Smlouvy obchodního práva

Závazkové vztahy
Závazky vznikají na základě právních úkonů – smluv nebo z protiprávního jednání (deliktů) – většinou z odpovědnosti za škodu, bezdůvodného obohacení, z prodlení, z odpovědnosti za vady
Závazek – povinnost něco dát, něco konat, něčeho se zdrže nebo něco strpět
Závazkový vztah – takový vztah, ve kterém jedné straně vzniká povinnost a druhé straně právo něco požadovat
Obchodní zákoník dělí vztahy na 4 skupiny
1. relativní obchody – takové vztahy, kde na obou stranách stojí podnikatelé při jejich podnikatelské činnosti – vztahy mezi podnikateli a státem nebo samosprávní jednotkou při zajišťování veřejných potřeb; tyto vztahy se řídí obchodním popřípadě občanským zákoníkem
2. absolutní obchody – vztahy mezi společníky v obchodních společnostech, mezi zakladateli obchodních společností a společníky, vztahy, které se týkají CP a burzovních obchodů; vždy se řídí obchodním zákoníkem
3. fakultativní obchody – vztahy se řídí podle dohody, která musí být ve formě písemné smlouvy
4. absolutní neobchody – vztahy se výhradně řídí občanským zákoníkem, a to i vztahy mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti (přeprava osob, nájem)

Naprostá většina ustanovení má dispozitivní charakter. V § 263 je uvedeno, kde dispozitivní úprava není možná.
§ 265 – je-li ustanovení v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, potom je ustanovení platné, ale nepobývá právní ochrany.
Platí zde ve velké míře mezinárodní smlouvy. Platí zde i obchodní zvyklosti (není stanovení zákonem, ale je to běžně uznávané – např. razítko)

Obchodní smlouvy
Jsou to dvoustranné nebo vícestranné právní úkony. Prosec uzavírání smlouvy má dvě fáze:
1. návrh (oferta) – z návrhu musí být patrné, že se jedná o návrh smlouvy, musí být patrné, komu je určen, musí být konkrétně určen obsah, musí být zřejmé, jak je závazný pro navrhovatele, musí být výslovně přijat – mlčení se nepovažuje za souhlas
2. přijetí návrhu (akceptace) – musí proběhnout v té době, ve které stanovil výstavce. Pokud má příjemce výhrady a uplatňuje je, tak potom tímto on dává nový návrh. Smlouva je přijata akceptací obou stran bez výhrad.

Platnost – souvisí se dnem uzavření smlouvy, v tento den je smlouva platná, ale nemusí být účinná
Účinnost – může být účinná dnem uzavření nebo může být účinná ode dne, kdy se smluvní strany dohodnou (datum či událost)

Forma smlouvy
Většinu smluv lze uzavírat ústně.
Písemně se uzavírají smlouvy týkající se nemovitostí, nebo jestliže je to stanoveno zákonem (společenské smlouvy, bankovní smlouvy, všechny smlouvy týkající se CP), smlouvy, u kterých se na tom smluvní strany dohodnou.
Smlouvu lze též uzavřít konkludentními činy.

Obsah smluv
Podstatné náležitosti:
· název smlouvy
- pojmenované smlouvy – jsou přímo uváděny v obchodním zákoníku
- nepojmenované smlouvy – mohou si je pojmenovat jak chtějí
· vymezení smluvních stran – tak jak jsou uvedeny v obchodním rejstříku
· vymezení předmětu smlouvy
· určení o ceně – částka nebo způsob výpočtu
· datum a ustanovení o datu účinnosti
· podpisy zúčastněných stran

Nepodstatné náležitosti:
· ustanovení o době plnění
· dodací podmínky
· platební podmínky
· sankce (penále, smluvní pokuta, úroky – nemusí být stanoveny, jsou již stanoveny v Obchodním zákoníku)
Specifické druhy smluv
Smlouva o smlouvě budoucí
Musí být vždy písemná, slouží k tomu, aby se smluvní strany připravily na připravení smlouvy a plnění závazku.
Náležitosti:
· název smlouvy
· smluvní strany
· vymezení předmětu
· lhůta, do kdy bude budoucí smlouva uzavřena
U této smlouvy je promlčecí lhůta 1 rok.

Veřejný návrh na uzavření smlouvy
Je to klasický návrh, který je určen výše neobjasněnému počtu zájemců. Smlouvu předkládá navrhovatel, ale ten kdo bude smlouvu akceptovat bude určen na základě výběru
Náležitosti:
· termín, do kdy se hlásit
· podmínky které musí splňovat
· podmínky výběru
Všem zájemcům musí být sděleno, že byli nebo nebyli vybráni a důvody proč nebyli vybráni.

Veřejná obchodní soutěž
Vyhlašovatel vyhlásí soutěž o nejlepší návrh, příslušným způsobem seznámí zájemce, stanoví podmínky – jako u veřejného návrhu na uzavření smlouvy, nesmí je měnit. Musí být uvedeno, jestli navrhovatelé mají nárok na finanční odměnu za návrhy, měl by uvést, zda musí být někdo vybrán.

Zákon o zadávání veřejných zakázek
Vztahuje se na zadávání veřejných zakázek ve státních orgánech. Účelem je zabránit korupci. Jsou zde uvedeny cenové limity a způsoby vyhlášení.

Zajištění závazku
Zajištění závazku plní tři funkce:
· preventivní funkce – odradit druhého účastníka od neplnění závazku
· represivní (sankční) – ten kdo nesplnil závazek je potrestán
· nahrazovací funkce

Smluvní pokuta
Musí být sjednána písemně, musí být uveden způsob výpočtu nebo částka a za jakých podmínek se uplatní.
Zaplacením pokuty závazek nezaniká.
Platí i v případě, že nevznikne škoda.
Smluvní pokuta se platí vždy – ať to zavinil nebo ne – jenom jestliže mu bylo znemožněno plnění vyšší mocí

Ručení
Vstup 3. osoby, která písemně prohlásí, že uspokojí nároky věřitele, jestliže tak neučiní dlužník.

Bankovní záruka
Na místo věřitele nastupuje banka.

Uznání závazku
Dlužník prohlásí písemně, že uznává závazek co do rozsahu a obsahu.

Zástavní právo
Movitá i nemovitá věc – CP, pohledávky, ochranná známka
Ve smlouvě se smluvní strany musí dohodnout na tom, jakým způsobem bude řešena uhrazovací funkce (ze zákona se věc prodává v soudní dražbě), mohou se dohodnout na veřejné dražbě nebo jiném (částka nad dluh se vrací dlužníkovi)

Zadržovací právo
Může být aplikováno pouze na movitosti, je to jednostranný právních akt, zadržovatel musí neprodleně informovat dlužníka

Změny závazků
Obsah se mění dohodou (dodatek ke smlouvě, zrušení a nová smlouva)
Účastníci se mění
· změna věřitele (postoupení pohledávky) – věřitel postoupí někomu jinému pohledávku, není nutný souhlas dlužníka, ale je nutné ho informovat, nelze postoupit pohledávku, která je určena na osobu (věcné břemeno)
· převzetí dluhu – změna na straně dlužníka, dlužník se dohodne s jinou osobou, která na sebe převezme dluh, vyžaduje se souhlas věřitele a písemná dohoda

Zánik závazku
a) zánik splněním
Obchodní závazek zaniká řádným a včasným splněním.
Způsob, místo a doba plnění se řídí obsahem smlouvy. Nejsou-li tyto náležitosti ujednány, rozhoduje o způsobu splnění dlužník, místem plnění je sídlo nebo bydliště dlužníka, u peněžitých závazků je jím sídlo nebo bydliště věřitele, není-li uvedena doba plnění, věřitel je oprávněn žádat splnění ihned po uzavření smlouvy, dlužník je povinen splnit závazek bez zbytečného odkladu po požádání věřitelem.
Mají-li strany vzájemné závazky, může se splnění závazku druhou stranou domáhat jen ta strana, která svůj závazek již splnila nebo je připravena schopna jej splnit.
Je-li strana povinna plnit závazek před plněním závazku druhé strany, může své plnění odepřít až do doby, kdy jí bude poskytnuto nebo dostatečně zajištěno plnění druhé strany, jestliže po uzavření smlouvy se stane zřejmým, že druhá strana nesplní svůj závazek. K dodatečnému zajištění lze stanovit přiměřenou lhůtu, po jejímž marném uplynutí může účastník od smlouvy odstoupit.
Věřitel musí přijmout částečné plnění, pokud ve smlouvě není zakázáno.
Peněžitý závazek je u placení prostřednictvím pošty splněn vyplacením částky věřiteli, prostřednictvím banky až připsáním placené částky na účet věřitele.
Splní-li dlužník peněžitý závazek před stanovenou dobou plnění, není oprávněn bez souhlasu věřitele odečíst od dlužné částky úrok odpovídající době, o kterou plnil dříve.

b) zánik nesplněného závazku
Odstoupení od smlouvy
Odstoupení od smlouvy je přípustné v případech uvedených ve smlouvě nebo v zákoně. Z důvodu prodlení může druhý účastník odstoupit ihned, jestliže prodlení znamená podstatné porušení povinnosti (jestliže dlužník věděl nebo mohl předpokládat, že věřitel nebude mít zájem na opožděném plnění). Je-li prodlení nepodstatným porušením povinnosti, může postižený účastník odstoupit, jen když osoba v prodlení nesplnila svůj závazek ani v dodatečné přiměřené lhůtě, která ji byla poskytnuta. Ujednání o možnosti odstoupení lze ve smlouvě spojit s odstupným – smlouva se zruší oznámením účastníka, že zaplatí odstupné a odstupuje od smlouvy. Jakmile jedna strana začne plnit, nelze od smlouvy odstoupil zaplacením odstupného.

Nemožnost plnění
Nemožnost plnění je povinen prokázat dlužník. (např. právní předpisy vydané po uzavření smlouvy, které zakazují dlužníkovi chování, k němuž se zavázal)

Zmaření účelu smlouvy
Zmaří-li se po uzavření smlouvy její základní účel v důsledku podstatné změny okolností, může strana dotčená zmařením účelu smlouvy od ní odstoupit.

Kompenzace (započtení)
Dlužník a věřitel mají současně závazky a pohledávky navzájem. Započtení se v obchodním právu připouští i u pohledávky, která ještě není splatná, jestliže jde o pohledávku vůči dlužníkovi, který není schopen plnit své peněžní závazky, nebo když pohledávka není splatná jen proto, že věřitel na žádost dlužníka odložil dobu splatnosti jeho závazku. Peněžité pohledávky na různé měny jsou započitatelné, když obě měny jsou volně směnitelné.

Prodlení
Při prodlení smluvní strana může trvat na řádném splnění povinnosti později, nebo odstoupit od smlouvy v případech, kdy to stanoví zákon. V obou případech může požadovat náhradu škody způsobené prodlením. Věřitel má nárok na úroky z prodlení, jde-li o dlužníkův nesplněný peněžitý závazek.

Promlčení
Promlčení podléhají všechna práva z obchodních závazkových vztahů s výjimkou práva vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. Obecná promlčecí doba je pro obchodní závazky 4 roky. Promlčecí doba počíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Jestliže dlužník svůj závazek písemně uzná, běží nová čtyřletá promlčecí doba. Placení úroků se považuje za uznání závazku ohledně částky, z níž se úroky platí. Dlužník může písemným prohlášením předaným věřiteli prodloužit promlčecí dobu i opakovaně. Celková promlčecí doba však nesmí být delší než 10 roků od doby, kdy počala běžet poprvé.Promlčecí doba přestává běžet dnem zahájení soudního řízení, jímž se věřitel domáhá uspokojení své pohledávky.

Prekluze – propadnutí práva, např. záruční lhůta

Uplynutím doby – u závazků sjednaných na dobu určitou

Dohodou o zániku závazku

Dohodou o zániku závazku a jeho nahrazení novým

Smrtí dlužníka nebo věřitele – je-li závazek vázán na osobu (řídí se Občanským zákoníkem)

Výpovědí – u závazků uzavřených na dobu neurčitou (výpovědní doba je ze zákona 3 měsíce, ale mohou si dohodnout vlastní), u smluv na dobu určitou si toto musí dohodnout ve smlouvě

Splynutí - dlužník je současně věřitelem jako jedna osoba, např. při odkoupení podniku

Narovnání – odstraní se sporné body závazku

Podstatná změna okolností – týká se smlouvy o smlouvě budoucí

KUPNÍ SMLOUVA

Jestliže se jedná o obchodní vztahy, vždy se používá Obchodní zákoník. Předmětem kupní smlouvy jsou vždy věci movité (nemovitosti se řeší podle Občanského zákoníku)
Účelem kupní smlouvy je převod vlastnictví tak, aby vlastnictví nabyl kupující.
Povinnosti prodávajícího:
· dodat kupujícímu movitou věc určenou podle druhu a množství a tím na něj převede vlastnické právo
· předat všechny doklady k užívání zboží (v češtině)
Povinnosti kupujícího:
· převzít zboží a zaplatit kupní cenu

Předmětem kupní smlouvy je dodání zboží.

Podstatné náležitosti:
· smluvní strany
· uvedení předmětu (množství kvalita, provedení)
· cena – částka, způsob výpočtu nebo dodatek s cenovou doložkou (umožňuje přepočet ceny na cenu v době dodání – toto musí uplatnit prodávající)

Množství – většinou se udává v jednotkách, je možné určit toleranci (kupující zaplatí to, co bylo dodáno), při porušení tolerance nebo množství (není-li tolerance) se jedná o vadné plnění

Jakost – není-li jakost určena, ta má odpovídat účelu použití

Provedení – např. může být provedení podle předlohy (kupující musí dodat včas předlohu)

Zabezpečení zboží pro manipulaci a přepravu – povinnost prodávajícího, musí zabalit zboží dle předpisů nebo tak, aby nedošlo k poškození zboží

Doba - doba je stanovena ve smlouvě buď dnem nebo obecně (např. v polovině měsíce = od 10. do 20.)

Místo plnění – k předání může dojít na určitém místě nebo předáním přepravci

Odpovědnost za vady přechází na místě předání nebo při předání přepravci.

Placení v kupní smlouvě – hotov, bezhotovostně, inkasem

Vady zboží
Jestliže prodávající dodá zboží s vadami, tak potom je závazek neplatný. Vady se dělí na faktické a právní, zjevné a skryté.
· právní vady souvisí s právem 3. osoby k věci – toto nemá vliv na platnost smlouvy (jen věděl-li to kupující)
· faktické – vady přímo na zboží i špatné zabalení – vada provedení, jakosti, množství, jiné zboží než objednané
Odpovědnost za vady
Prodávající odpovídá za vady, které má zboží v době prodeje. Záruka na jakost vzniká pouze v případě, že je písemně sepsána ve smlouvě.

Specifické případy: Smlouva o prodeji podniku, Smlouva o koupi najaté věci

Smlouva o prodeji podniku
Podnik = soubor hmotných, nehmotných a osobních složek podniku
Podstatou je převedení vlastnického práva na osobu kupující a předmětem je vlastnické právo ke složkám podniku.
Tato smlouva musí být písemné. (převádí se i nemovitosti)

Náležitosti:
· smluvní strany
· určení podniku (a jeho složky)
· uvedení závazků, které kupující přejímá (vyčerpávajícím způsobem)
· určení ceny (uvedení, zda jsou promítnuty závazky)

Povinnosti prodávajícího
· převedení vlastnického práva na kupujícího
· převést na kupujícího i jiná práva, která s provozováním podniku souvisí (práva,která vychází ze smluv – bankovní, s dodavateli a odběrateli)
· musí informovat kupujícího o všech vadách, které s majetkovými hodnotami souvisí
· pokud je zapsán v Obchodním rejstříku, musí navrhnout změny zápisu

Povinnost kupujícího
· zaplatit cenu řádně a včas
· převzít závazky

Smlouva o koupi najaté věci
Je to pokračování smlouvy nájemní, kdy ze vztahu pronajímatel a nájemce se stávají prodávající a kupující. Vztahuje se jak na movité, tak i nemovité věci. Podstatou je změna vlastnických práv. Po skončení nájemního vztahu může proběhnout koupě nebo darování.

Náležitosti
· smluvní strany
· dohoda o tom, že nájemce má právo koupit najatou věc
· specifikace předmětu (movitá i nemovitá věc)
· určení o ceně
· doba, kdy může nájemce svoje právo uplatnit

SMLOUVA O DÍLO

Jde-li o smlouvu o dílo týkající se podnikatelské činnosti, použije se vždy Obchodní zákoník. Je to smluvní vztah mezi zhotovitelem a objednatelem. Dílem se rozumí nějaká činnost – výroba, oprava, údržba, montáž.

Povinnosti zhotovitele
· zhotovit určité dílo pro objednatele a převést vlastnické právo na něj

Povinnosti objednatele
· zajistit potřebnou součinnost (dokumentace, materiál) řádně a včas
· zkontrolovat zboží, převzít jej a zaplatit

Termín zhotovení - může být sjednán ve smlouvě, jinak doba přiměřená povaze díla

Náklady na zhotovení nese zhotovitel (i odpovědnost – a to i když použil jiné osoby ke zhotovení). Zhotovitel musí vyčkat až mu bude dodán materiál od objednatele, když mu ho nedodá do stanovené doby, může se obrátit na svého dodavatele.

Vlastnické právo
· věc je ve vlastnictví objednatele – o převod vůbec nepůjde (opravy, úpravy, montáže)
· do okamžiku zhotovení je ve vlastnictví zhotovitele, pak přechází na objednatele (zhotovení movité věci)
· zhotovení nemovité věci – záleží, na jakém pozemku je stavba zhotovována
– na pozemku objednatele – vlastnické právo vzniká okamžitě
– v jiném případě – zhotovitel s předáním stavby musí umožnit převedení pozemku
Není rozhodující, kdo vlastní věci, které jsou třeba pro zhotovení díla.

Cena – sjednává se ve smlouvě
· absolutní částka
· výpočet
· stanovena dohodou po ukončení díla
· rozpočtem - je nutné uvést, zda rozpočet je závazný – nesmí překročit o 10 % (jinak by objednatel mohl odstoupit) nebo nezávazný = není úplná – další stanovování ceny záleží na dohodě

SMLOUVY V DOPRAVĚ
· smlouva o přepravě věci
· zasilatelská smlouva
· smlouva o nájmu dopravního prostředku
· smlouva o provozu dopravního prostředku

1) Smlouva o přepravě věci
Smluvními stranami je dopravce a odesilatel. Dopravce se zavazuje dopravit věc z místa na místo. Obchodní zákoník nestanovuje formu – jestliže smlouva není písemná, musí dopravce vystavit potvrzení (buď obyčejné = potvrzuji že …, nebo v podobě cenného papíru = náložní list)

Náležitosti
· smluvní strany
· vymezení věci, která má být přepravena
· vymezení místa odeslání a určení

Povinnosti dopravce
· zboží řádně převzít a případně vydat potvrzení o převzetí věci
· zboží přepravit s odbornou péčí
· zboží vydat podle toho, jak je určeno ve smlouvě – odesilateli, jiné osobě, složit zboží

Povinnosti odesilatele
· zboží připravit k přepravě
· předat odesilateli
· zaplatit za přepravu

Dopravce odpovídá za škodu na přepravované zásilce. Této odpovědnosti se může zprostit, když uvede důvody, proč škodě nemohl zabránit (špatně zabaleno, neinformování o zásilce, nezaviněná nehoda).

2) Smlouva zasilatelská
Zasilatel zajistí přepravu věci (neprovede ji sám) z místa na místo. Tato smlouva musí být písemná. Je to kombinace dvou smluv – smlouvy o přepravě a smlouvy o obstarání přepravy.

3) Smlouva o nájmu dopravního prostředku
Je to zvláštní úprava nájemní smlouvy, musí být písemná, smluvní strany jsou pronajímatel, nájemce. Pronajímatel se zavazuje přenechat nájemci po určitou dobu za úplatu dopravní prostředek, nájemce musí platit nájemné. Dále platí to samé jako u nájmu.

4) Smlouva o provozu dopravního prostředku
Písemná forma, jedná se o přenechání dopravního prostředku nájemci i s dalšími náležitostmi (posádka, příslušné doklady, pohonné hmoty)

OBSTARAVATELSKÉ SMLOUVY (smlouvy se zástupci)
· smlouva mandátní
· smlouva komisionářská
· smlouva o zprostředkování
· smlouva o obchodním zastoupením
1) Smlouva mandátní
Smluvní strany jsou mandatář a mandant. Podstatou je, že se mandatář zavazuje, že pro mandanta na jeho účet a jeho jménem zajistí vyřízení obchodní záležitosti. V případě nutnosti právních úkonů je nezbytná plná moc (může být součástí smlouvy nebo samostatný dokument).
Mandatář má při vyřizování záležitostí postupovat s odbornou péčí (=musí dodržovat veškeré právní normy a předpisy). Mandant musí zaplatit mandatáři úplatu – není podstatnou náležitostí smlouvy, mělo by být stanoveno, za jakých okolností bude zaplacena a jak budou zaplaceny náklady nebo jestli jsou náklady součástí úplaty.

2) Smlouva komisionářská
Smluvní strany komisionář a komitent. Komisionář má stejné postavení jako mandatář. Komisionář se zavazuje, že pro komitenta na jeho účet, ale vlastním jménem zajistí obchodní záležitost. Povinností komisionáře je převést na komitenta veškerá práva, která s danou náležitostí vzniknou, musí postupovat s odbornou péčí, úplata je stejná jako dříve.

3) Smlouva o zprostředkování
Smluvní strany jsou zprostředkovatel a zájemce. Zprostředkovatel se zavazuje pro nájemce zprostředkovat uzavření obchodní smlouvy, zájemce zaplatí úplatu = provize. Nárok na provizi vzniká, jestliže dojde k uzavření smlouvy (nebo když zájemce bude mít možnost uzavřít smlouvu)

4) Smlouva o obchodním zastupování
Je to obdoba zprostředkovatelské smlouvy, ale má dlouhodobý charakter (více smluv, v určitém místě). Musí se dohodnout, zda bude uzavírat smlouvy (je třeba plná moc) nebo bude zprostředkovávat příležitost uzavřít smlouvu.

Smlouva o provedení kontrolní činnosti
Jedna strana se zavazuje, že provede kontrolu nějaké činnosti u objednavatele a že podá zprávu o této kontrole. Tato smlouva musí být písemná (mohlo by dojít ke zneužití informací)

SMLOUVY V PENĚŽNICTVÍ
· Smlouva o tichém společenství
· Smlouva o úvěru
· Smlouva o uložení cenných papírů a jiných hodnot
· Smlouva o běžném účtu
· Smlouva o vkladovém účtu
· Smlouva o otevření akreditivu
· Smlouva o inkasu
1) Smlouva o tichém společenství
Smlouvou o tichém společenství se tichý společník zavazuje podnikateli podílet se peněžním vkladem na jeho podnikání a podnikatel se zavazuje tichému společníkovi k placení části zisku vyplývající z podílu tichého společníka.
· Vkladem tichého společníka může být peněžní částka nebo určitá věc, právo nebo jiná majetková hodnota využitelná při podnikání.
· Smlouva musí mít písemnou formu. Tichá společnost, jak se někdy nazývá podnikání s účastní tichého společníka, není typem obchodní společnosti.
2) Smlouva o úvěru
Smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel poskytnout dlužníkovi peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje peníze vrátit a zaplatit úroky.
· Nedohodnou-li se jinak, musí dlužník peníze vrátit a zaplatit úroky ve stejné měně, ve které si peníze půjčil.
· Věřitel je oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat vrácení dlužné částky s úroky, jestliže dlužník je v prodlení s vracením více než dvou splátek dluhu nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce nebo když dlužník použije poskytnuté peníze k jinému účelu, než bylo ujednáno.
· Nejsou-li ve smlouvě dohodnuty úroky, je dlužník povinen platit obvyklé úroky, jaké požadují banky v míst sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.
· Dlužník je oprávněn vrátit peníze předčasně. Úroky platí jen za dobu do vrácení peněz.
3) Smlouva o uložení cenných papírů nebo jiných hodnot
Smlouvou o uložení cenných papírů nebo jiných hodnot se banka zavazuje převzít cenné papíry nebo jiné hodnoty, aby je uložila a spravovala, a uložitel se zavazuje platit za to úplatu.
· Uložitel vystavuje bance plnou moc k právním úkonům nutným k výkonu a zachování práv vyplývajících z uložených cenných papírů.
· Uložitel je oprávněn kdykoli si vyzvednout uložené předměty a uložit je zpět do banky.
· Každý z účastníků může kdykoli vypovědět smlouvu s okamžitou účinností.
· Banka má zástavní právo k předmětům uložení, dokud jsou u ní uloženy.
4) Smlouva o běžném účtu
Smlouvou o běžném účtu se banka zavazuje zřídit od určité doby na určitou měnu běžný účet pro jeho majitele.
· Smlouva se uzavírá písemně.
· Ze smlouvy vyplývá povinnost banky přijímat na běžný účet vklady nebo platby a podle písemného příkazu majitele účtu vyplatit mu požadovanou částku nebo uskutečňovat platby určeným osobám.
· Není-li určena doba platby, uskutečňuje se v den následující po doručení příkazu. V dohodnutých lhůtách oznamuje banka majiteli účtu informace o přijatých a provedených platbách – výpis z účtu.
· Ze zůstatku účtu platí banka majiteli úrok.
· Majitel účtu může smlouvu kdykoli písemně vypovědět.
· Banka ji může vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla doručena výpověď majiteli účtu.
5) Smlouva o vkladovém účtu
Smlouvou o vkladovém účtu se banka zavazuje zřídit tento účet v určité měně pro jeho majitele a platit majiteli úroky. Majitel se zavazuje vložit na účet peníze a přenechat jejich využití bance.
· Smlouva se uzavírá písemně.
· Ujednává se zejména: doba uložení peněz, výše úroku, jejich splatnost, atd.

6) Smlouva o otevření akreditivu
Smlouvou o otevření akreditivu se banka zavazuje příkazci, že poskytne určité osobě na účet příkazce určité plnění, jestliže oprávněný splní stanovené podmínky. Příkazce se zavazuje zaplatit bance za tuto službu úplatu.
· Smlouva se uzavírá písemně.
· Banka oznámí oprávněnému, že v jeho prospěch otevírá akreditiv.
· V akreditivní listině je určeno plnění, ke kterému se banka zavazuje, doba platnosti akreditivu a podmínky, které má oprávněný splnit, aby mu banka mohla peníze vyplatit.
· Existuje více druhů akreditivů. Např. dokumentární akreditiv, který se osvědčuje zejména při dodávkách zboží v zahraničněobchodních vztazích.
· Účastní se přitom obvykle:
· příkazce – na jeho podnět se akreditiv otevírá a jeho peníze budou při akreditivním způsobu placení použity
· oprávněný (pověřený) – doručitel akreditivu, v jehož prospěch je akreditiv otevřen
· banka – zde příkazce peněžní prostředky uložil
· filiálka banky nebo spolupracující korespondentská banka, která oprávněnému peníze vyplatí na základě předloženého akreditivu. Přezkoumává akreditiv – splnění podmínek.

7) Smlouva o inkasu
Smlouvou o inkasu se banka zavazuje obstarat pro příkazce přijetí plnění určité peněžní částky od určitého dlužníka nebo obstarat jiný inkasní úkon. Přijatou částku nebo cenné papíry, které byly předmětem inkasního úkonu, je povinna banka předat bez zbytečného odkladu příkazci.
· Není-li dohodnuta úplata, je příkazce povinen bance zaplatit úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy.
· Smlouva o inkasu je speciální druh mandátní smlouvy.
· Mohou se použít přiměřeně ustanovení o smlouvě mandátní, pokud právní normy o smlouvě o inkasu její náležitosti neřeší.