Ústava

Ústava je nejvyšší zákon státu, je to soubor základních právních norem, které jsou závazné pro všechny orgány a občany daného státu. Přesně určuje způsob tvorny právních předpisů, způsob tvorby a přijímání zákonů. Může být doplňována a měněna pouze ústavnímy zákony. To jsou zákony nejvyšší právní síly, které se od ostaních liší formou i zákonodárným postupem. Ostatní zákony a další nižší právní předpisy nesmějí být v rozporu s ústavou a ústavnímy zákony. Nová ústava je vytvářena tehdy, když už dosavadní nevyhovuje. Ústava České republiky obsahuje preambuli (úvodní prohlášení) a 113 článků rozdělěných do 8 částí nazvaných hlavy..

I. Základní ustanovení
II. Moc zákonodárná
III. Moc výkonná
IV. Moc soudní
V. Nejvyšší kontrolní úřad
VI. Česká národní banka
VII. Územní samospráva
VIII. Přechodná a závěrečná ustanovení

Ústava stanovuje :

Typ státu a charakteristiku státního zřízení
- zda se jedná o republiku nebo, monarchii, nebo jestli jde o federaci (více států které mají jednotnou politiku, armádou, měnou, daňovou soustavou apod.) nebo svazek států ( volné spojení více států, ve kterém ale každý stát zůstavá samostatným a ústředním orgánúm tohoto spojení neboli konfederaci přenechává jen tolik pravomoci, kolik považuje za účelné)

Nejvyšší orgány státní moci a správy
- uzákoňuje se vytváření těchto orgánů (volbami nebo jmenováním) a jejich složení, pravomoci a vzájemné vztahy.

Rozdělení státní moci
- rozdělení moci , kterou podle evropské demokratické právní tradice tvoří tři složky :

Moc zákonodárná
Moc výkonná
Moc soudní

Základní práva a svobody občanů
- uzákoňují se v ústavách nebo ústavních zákonech demokratických států na podkladě Všeobecné deklarace lidských práv, Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a
a Mezinárodního paktu o občanských a politickývh právech.
--------------------------

V preambuli
- je vyjádřena věrvost občanů tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i staátnosti československé a jejich odhodlání budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných svobodných občanů, kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zotpovědnosti vůči celku, jako svobodný a demokratický stá založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti, jako součást rodiny evropských a světových demokracií.

dále pak odhodlání společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duvhovní bohatství, řídit se všemi osvedčenými principy právního státu.

Základní ustanovení
- Politický systém v němž občané projevují své smýšlení a uplatňují svoji vůli je založen na svobodném vzniku a volné soutěži politických stran, které respektují základní demokatické principy a odmítají násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů. Politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny a to svobodným hlasováním.

Moc zákonodárná
- Vykonývá ji Parlament tvořený dvěma komorami : Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Poslanecká sněmovna má 200 poslanců kteří jsou voleni podle zásad poměrného zastoupení a jsou vpleni na 4 roky. Senát má 81 senátorů, jsou voleni podle zásad většinového volebního systému a na dobu 6ti let. Každé dva roky se volí třetina senátorů. Posláním parlamentu je legislativní činnost - projednávání a přijímání zákonů. Schůze komor parlamentu jsou veřejné, komory parlamentu jsou způsobilé se usnášet za přítomnosti alespoň 1 třetiny svých členů.

Moc výkonná
- Nejvyšší orgány výkonné moci jsou prezident republiky a vláda. Prezident je hlavou státu a není odpovědný žádnému státnímu orgánu. Je volen na období 5ti let a nelze jej zvolit více jak 2x za sebou. Prezident může rozpustit Poslaneckou sněmovnu.

Vláda je vrcholný kolektivní orgán státní moci a správy, ktrý má výkonnou pravomoc při které řídí a kontroluje státní administrativní aparát. Skládá se z předsedy, místopředsedů a ministrů. Vláda rozhoduje ve sboru a kpřijetí jejího usnesení je nutný souhlas nadpoloviční většiny jejích členů. Ministři řídí jednotlivá odvětví nírodního hospodářství a státní správy - tzv. rezorty.

Moc soudní
- se uplatňuje při ochraně práv v občanskoprávním řízení - např. při rozhodování sprů. Soudci jsou jmenováni prezidentem republiky bez časového omezení doby výkonu jejich funkcí, jsou nezávislí. Sudce je při rozhodování vázán pouze zákonem. Soustavu soudů tvoří Nejvyšší soud, Nejvyšší správní souf, vrchní, krajské a okresní soudy. Zvláštní postavení má Ústavní soud, který je nezávislým orgánem.

Nejvyšší kontrolní úřad
- kontroluje hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu.

Územní samospráva
- Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky , a na kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.

Ústava České republiky nabyla účinnosti dnem 1. ledna 1993.

Preambule
My, obcané Ceské republiky v Cechách, na Morave a ve Slezsku, v case obnovy samostatného ceského státu, verni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny ceské i státnosti ceskoslovenské, odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Ceskou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské dustojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných, svobodných obcanu, kterí jsou si vedomi svých povinností vuci druhým a zodpovednosti vuci celku, jako svobodný a demokratický stát, založený na úcte k lidským právum a na zásadách obcanské spolecnosti, jako soucást rodiny evropských a svetových demokracií, odhodláni spolecne strežit a rozvíjet zdedené prírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství, odhodláni rídit se všemi osvedcenými principy právního státu, prostrednictvím svých svobodne zvolených zástupcu prijímáme tuto Ústavu Ceské republiky