Rodinné a občanské právo

Rodinné právo

od roku 1961 platí zákon o rodině: vztahy mezi manželi, rodiči a dětmi, prarodiči a náhradní rodinnou péčí
novelizace 1. 8. 1998
tvoří právní normy, které upravují manželství, vztahy mezi rodiči a dětmi manželskými i nemanželskými atd., mezi dalšími příbuznými a vztahy při náhradní výchově dětí (osvojení, pěstounská péče)
rodinné vztahy - patří do oblasti soukromého práva → státní orgány mohou zasahovat za účelem ochrany zájmů nezletilých dětí

Manželství

= trvalé společenství muže a ženy založené zákonným způsobem
jeho hlavní účelem je založení rodiny a řádná výchova dětí
uzavírá se slavnostně, veřejně, za přítomnosti 2 svědků, zapisuje se do matriky
- před státním orgánem (civilní forma) - na obecním úřadě
- před orgánem státem registrované církve - církevní forma

Podmínky uzavření manželství:

věk 18 let; s povolením soudu 16let
dobrovolné
opačné pohlaví
svobodní oba partneři
musí znát svůj zdravotní stav a musí být způsobilí k právním úkonům
nesmí být incest = blízká příbuznost

Muž i žena mají stejná práva a stejné povinnosti - povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, pomáhat si, společně pečovat o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí, společně rozhodují o záležitostech rodiny, starají se o uspokojování potřeb rodiny (podle svých možností a schopností)

Zrušení manželství:

smrtí nebo prohlášením za mrtvého jednoho z manželů
anulace = prohlášení za neplatné
rozvodem - musí být vypořádány vztahy rodičů k nezletilým dětem
- podmínky rozvodu:
  - vypořádané vztahy rodičů k nezletilým dětem soudem
  - vypořádané majetkové vztahy
- typy rozvodu:
  - dohodnutý - dohoda manželů, kterou soud schválí
    - manželství trvalo minimálně 1 rok a minimálně půl roku nežijí jako manželé
  - sporný - soud zkoumá příčiny a hloubku rozvratu
    - ode dne návrhu do 3 let vydá soud rozhodnutí
    - menší podíl na vině - bere 3 roky výživné
  - ztížený – jeden z manželů dojme k vážné újmě, je mu vypláceno výživné

Péče o nezletilé dítě:

dohoda, kterou soud schválí
neshoda - soud rozhodne, kdo bude mít dítě v péči
dítě má právo být slyšeno!

dítě svěřeno do péče jednoho z rodičů a kontakt s druhým rodičem dohodou nebo soudně
- povinnost druhého rodiče přispívat na výživu; soud stanovuje výši výživného
střídavá péče - dítě po stejnou dobu u každého rodiče
- podmínka: dítě navštěvuje stejnou školu a zájmové kroužky, musí mít své místo v bytě
společná péče - pokud oba rodiče žijí v jednom místě

Rodičovství

Narození dítěte

vzniká příbuzenský vztah k rodičům (nezáleží jestli je manželské nebo nemanželské)
určení otcovství:
1. souhlasným prohlášením obou rodičů na matrice
2. ze zákona je otcem manžel matky, i do 300 dní po rozvodu (může podat žalobu o popření otcovství do ½ roku ode dne, kdy se dověděl o narození dítěte)
3. žaloba o určení otcovství - soud rozhodne
otec může požádat soud o popření otcovství do 6 měsíců od doby, co se o dítěti doví

Práva a povinnosti rodičů

péče o zdraví, tělesný, citový a rozumový vývoj dítěte; zastupovat
dítě a spravovat jeho záležitosti
pokud dojde ke střetu jejich zájmů, hájí dítě kolizní opatrovník

Práva a povinnosti dítěte

pomáhat rodičům, ctít je a respektovat, přispívat jim na úhradu potřeb, jestliže má své příjmy

Náhradní rodinná péče

pokud se rodič o dítě nemůže postarat nebo zanedbává jeho výchovu,
soud nařídí náhradní rodinnou péči
1. adopce (osvojení) - nejsilnější změna v právních poměrech
  - → zanikají příbuzenské vztahy v původní rodině, osvojenec přebírá příjmení svých osvojitelů, změna v matrice a rodném listu
  - rodina musí být prověřena, dítě musí být právě volné, biologičtí rodiče musí souhlasit
2. pěstounská péče - nemění se práva a biologických rodičů, dítě nepřebírá příjmení pěstounů
  - omezena věkem (do 18 let)
  - pěstoun dostává od státu příspěvek na péči o dítě a odměnu za práci pěstouna
  - pěstoun může rozhodovat o běžných záležitostech dítěte
3. poručnictví - stanoví jej soud - pokud rodiče zemřeli, byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti nebo jsou v zahraničí
  - poručník dítě vychovává, zastupuje a spravuje jeho majetek
  - poručník nemá vyživovací povinnost k dítěti
4. opatrovnictví - vymezeno soudem v případě, že dochází ke střetu zájmů mezi rodiči a dítětem
  - opatrovník má práva a povinnosti pouze v záležitostech, které vymezí soud podle účelu, pro který byl stanoven
5. ústavní výchova - v případě, že je výchova dítěte vážně ohrožena nebo narušena a není možné najít jiné východisko
  - musí být nařízena soudem a trvá do zletilosti dítěte

Občanské právo

upravuje vzájemné vztahy mezi občany navzájem, fyzickými a právnickými osobami a mezi nimi a státem
stanovuje pravidla vlastnických poměrů a vztahy vyplývající z práva na ochranu osobnosti
základním pramenem je občanský zákoník

Majetkové vztahy

právo věcné (např. vlastnické - ochrana užívání věci bez spojitosti s nějakou povinností jiné konkrétní osoby)
právo závazkové (obligační právo) - upravuje vztahy, v nichž se jedná o práva a povinnosti mezi konkrétními osobami (věřiteli a dlužníky)
právo dědické - přechod práv a povinností po smrti na právní zástupce, dědice

hmotné věci
- podle možnosti jejich přemístění
  - a) movité - lze je přemístit bez změny jejich podstaty
  - b) nemovité
    - pozemky, budovy a jiné stavby
    - zapsány v katastru nemovitostí
- dělitelné věci – dají se dělit, aniž by se znehodnotily (tuna obilí, hektar pole...)
- reálně nedělitelné věci
  - při dělení se vytvářejí ideální podíly (zlomek, procento)
  - např. v dědickém řízení – budova, auto ...
nehmotné věci - vynález, patent - duševní vlastnictví

Vlastnické právo

vlastník má nejvyšší a úplnou moc nad věcí, která je předmětem jeho vlastnického práva
může věc držet, užívat, sklízet její plody, disponovat s ní a domáhat se vydání své věci na každém, kdo mu ji neprávem zadržuje
lze získat:
1. smlouvou - např. kupní, darovací, směnnou ...
2. děděním
3. vydržením
4. rozhodnutím státního orgánu
nálezem cizí ztracené věci nálezce nenabývá vlastnictví
nelze ho vykonávat libovolně, bez ohledu na práva ostatních osob (obtěžovat hlukem, zápachem, prachem, kouřem, odpady, volným pohybem zvířat)
stát může věc vyvlastnit nebo vlastnické právo omezit
druhy vlastnictví:
- prosté - vlastnictví 1 osoby
- spoluvlastnictví
  - podílové
    - velikost podílů je mírou, podle které se rozvrhují práva a povinnosti
    - - možnost volně převést podíl, ale pouze na osoby blízké, jinak má spoluvlastník předkupní právo)
  - společné jmění
    - pouze mezi manžely ve vztahu k majetku, získanému za trvání manželství (výjimkou věci, které některý z manželů dostal darem, zdědil, věci které slouží k osobní potřebě, k výkonu povolání nebo získané v restituci)

Závazkové právo

dlužník je povinen věřiteli něco dát (dare), něco vykonat (facere), něco strpět (pati) nebo něco nekonat (nonfacere)
závazky vznikají nejčastěji ze smluv - předložení nabídky a uzavření smlouvy přijetím nabídky
závazky zanikají včasným a řádným spněním, ale i jinými způsoby (např. dohodou, uplynutím doby, výpovědí, narovnáním...)
- dohoda - musí mít písemnou podobu
- plnění je nemožné - zanikne-li jeho předmět
- uplynutí doby - zanikají např. nájmy sjednané na určitou dobu
- smrt dlužníka - zaniká dluh, který měl splnit osobně
- smrt věřitele - zaniká pouze pohledávka, která se týkala výlučně jeho osoby → ostatní dluhy přecházejí na dědice
- výpověď - jednostranný právní úkon, ukončuje se závazek dohodnutý na dobu neurčitou
- neuplatnění práva (propadnutí, prekluze) – zánik závazku, který je omezen na určitou dobu
- splynutí – věřitel a dlužník splynou v jeden subjekt (sloučením, dědictvím)
- narovnání – upravení sporných právních vztahů, vzniká nový závazek

Dědické právo

řeší přechod majetku zemřelé osoby na pozůstalé osoby
ze závěti
- napsaná vlastní rukou, zřízená za účasti svědků nebo ve formě notářského zápisu
- ustanovuje dědice a věci které jim připadnou (a jejich podíly)
ze zákona
- pokud neexistuje závěť, nastupují dědici daní zákonem
- 4 skupiny:
  1. pozůstalý manžel, jeho děti (případně děti dětí)
  2. žádné děti → manžel (½), rodiče zemřelého a ti co s ním žili ve společné domácnosti alespoň rok před smrtí
  3. sourozenci zemřelého a ti kteří s ním žili ve společné domácnosti
  4. prarodiče zemřelého, případně jejich děti
vydědění potomka
- neposkytne-li ve stáří nebo nemoci pomoc, neprojeví-li zájem o zemřelého, byl-li odsouzen pro úmyslný trestný čin k odnětí svobody nejméně na 1 rok, vede-li trvale nezřízený život

Občas České republiky

Jak se stát občanem:

narození (aspoň jeden rodič je občanem České republiky)
osvojení (= adopce – jeden z adoptivních rodičů musí být občan České republiky)
nalezením (když se nezjistí ani původ, ani rodiče)
prohlášením (při dělení Československa – každý se prohlásil občanem té země jaké chtěl mít občanství)
udělením – cizincům (musí mít předtím 5 let trvalý pobyt)