Závazkové právo

Závazkové právo je souhrn právních norem o závazkových vztazích.

Obsah závazků vyjadřují 4 tradiční latinská pojmenování:
1.dare – dlužník je povinen věřiteli něco dát
2. facere- dlužník je povinen něco vykonat dle smlouvy o dílo
3. non facere – dlužník je povinen něco nekonat(zdržet se)
4. pati – dlužník je povinen něco strpět(zavázat se)

Vznik závazků
závazky vznikají nejčastěji ze smluv a z jiných právních úkonů, základem jejich vzniku mohou být i jiné právní skutečnosti jako jsou bezdůvodné obohacení, způsobená škoda ad.

Smlouva je souhlasný projev vůle účastníků o tom, že má vzniknout závazek. Dochází k ní zpravidla tak, že jeden z účastníků předloží nabídku (ofertu) obsahující náležitosti budoucí smlouvy a smlouva je uzavřena přijetím nabídky(akceptací) druhým účastníkem. Návrh smlouvy(nabídka) se přijímá ve lhůtě určené navrhovatelem a nebo v případě, že lhůta není určena tak bez zbytečného odkladu.
Od uzavřené smlouvy může účastník odstoupit pokud je to v zákoně stanoveno nebo si účastníci tuto možnost odstoupení od smlouvy sami ujednali.
Omyl při vzniku závazku způsobuje zpravidla neplatnost právního úkonu toho účastníka, který jednal v omylu vyvolaném účastníkem druhým. Případně, že omyl byl vyvolán úmyslně je právní úkon postižené osoby neplatný vždy. Takové vyvolání omylu bývá i trestné, protože se může jednat o trestný čin podvodu.

Předběžné písemné ujednání účastníků o to, že do dohodnuté doby uzavřou smlouvu je právně závazné. Takové ujednání o budoucí smlouvě se nazývá pactum contrahendo.

Společné dluhy a společné pohledávky
mohou být solidární nebo podílové
solidární(společně a nerozdílně)-každý z dlužníků odpovídá za celý společný dluh
podílové-každého se týká jeho určený podíl dluhu nebo pohledávky
Společné dluhy na kterých je více dlužníků zavázáno ke splacení solidárně, může věřitel vymáhat v plné výši na kterémkoliv z nich.Splnění dluhu jedním z nich se závazek ruší.
Společné pohledávky podílové-jedná se o dělitelné plnění, tzn. že každý ze společných věřitelů může požadovat jen svůj díl.

Odpovědnost za vady
převodce(zcizitel), který někomu přenechává věc za úplatu odpovídá nabyvateli za to, že věc má v době plnění vlastnosti výslovně vymíněné nebo obvyklé a že je možné věc použít podle povahy a účelu smlouvy nebo podle ujednání.

vady se rozlišují na faktické a právní
faktické-vady na věci, které se projevují např. tak že věc je porouchána a nemůže sloužit svému účelu
právní-netýkají se věci samé, ale spočívají v tom, že třetí osoba si činí na věc nárok,protože převodce porušil její práva.
Převodce je odpovědný za vady faktické i za vady právní, neodpovídá za vady zjevné(zjistitelné pohledem) a za vady zjistitelné z evidence nemovitostí.

Změny závazků
týkají se buď jeho obsahu nebo jejich účastníků

Změny v obsahu závazků se zásadně uskutečňují dohodou účastníků, ke změnám obsahu závazku dochází také prodlením dlužníka nebo věřitele.
Prodlení dlužníka nastává jestliže dlužník nesplnil svůj závazek řádně a včas. K prodlení dlužníka nedojde v takovém případě, kdy věřitel včas a řádně nabídnuté plnění nepřijme nebo neposkytne dlužníkovi součinnost potřebnou ke splnění dluhu. Dlužní který je v prodlení splněním peněžitého dluhu je povinen zaplatit věřitelovi i úroky z prodlení.
Věřitel je v prodlení jestliže od dlužníka nepřijal řádně nabídnuté plnění dluhu nebo mu v době plnění neposkytl potřebnou součinnosti. Věřitelovo prodlení má právní důsledky:
- dlužník má nárok na náhradu nákladů, které tím vznikly
- věřitel je povinen nahradit dlužníkovi škody způsobené prodlením
- ne věřitele přechází nebezpečí nahodilé věci, která je předmětem plnění
- za dobu věřitelova plnění není dlužník povinen platit úroky

Změny účastníků představují postoupení pohledávky(když se mění osoba věřitele) nebo převzetí dluhu(změna dlužníka).
Postoupení pohledávky je možné uskutečnit i bez souhlasu dlužníka a to písemnou smlouvou mezi dosavadním a novým věřitelem.
Převzetí dluhu je přípustné pouze se souhlasem věřitele. Toto věřiteli umožňuje aby odepřením souhlasu zabránil zhoršení svého postavení u závazkového vztahu, kdyby případný nový dlužník byl ke splnění závazku ještě méně způsobilý.

Zajištění závazků
závazky zajišťuje stát jehož mocenské orgány mohou vynucovat plnění povinností vyplývajících ze závazkových vztahů. Aby toto nebylo nutné a aby státní orgány nemusely zasahovat je vhodnější postarat se o zajištění závazku. Kromě práva zadržovacího a zástavního je to také zejména smluvní pokuta a dohoda o srážkách ze mzdy.

Smluvní pokuta-sjednává se písemně a v ujednání musí být určena její výše. Ten kdo poruší závazek zajištěný smluvní pokutou je povinen pokutu zaplatit i v případě,když oprávněnému účastníkovi nevznikla porušením povinnosti žádná škoda. Po zaplacení pokuty dále platí povinnost splnit závazek.
Ručení vzniká pís. prohlášením ručitele, že věřitelovu pohledávku uspokojí pokud je neuspokojí dlužní. Věřitel je povinen dluh splnit jestliže ho nesplní dlužní ani na pís. výzvu věřitele.V případě že ručitel splní za dlužníka jeho dluh může od dlužníka požadovat náhradu(regres)
Dohoda o srážkách ze mzdy-musí mít písemnou formu. Vzniká mezi věřitelem a dlužníkem a srážka je možná pouze na základě smlouvy. Dlužníkovi musí být zachováno životní minimum.

Zánik závazků
zanikají splněním závazku ale mohou i jiným způsobem:

Splnění dluhu
je zánikem závazků, jestliže závazek byl splněn řádně a v čas. Pokud je možné splnit závazek různými způsoby, právo volby má dlužník. V případě že není určena doba plnění je dlužní povinen splnit svůj dluh následující den po dni, kdy byl věřitelem o splnění dluhu požádán. Pokud není dohodnuto místo plnění je tím místem bydliště nebo sídlo dlužníka. Věřitel je povinen přijmout i plnění částečné.

Dohoda o zániku závazku
věřitel se může s dlužníkem dohodnout o zrušení závazku a jeho nahrazení závazkem novým. Věřitel se také může dohodou své pohledávky vzdát a dluh prominout. Jakékoliv ujednání o zrušení závazku písemně.

Nemožnost plnění
plnění je nemožné zejména tehdy, když zanikne předmět plnění a pokud se stane plnění nemožné tak zaniká i dlužníkova povinnost dluh plnit. V případě, že se jedná o nemožnost jen části plnění zaniká dlužníkova povinnost která souvisí pouze s touto částí.V takovém případě může věřitel odstoupit od smlouvy.

Smrt dlužníka nebo věřitele
smrtí dlužníka zaniká pouze takový závazek, který měl dlužník provést osobně. Smrtí zaniká jeho pohledávka pokud bylo plnění omezeno výlučně na osobu věřitele. Smrtí zanikají i věřitelovi peněžité pohledávky na bolestné a na náhradu za stížení společenského uplatnění.. Ostatní dluhy a pohledávky dlužníků a věřitelů nezanikají ale přecházejí na dědice

Započtení(kompenzace)
v případě, že věřitel s dlužníkem mají vzájemné pohledávky stejného druhu zaniknou započtením do té výše do které se vzájemně kryjí. Některé pohledávky nelze kompenzovat

Výpověď
jednostranný právní úkon, kterým se ukončuje závazek sjednaný na neurčitou dobu, jehož obsahem je povinnost nepřetržité nebo opakované činnosti. Pokud nevyplývá ze smlouvy nebo zákon nestanovuje jinou lhůtu můžeme smlouvu vypovědět ve lhůtě 3 měsíců ke konce kalendářního čtvrtletí

Neuplatnění práva
zákonem je stanoveno, že právo je možné uplatnit jen do určité doby. Jeho neuplatnění v této době závazek zaniká. Takovýto zánik závazku se nazývá propadnutí nebo-li prekluze.

Promlčení práva
podobné prekluzi, promlčením právo nezaniká. Věřitelovo postavení v právním vztahu se pouze oslabuje. Promlčují se všechny majetková práva kromě vlastnického. Všeobecná promlčecí doba je 3 roky a začíná ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Právo na náhradu škody se promlčí za 2 roky ode dne, kdy se postižený dozví o škodě a o tom, kdo za ni zodpovídá.

Splynutí
závazek zaniká jestliže věřitel a dlužník splynou v jeden objekt

Narovnání
dohodou o narovnání upravují účastníci práva mezi nimi sporná. Dosavadní závazek zaniká a je nahrazen novým, který vyplývá z narovnání.