Trestní právo

Trestní právo má za úkol chránit občany před trestnými činy. Upravuje postup orgánů činných v trestním řízení, zjišťování důkazů a rozhodování o trestních činech. Patří pod právo veřejné. Dělí se na:

právo hmotné (materiální): normy o podmínkách a způsobu trestání (co je trestný čin a jaké tresty se za ně ukládají)

právo procesní: upravuje normy postupů orgánů činných v trestním řízení a podmínky výkonu trestu

Zásady trestního práva

stíhání je možné pouze ze zákonných důvodů

zjišťování objektivní pravdy (stejně se musí přistupovat k důkazům proti i ve prospěch obviněného)

pouze soud rozhoduje o vině a trestu

presumpce neviny (člověk je nevinen, dokud mu není dokázána vina)

občan má právo odepřít výpověď, pokud by tím způsobil trestní stíhání své osoby, nebo osobám jemu blízkým

právo na obhajobu: obžalovaný je povinen při hrozbě odnětí svobody na více než 5 let mít advokáta; pokud si jej nemůže dovolit, je mu přidělen státem ex offo (z úřední moci, z úřední povinnosti)

přelíčení je veřejné (s vyloučením veřejnosti se může konat jen z rozhodnutí soudu, a to tehdy, když by to mohlo ohrozit mravnost či bezpečnost státu)

nemůžeme být trestně stíháni za čin, za který již byl někdo odsouzen (zproštěn obžaloby), tato zásada však nevylučuje mimořádné opravné prostředky

zásada ústnosti a bezprostřednosti:

ústnost — všechny důkazy musí být předloženy ústně

bezprostřednost — přímo u líčení musí být bezprostředně přítomen senát, státní zástupce — žalobce, advokát, zapisovatelka; obžalovaný nemusí být přítomen po celou dobu, ale musí být obeznámen se všemi body soudního líčení

zásada spolupráce se spol. organizací: když nám hrozí odnětí svobody do výše 5 let, může se za nás zaručit zaměstnavatel (bráno jako polehčující okolnost)

zásada volného hodnocení důkazů: soudce se rozhodne podle volného vnitřního přesvědčení (měl by se rozhodovat „podle svého nejlepšího vědomí a svědomí“)

Nebezpečnost činu pro společnost

Stupeň nebezpečnosti trestného činu je dán významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen. Rozhoduje míra poškození. Dosah (nebezpečnost) je určován způsobem provedení, následky trestného činu, okolnostmi za kterých byl čin spáchán (plánování, spáchání za živelné pohromy), osobou pachatele (recidivista, mladistvý), i tím, jaká byla pohnutka, vedoucí ke spáchání trestného činu.

Pokus o spáchání trestného činu

Existuje úmyslná pohnutka, která směřuje k dokonání trestného činu. I přesto, že k dokonání nedošlo, je to trestný čin. Příprava trestného činu nebo pokus o trestný čin jsou chápány a posuzovány jako trestný čin (!!!).

Podmínky trestní odpovědnosti, podmínky vylučující trestnost

Pachatel musí dovršit věk 15-ti let, musí být příčetný.

Občan mladší 15 let není trestně odpovědný, ale postižitelný v občanskoprávním řízení.

Dále rozhoduje příčetnost — pokud občan není příčetný, zbavuje ho to právní odpovědnosti, která se přesouvá na jeho zákonné zástupce (rodiče, poručník…), nemůže být vzat do vazby, ale do blázince.

Pokud osoba jednala v rámci krajní nouze či nutné obrany, je trestnost vyloučena.

Stejně tak pokud osoba použila legálně drženou zbraň v souladu s příslušnými zákony a předpisy.

krajní nouze:

osoba musí odvracet přímo hrozící nebezpečí (ohrožení života, zdraví; nejen sebe), ale nesmí to být v případě, kdy přímé nebezpečí již pominulo

nebezpečí nelze odvrátit jinak

o jednání v krajní nouzi se nejedná v případě, kdy k odvrácení hrozby použiji neuměřeně silný prostředek

nutná obrana: jednání, které odvrací útok (podmínkou je, že útok přímo trvá nebo bezprostředně hrozí)

Trest

Účelem trestu je chránit společnost před pachateli.

Druhy trestů

Podmíněné — do 3 let, nepodmíněné — do 15 let (výjimečný trest 15-25 let, doživotí — vražda)

Vazba

4 typy věznic:

s dohledem (trestní čin z nedbalosti),

s dozorem (trest vyšší než 2 roky),

s ostrahou (úmyslný trest),

se zvýšenou ostrahou (zvlášť zavrženíhodné činy, když dříve unikl z vězení)

obecně prospěšné práce (trest nižší než 2 roky, vykonán musí být osobně a bezplatně)

ztráta čestných titulů a vyznamenání (zavrženíhodný čin, trest více než 2 roky)

ztráta vojenské hodnosti

zákaz činnosti (na dobu od 1 roku do 10 let, např. pokud řidič zaviní nehodu, nesmí řídit)

propadnutí věci

propadnutí majetku (např. pokud byl získán krádeží)

peněžitý trest (2 000 — 5 000 000 Kč)

vyhoštění ze země (pouze ten, kdo není občanem ČR; na dobu od 1 do 10 let)

zákaz pobytu (za úmyslný trestní čin, na dobu 1-5 let, nesmí to být v místě pobytu, u mladistvých to nesmí ohrožovat studium

Přitěžující okolnosti (při vyměření trestu)

Zavrženíhodná pohnutka, surový způsob spáchání trestního činu, trestní čin způsobil velkou škodu, pachatel je recidivista, trestný čin byl naplánovaný…

Polehčující okolnosti

Silné rozrušení pachatele, nízký věk (mladistvost pachatele), tíživé rodinné poměry, pachatel vyjádří lítost nad spácháním trestného činu, přispěje k jeho objasnění, nebo pokud jednal pod vlivem drog…

Trestání mladistvých

Mladistvý není trestán při drobných trestních činech, trestní čin musí překročit stupeň nebezpečnosti. Tresty se snižují na polovinu, maximálně však na dobu 5 let. Hranice u výjimečného trestu je 10 let. Výuka probíhá v jiném oddělení. V praxi se často ukládá podmínečný trest.

U mladistvých je velká naděje na propuštění pro dobré chování (může se na něj hledět jako na neodsouzeného).

Druhy trestných činů

trestné činy proti republice: teror, sabotáž, vlastizrada

hospodářské trestné činy: padělání peněz, neplacení daní, krádež (pokud chybí majetek, ale pachatel není při spáchání přítomen), loupež (za přítomnosti pachatele)

trestné činy ve věcech veřejných: útok na veřejného činitele

trestné činy obecně nebezpečné: ohrožení životního prostředí, šíření toxikomanie nebo choroby

trestné činy narušující občanské soužití: rasově motivované trestné činy, opilství, výtržnictví, kuplířství

proti rodině a mládeži: týrání, únos, bigamie, podávání alkoholu dětem, neplacení výživného

trestné činy proti životu a zdraví: vražda, neúmyslné zabití, ublížení na zdraví

trestné činy proti svobodě a lidské důstojnosti: loupež, vydírání, znásilnění, pohlavní zneužití (dlouhodobějšího charakteru)

trestné činy proti majetku: krádež, lichva, poškození věřitele

trestné činy proti lidskosti: mučení, genocida

trestné činy proti brannosti a civilní službě: nenastoupení výkonu branné povinnosti

trestní činy vojenské: násilí vůči nadřízenému, neuposlechnutí rozkazu, zběhnutí

Trestní právo procesní (trestní řízení)

Přípravné řízení

Probíhá shromažďování informací, vyšetřují se příčiny a okolnosti, osoba (pachatel) se nazývá obviněný, má právo na obhájce, není povinen vypovídat. Trestní řízení probíhá u místně a věcně příslušného soudu (popř. krajského) — obvod, kde byl trestní čin spáchán. Pokud existuje dostatek důkazů, následuje obžaloba, z obviněného se stává obžalovaný.

Předběžné projednání obžaloby

Neprobíhá vždy, o jeho konání rozhodne předseda senátu.

Hlavní líčení

Mělo by být veřejné, neveřejné je v okamžiku, kdy by mohlo dojít k ohrožení morálky, nebo republiky. O neveřejném líčení rozhoduje soud. Stálá přítomnost je nutná u senátu, zapisovatele a státního zástupce.

Senát: jednočlenný - samosoudce; tříčlenný — soudce + 2 soudci z lidu; pětičlenný — 3 soudci + 2 soudci z lidu

Hlavní líčení zahajuje předseda senátu.

zjištění totožnosti přítomných (možnost líčení i bez přítomnosti obžalovaného)

státní zástupce přečte obžalobu

výslech obžalovaného, svědků

čtení odborných posudků (obžalovaný je vždy tázán, zdali se chce vyjádřit)

závěrečné řeči: 1) státní zástupce, 2) poškozený, 3) obhájce, 4) obžalovaný

následuje přestávka — senát jde na poradu, hlasuje o vině/nevině (nejprve soudci z lidu)

po přestávce předseda senátu vyhlásí rozsudek jménem republiky

státní zástupce i odsouzený mají právo se na místě (nebo do 30 dnů) odvolat, nebo si vzít lhůtu na rozmyšlení

Odvolací řízení

Právo odsouzeného i státního zástupce. Musí být uveden důvod odvolání. Pokud soud vyhoví, nastupují tzv. opravné prostředky. V rámci těchto opravných prostředků je možné se postupně odvolat až k nejvyššímu soudu, popř. k soudu ústavnímu (podezření, že je rozsudek v rozporu s ústavou). Odvoláváme se vždy na vyšší instanci (viz. systém soudů v ČR).

Vykonávací řízení

Předseda senátu rozhodne o způsobu výkonu trestu.

Vyšetřovací vazba — vazební podmínky

Na návrh senátu nebo státního zástupce může být obviněný vzat do vyšetřovací vazby. Důvody:

hrozí nebezpečí uprchnutí, skrývání obviněného

obviněný nemá stálé bydliště

hrozí nebezpečí ovlivňování a ohrožování svědků

při hrozbě vysokého trestu

nebezpečí pokračování v trestné činnosti

Vyšetřovací vazba může trvat max. 1 rok, započítává se do výkonu trestu. V případě zproštění viny (—> nevinnost) je bývalý obviněný odškodněn.

Soustava státního zastupitelství

Žalobce zastupuje v trestním řízení stranu žalující, státní zástupce zastupuje stát.

Právník musí mít VŠ, musí být občanem ČR, věk nad 25 let. Může podat návrh na zahájení řízení v občanskoprávním odvětví, rozhoduje o způsobilosti k právním úkonům, má právo prohlásit osobu za mrtvou, jakož i právo zapisovat do obchodního rejstříku.

Soustava státního zastupitelství je stejná jako soustava soudů. Komerční právníci a advokáti mají na starost zastupování občanů před soudy a jinými orgány (obhajoba v trestních věcech, sepisování listin o právních úkonech, udělování právních porad).

Advokacie je povolání nezávislé na státní moci, neslučitelné s jinou činností (jako např. soudci, notáři, apod.). Advokát může pouze učit na VŠ, nebo být publicista, umělec, nebo vědec. Je zvolen státem a stát jej také platí. Stát by mu měl zajistit takový plat, aby advokát nebral úplatky.

Komerční právníci také zajišťují soudní pomoc v souvislosti s podnikáním. Dříve nemohli ani zastupovat osoby v soudním řízení, ovšem novela zákona sloučila advokátní komory a komory právníků —> nyní vykonávají komerční právníci stejné služby jako advokáti.