V první části knihy se Erik Berne (dále jen eb) zabývá společenským stykem a organizací času. Za jednotku společenského stiku označuje eb transakci, která je tvořena výměnou jakéhosi duševního nebo fyzického „pohlazení.“ „Pohlazení“ může být buď důvěrnost (děti) nebo akt uznání (starší). Eb se zde zmiňuje o potřebnosti uznání: „V životě jedince musí být uspokojen hlad po podnětech a po hlad uznání, což znamená, že člověk pro život potřebuje kontakt s jinými lidmi a nesmí smyslově a citově strádat.“ Bohužel dospělí člověk se nemůže oddávat důvěrnostem (na rozdíl od dětí) a jakýsi hlad po podmětech nahrazuje hladem po uznání a slávě.
Další hlad, který člověk potřebuje je po jakési organizaci času. Lidé se obávají neorganizovaného, neplánovaného času (ony trapné chvilky, kdy nikdo ve společnosti neví, co říci), dále se obávají budoucnosti, která se stejně jako čas nedá přesně naplánovat . Dále eb upozorňuje, že mýty a náboženské představy vznikly právě z obavy před neznalostí.
Další část navazuje na předchozí a tvrdí, že společenský život je vzájemná pomoc při organizaci volného času, a tak všechna společenská činnost je hraní jakýchsi „her.“ Tyto hry bývají velice vážně a někdy též nebezpečné a podle eb slouží lidem jako náhražka prožívání důvěrných vztah, protože důvěrné vztahy se nevyskytují mezi lidmi tak často.
Transakce: je jakýsi kontakt mezi jednotlivými částmi ega jednotlivých osob. Tyto části, ač jsou samostatné, existují všecky najednou a rozlišujeme je 3. Část z rodičů (část ega přebraná od rodičů výchovou a příkladem), dospělá část ega (umožňuje objektivní zpracování věcí dle vlastního názoru), dětská část ega (zakonzervované vzpomínky z dětství, které mohou být oživeny). Každá část je pro život důležitá, dítě je průbojné a kreativní, funkce dospělé části je v usměrňování částí rodič a dítě, no a konečně část rodič má funkce 2, chování směřující k „zachování rodu“ a zosobnění nebo též zautomatizování určitých postupů, což nazýváme životními zkušenostmi.
Další kapitola je dosti odborná a popisuje druhy transakcí mezi jednotlivými stavy též částmi ega. Eb rozlišuje transakci doplňkovou,což je správná a očekávaná transakční reakce), transakci křížovou, kde odpovídá jiný stav ega než je tázán, a tudíž vznikají společenské potíže, nejsložitější transakcí je pak transakce druhotná, kde spolu komunikují více jak 2 stavy ega, konkrétně pak 3 v transakci trojúhelníkové a 4 v transakci dvojité. Transakce druhotná je podstato her.
Hra. Hra je souvislý sled druhotných transakcí, jež směřují k jasně definovanému cíli nebo též řada tahů s různými léčkami a fintami. Cílem je přinést hráči co největší zisk, který se dělí na několik tipů. Biologická pohlazení (viz výše), existenční zisk, což je ospravedlnění svého stanoviska a psychologický zisk, což by se dalo klasifikovat jako příjemný účinek na peněženku výherce.
Funkce her podle eb:“Protože máme málo příležitostí k důvěrnostem, věnuje se lidská společnost hraní her. Hry jsou tedy pro lidi nutné a žádoucí. Hlavním účelem hry je výsledek respektive vyvrcholení hry, funkce předběžných tahů je v přípravě prostředí pro výsledek. Hry jsou vedeny tak, aby vedlejším produktem všech stádií bylo, co nejvyšší uspokojení.
Dělení her podle výskytu:životní, manželské, společenské, sexuální, hry podsvětí.
Životní hry:
Alkoholismus a závislosti(alkoholismus a následná kritika okolím i sebou)
Dlužník a Kopejte si do mne (hráč si koleduje o to, co nechce)
Jen počkej, já ti dám (smlsnutí si na někom)
Manželské hry:Kout (navedení manželského protějšku do situace,s kterou souhlasí, následné upravení podmínek tak, že to vypadá, že ten druhý to pokazil).
Soud (vzájemné očerňování před třetí osobou a snaha získat její sympatie)
Frigidní žena (manželka neustále vyzývá muže k milostným vztahům, ale když přijde na věc odmítá)
Otrokyně (žena v domácnosti na sebe přebírá všechnu práci a následně vyčítá rodině, že vše dělá sama)
Kdyby nebylo tebe (žena se vdá za povahově silnějšího manžela, který ji chrání a ona je tomu ráda)
Vidíš jak se obětuji (jde o jinou verzi Koutu, eb uvádí příklad při rozvodu, kdy by se muž rád rozvedl, ale vehementně to odmítá a snaží se s situaci utvořit tak, aby žena sama požádala o rozvod. Pak všem bude tvrdit, že on se rozvádět nechtěl a za vše může manželka)
Drahoušek ( jde o situaci, při níž jeden z manželů a většinou to bývá muž, prozradí něco nevhodného a dožaduje se typického přitakání svého protějšku „Že drahoušku,“ odtud název hry. Ženě pak nezbývá než s manželem souhlasit, jinak by ho uvedla do trapné situace, ale odpoví takto také proto, ze se cítí muži jaksi podřazena).
Společenské hry slouží k zábavě na společenských událostech. Typickými společenskými hrami jsou:
To je hrozné (4 základní verze: dospělá=kritika čehokoliv, Otevřená rána=hráči se předhánějí komu z nich se stala větší tragédie, kdo zase umřel apod., Podívejte se, co nám zase udělali=dětská verze, Hypochondrická verze=neustálá návštěva lékaře, vyžadování zbytečných lékařských zákroků a tvrzení, jak brzo umře).
Vrták (hráč nabývá sebejistoty, poté co zjistí, jak jsou na tom ostatní špatně).
Kazisvět (hráč si vynucuje odpuštění hostitele a s chutí pokračuje v dalším ničení inventáře hostitele).
A nemohl byste-ano, ale (hráči jsou navrhována řešení jeho situace, která není až zas tak bezvýchodná, avšak řešení odmítá až dojde k situaci, kdy nikoho nic nenapadne, v tom okamžiku vyhrál).
Sexuální hry se prolínají s hrami manželskými, avšak jak Berne podotýká, manželství není nepostradatelnou podmínkou, hrám se oddává člověk, aby se oddal sexuální vášni, či aby se jí zbavil:
Ať si to spolu rozdají (jde zpravidla o spor mezi 2 muži, které jedna žena vyprovokovala k boji o ni, a to s tím, že se oddá vítězi a zůstane mu věrná na věky věků. Paradoxem této hry však je, že vítěz si odvádí ženu, ale již bez ohledu na její názor, který se častokráte může změnit).
Perverze
Hra s ohněm (má 3 stupně:1. stupeň žena projeví zájem , muž projeví zájem, avšak okamžitě dostane košem, 2. stupeň žena se vyžívá v odmítání mužů, přičemž je ještě, co nejvíce strapní, 3. stupeň žena přiměje muže k intimnímu stiku a poté jej ovlivní ze znásilnění apod.).
Hra s punčochou (žena se snaží zaujmou přítomné muže, jakmile to ale zaregistrují ostatní ženy, tvrdě se brání a popírá to).
Kravál (=scéna, vyskytuje se všude, kde je zájem vyhnout se pohlavnímu stiku).
Hry podsvětí, navzdory názvu se hrají nejen v ve vězení, ale i v běžném postavení, každém věku a zcela legálně.
Zloději a policajti (jde o to, že většina zločinců nemůže policistu ani cítit, proto jim očividně dosti často činní potěšení policii oblafnout, či svést ze správné cesty. Odměnou jim je uspokojení a zvýšení jejich sebevědomí. Hrají též děti s rodiči však to známe).
Jak vzít roha (též „Chci ven,“ jde o systematické předstírání poslušnosti a dobrého chování např. ve vezení, avšak jakmile se naskytne vhodná příležitost chopí se uvězněný příležitosti a je ten tam. Hraje se také v nemocnici a sanatoriu).
Teď ho vezmem na hůl (prototypem této hry je většinou podfuk, zpravidla 2 a více darebáků proti jednomu dobrákovi)
Hry v poradnách se dělí podle toho, kdo je hraje, takže mohou být lékařsko-pracovnické, hry lidí s odborným výcvikem a amatérské hry.
Skleník (jde o hru při níž začátečnici sbírají zkušenosti od zkušenějších kolegů)
Myslím to s vámi dobře (jde o situaci, kdy odborník poskytne člověku radu, on ji realizuje a za týden je zpět, s tím že to nemělo požadovaný účinek, proto doktor pokrčí rameny a navrhne něco jiného, aniž by zkoumal příčiny, proč první řešení nezabralo).
Sociální případ (jde například o typické dění na úřadu práce, cituji úředník: „Vynasnažím se, vám pomoci(za předpokladu, že se nepolepšíte),“ nezaměstnaný: „Budu hledat zaměstnání (za předpokladu, že si ho nemusím najít).“ A tak má úřad práce klienty a vykazuje činnost a nezaměstnaný podporu a všichni jsou spokojeni).
Naivka (hru hraje nepříliš vzdělaný člověk, který se za každou cenu chce dostat odborníkovi, aby mu poradil s jeho problémy. Když se mu to povede stejně neudělá to, co mu bylo porazeno, protože na to nemá, ale všude se chlubí, kdo a jak úžasně mu poradil).
Psychiatrie (jde o jakési doktorovo nadnesení „já lěčím a mám na to diplom,“ tento stav má ale svá úskalí, že totiž pacienta jaksi shazuje, což bych charakterizoval asi takto: „Já léčím a za své problémy si můžete sám, takže poslouchejte dobře, mých rad.“).
Budižkničemu (budižkničemu má 2 formy: 1.zesměšňování své vlastní hlouposti a neobratnosti, 2. zesměšňování své vlastní neohrabanosti a hlouposti, ale ještě navíc upozornění na ni, jako by její původce říkal jen si ze mě vystřelte).
Protéza (jde o ospravedlňování svých činů, svým posedlostí a duševním narušením. Takový člověk si ale přímo říká o trest. Vše hezky charakterizuje věta : „Co můžete očekávat od člověka jako jsem já, myslíte že můžu jen tak přestat zabíjet lidi?“ Takový člověk si přímo říká o odpověď: „Ovšem že ne.“).
Neškodné hry jsou takové, které jejichž společenský přínos převažuje nad složitostí jejich motivací.
Specialista na dovolené (jde o lidi, kteří nedokáží na dovolené odpočívat a oprostit se svého povolání, takže třeba doktor z České republiky místo aby odpočíval u moře na Haity na zájezdu 30 000 Kč, ale neodolá a začne pomáhat tamním lékařům na místní klinice).
Kavalír (provozují muži, kteří se zcela oprostili možnosti oženit se, a to hlavně muži v celibátu apod. Jde o dvoření se ženám, které má však přesné meze, a proto není nebezpečné, muž je spokojen a je povětšino zná jako gentleman).
Dobrodinec (jde o člověka, který prokáže nějaké dobrodiní, ale vyžaduje za ně patřičnou úctu a slávu).
Všeuměl (jde o člověka, který má notkání neustále všude kolem sebe pomáhat, je zkušený a kutil, pomáhá nezištně. Jeho okolí však tohoto stavu zneužívá).
Ještě budou rádi, že mne poznali (člověk někomu způsobí škodu a tím „mu ukáže,“ dostane se tak do nějaké vedoucí pozice, kterou plní a setrvává v ní za každou cenu, i když se mu to třeba už nelíbí, ale zůstane, aby ostatní zezelenali závistí).
Význam her:
1)Historický význam her (přenos z generace na generaci)
2)Výchova dětí (učení které hry jsou ty správné)
3)Pojítko mezi zábavou a důvěrnými vztahy
4)Výběr partnera podle druhu her, které hraje
V poslední kapitole eb popisuje druhy hráčů, které rozděluje na 3 skupiny: Snobi, Morousi, Copaři. Každý má v sobě podle jeho názoru část z každého druhu.
Nakonec podotýká eb, že jeho kniha je nedostatečná, nekompletní a neúplná.
25. duben 2008
10 329×
1682 slov
