Vývoj trestního práva v Evropě.

V loňském roce sestavili prof. Dr. Albin Esser a dr. Barbara Huberová druhou ze tří částí publikace s názvem „Vývoj trestního práva v Evropě“ obsahující referáty jednotlivých zemí týkající se legislativních změn v oblasti trestního práva hmotného i procesního, organizace justice, soudní judikatury
a literární produkce v období let 1993/1997. Již v pátém vydání tak poskytují (nejen) odborné veřejnosti soubor pojednání o vývoji v oblasti trestního práva jednotlivých zemí, který vydal Institut Maxe Plancka pro zahraniční
a mezinárodní trestní právo ve Freiburgu.

Vznikl tak sborník, jenž by měl posloužit jako jeden z potřebných nástrojů pro vytváření evropského trestního práva, neboť zákonodárci ani aplikační praxe nejsou s to náležitě spolupůsobit bez potřebných znalostí právních úprav jednotlivých zemí.

Celá publikace se bude skládat ze tří částí. Část první (5.1) je tvořena příspěvky odborníků z Německa, Finska, Švýcarska, Litvy, Norska, Polska, Švédska, Irska, Španělska a Turecka.
Následují referáty autorů z Belgie, Bulharska, Řecka, Velké Británie, Chorvatska, Ruska, Slovinska a České republiky shromážděné v části druhé (5.2). Závěrečný díl (5.3), který je nyní v tisku, bude zahrnovat příspěvky týkající se stavu trestného práva ve Francii, Itálii, Nizozemsku, Rakousku
a Portugalsku, k nimž bude připojen rovněž nástin vývoje na úrovni práva EU. Jednotlivé studie se zaměřují především na změny uskutečněné v průběhu let 1993 – 1995. V zájmu poskytnout co nejvíce informací jsou však aktuálně zařazeny rovněž události, k nimž došlo na poli trestného práva v letech pozdějších (1996 – 1997).

Za českou stranu jsou autory národního referátu prof. JUDr. Jan Musil, CSc., prof. JUDr. Oto Novotný, CSc. A JUDr. Marie Vanduchová, CSc. Jejich pojednání jsou v části 5.2 věnovány strany 1303 – 1373. Úvodní řádky jsou zaměřeny na otázky právní kontinuity ČR po rozpadu ČSFR, na vývoj a úroveň kriminality a celkový přehled legislativních změn, k nimž došlo v oblasti trestního práva ve sledovaném období. Po obsahové stránce systematika studie sleduje rozdělení obvyklé v německém trestním právu.

Proto oddíl první, který je věnován zákonodárství, zahrnuje:

1. část, tzv. jádro trestního práva hmotného, v níž jsou rozebírány tři hlavní novelizace TZ uskutečněné zákony č. 290/1993 Sb., 152/1995 Sb. A 253/1997 Sb. Jsou zde zdůrazněny provedené změny – posun v možnostech postihu hospodářské kriminality, obohacení systematiky zvláštní části o nové skutkové podstaty, odraz v systému trestů
a jiné.

2. část, zaměřenou na tzv. vedlejší trestné právo, ke je pojednáno o změnách v oblasti trestného práva mladistvých, dopravních deliktů, ochrany životního prostředí, hospodářského a finančního trestného práva
a práva správních deliktů.

3. část, orientovanou na trestní právo procesní (pozornost je věnována vývoji soudního systému, organizaci státního zastupitelství, důležitým změnám v oblasti trestního práva procesního – reformě trestního řízení,posílení kontradiktorních prvků trestního procesu, odklonu, snaze o urychlení řízení, posílení právního postavení poškozených, rozšíření práv obviněných v přípravném řízení, procesním prostředkům sloužícím k potírání organizované kriminality).

4. část, věnovanou výkonu trestu (konstatována je skutečnost, že významné místo mezi tresty, ukládanými soudy v letech 1993 – 1997, zaujímá nepodmíněný trest odnětí svobody, který je po podmíněném odsouzení druhým nejčastějším trestem, zmíněna je rovněž problematika podílu mladistvých na vězeňské populaci a klíčové nedostatky českého vězeňství).

5. část, obsahující předpisy o mezinárodní právní pomoci v trestních věcech.

Oddíl druhý pojednává o uskutečňované reformě trestního práva – popisovány jsou kroky, které podniklo Ministerstvo spravedlnosti ČR při pracích na komplexní rekodifikaci hmotného a procesního trestního práva. Nastíněny jsou diskuse nejdůležitějších otázek, ke kterým v tomto období docházelo (diskuse k pojmu trestného činu, trestněprávní odpovědnosti právnických osob, hospodářské kriminalitě, problematice výroby, držení a distribuce psychotropních a omamných látek).

V předposledním oddílu se autoři zaměřili na vývoj publikované judikatury soudů – uváděna je řada konkrétních rozhodnutí
a nejvýznamnější judikáty jsou podrobně rozebrány.

Závěr pojednává o vývoji trestního práva v České republice představuje obsáhlý výběr nejvýznamnějších děl příslušné literatury publikované v letech 1993 – 1997.

Toto reprezentativní dílo obsahuje nesmírně cenný faktografický materiál, seznamující se všemi podstatnějšími legislativními počiny v evropských zemích. Protože autory jednotlivých národních zpráv jsou zpravidla renomovaní odborníci z akademického prostředí nebo z právní praxe, neomezují se příspěvky tolik na popis platného práva, nýbrž postihují též dlouhodobé trendy zákonodárné a justiční praxe, vyslovují četné kritické výhrady a náměty de lege ferenda.