ochránit právo svépomocí?

Věřitel může k zajištění své splatné peněžité pohledávky zadržet movitou věc dlužníka, dokud dlužník nezaplatí nebo dokud neposkytne věřiteli jinou dostatečnou jistinu. Předmětem zadržovacího práva může být pouze movitá věc, kterou věřitel již má u sebe a byl by jinak povinen ji dlužníkovi vydat. Například automechanik má právo zadržet opravené auto, dokud mu zákazník nezaplatí dlužnou částku za opravu.

Jak je v občanském právu zajištěna ochrana osobnosti?

Tato ochrana je poskytována fyzickým osobám.

Postižená osoba, jejíž právo na ochranu osobnosti bylo porušeno, má právo na přiměřené zadostiučinění. Jestliže byla do značné míry snížena její důstojnost nebo vážnost ve společnosti, má také právo na peněžitou náhradu, popř. na odškodnění, pokud zásahem do práva na ochranu osobnosti vznikla škoda.

Jakými způsoby lze získat vlastnické právo?

Právo vlastnické je nejvýznamnější věcné právo.

Vlastnické právo se nabývá smlouvou, např. kupní, směnnou, darovací, rozhodnutím státního orgánu nebo jinou skutečností stanovenou zákonem, např. vydržením. Majetek zemřelé osoby přechází na dědice podle norem dědického práva.

Kterými ustanoveními je omezen výkon vlastnického práva?

Stát může proti vůli vlastníka jeho věc vyvlastnit nebo vlastnické právo omezit jen na základě veřejného zájmu za náhradu. Vlastník je povinen dovolit, aby ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu byla na nezbytnou dobu za náhradu použita jeho věc, např. auto.

V čem je rozdíl mezi dědickou a nezpůsobilostí a vyděděním?

- Z důvodu dědické nezpůsobilosti nedědí, kdo spáchal úmyslný trestný čin proti zůstaviteli, členům jeho rodiny nebo jeho rodičům. Může však dědit, jestliže mu zůstavitel odpustil.

- Zůstavitel může své potomky vydědit za závažných důvodů uvedených v občanském zákoníku. Důvody vydědění jsou např. to, že potomek v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli pomoc v nemoci nebo stáří, že o něj neprojevuje opravdový zájem nebo trvale vede nezřízený život.

Jak dlouho trvá autorské právo?

Autorské právo trvá po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti, jíž toto právo přechází na autorovy dědice.

V kterém případě může soud zamítnout návrh podílového spoluvlastníka na vypořádání podílového spoluvlastnictví?

Podle zákona by soud mohl takový návrh zamítnout jen z důvodu hodných zvláštního zřetele. Takovým důvodem by mohlo být např. zjištění soudu, že ve spoluvlastnickém hospodaření nejsou žádné problémy a návrh je v rozporu s dobrými mravy pouze spekulačním záměrem navrhovatele, který usiluje o majetkové zvýhodnění. Za inflace při růstu cen nemovitostí je ve výhodě ten, komu připadne vlastnictví věci.

Jak vzniká společné jmění manželů?

Společné jmění manželů tvoří majetek získaný za trvání manželství s výjimkou věcí, které některý z manželů dostal darem, zdědil, které slouží jeho osobní potřebě, nebo které získal podle předpisů o restituci majetku, jestliže tento vrácený majetek měl ve svém vlastnictví už před uzavřením manželství.

Za jakých okolností je společné jmění vypořádáno ze zákona a jak je v takovém případě majetek rozdělen?

Zrušení společného jmění se vypořádá rozdělením majetku dohodou nebo rozhodnutím soudu nebo ze zákona.

Kdo může získat vlastnické právo vydržením?

Osoba která věc ovládá, buď má k této věci vlastnické právo, a v tom případě oprávnění držet věc je zahrnuto v rozsahu vlastnického práva, nebo držitel věci není jejím vlastníkem.

Oprávněný držitel je v dobré víře, že mu věc po právu patří, např. proto, že ji koupil a neví, že prodávající nebyl jejím vlastníkem.

Oprávněný držitel nabývá k věci vlastnické právo vydržením, tj. dlouhodobou nepřetržitou oprávněnou držbou. U nemovitých věcí je vydržecí doba tři roky, u nemovitostí deset let.

V čem se odlišuje zástavní právo od práva zadržovacího?

Zástava je věc určená k zajištění pohledávky. Zástavní právo umožňuje věřiteli domáhat se uspokojení své pohledávky ze své zástavy, jestliže dlužník včas nesplní svůj dluh. Zástavní právo vzniká písemnou smlouvou věřitelem a dlužníkem nebo schválenou dědickou dohodou nebo ze zákona.

Na rozdíl od smlouvy o zástavě uplatnění zadržovacího práva je jednostranná právní akt.

Například automechanik má právo zadržet opravené auto, dokud mu zákazník nezaplatí dlužnou částku za opravu.

Nelze zadržovat věc svépomocně nebo lstivě dlužníkovi odňatou. Věřitel je povinen dlužníka neprodleně vyrozumět o zadržení věci a o důvodech.