- Psychické jevy, psychologie osobnosti, dynamika osobnosti, ego ochranné mechanismy
- Svízelné typy lidí, jejich poruchy a jednání
- Emoce, sebe poznání, empatie ( vcítění se do druhého),
emoční inteligence
- Seberealizace ( uvědomění si svého já ), asertivita, vývoj jedince
- Stres, konflikty, hádky, jejich průběh, řešení
- Vnímání druhých lidí a vytváření soudu ( halo efekt)
- Pravidla, která zkreslují první dojem, zpětná informace,
- Kognitivní komplexnost ( poznávací komplexnost )
- Norvelbální komunikace, druhy řeči, para linqistika
- Osobnost vedoucího pracovníka a zásady jeho úspěšnosti,
- Odměňování, motivace
- Fáze obchodního jednání, působení na partnera, psychologie práce
SLOVNÍČEK
- PSYCHOLOGIE – věda, zabývající se duševními jevy
- PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI - věda, zkoumající duševní stavy člověka ( jedince)
- VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE – věda, zabývající se stádiem vývoje člověka
- SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE – věda, zabývající se mezilidskými vztahy
- FYZIOLOGICKÁ PSYCHOLOGIE – věda, která zkoumá mozkové procesy
- PSYCHOPATOLOGIE – věda, zabývající se duševními poruchami
- ZOOPSYCHOLOGIE – věda, zabývající se duševními jevy zvířat
- PSYCHOLINQUISTIKA – věda, zabývající se pomezím mezi myšlením a řečí
- VARIABILNÍ – proměnlivý
- PSYCHICKÉ PROCESY – průběh činností ( trvá krátkou chvíli )
- PSYCHICKÉ STAVY - stav pozornosti ( vnímání, nálady)
- SPECIFICKY ZÍSKANÉ DISPOZICE – vědomosti, dovednosti, návyky, postoje, zájmy
- PSYCHICKÉ VLASTNOSTI OSOBNOSTI – jednotlivé rysy osobnosti, jeho schopnosti
PSYCHOLOGIE
- věda, zabývající se duševními jevy
- myšlení, způsob myšlení
- duševní stav ( rozpoložení )
- - společenská psychologie –
- souhrn citů, přání, představ, návyků a nálad lidí, které
vznikají v procesu jejich každodenního života a které jsou
obrazem jejich společenského bytí
PSYCHOLOGICKÉ OBORY
ZÁKLADNÍ PSYCHOLOGICKÝ OBOR
- obecná psychologie – zabývá se podstatou psychologie, psychiky a lidského vědomí
- psychologie osobnosti - zabývá se psychickými jevy
- vývojová psychologie – stádia vývoje člověka ( vývoj lidského jedince )
- sociální psychologie – vztahy mezi lidmi
- fyziologická psychologie – mozkové procesy
- psychopatologie – abnormalitami duševního života
- dějiny psychologie – starověk až současnost
SPECIÁLNÍ PSYCHOLOGICKÉ DISCIPLÍNY
- zoopsychologie – psychika různých zvířat
- psycholinqistika – pomezí mezi myšlením a řečí
- diferenční psychologie ( srovnávací ) - rozdíly vzhledu v rámci pohlaví
na základě profese, stáří, etniky a úroveň civilizace
- farmakopsychologie – účinky toxických látek na psychiku
Psychické jevy
– dle délky působení v člověku
1.) PSYCHICKÉ PROCESY - myšlení , vnímání vyjadřuje průběh činnosti, trvá krátkou dobu
2.) PSYCHICKÉ STAVY – stav pozornosti ( vnímání, nálady )
3.) SPECIFICKY ZÍSKANÉ DISPOZICE – vědomosti, dovednosti, návyky, různé postoje, zájmy
4.) PSYCHICKÉ VLASTNOSTI OSOBNOSTI – schopnosti, jednotlivé rysy osobnosti
CHARAKTERISTIKA
+ jsou funkcí mozku
+ zformovala je společnost
+ působí většinou v činnostech, ale zároveň i na činnosti
+ v průběhu celého života se psychické jevy mění - vlivem prostředí
- vlivem zkušeností
- výchovou a učením
- společenskými vlivy
- přírodními vlivy
+ jsou velice variabilní ( měnlivé ), protože jsou rozdíly mezi lidmi a mezi situacemi
SOCIALIZACE ČLOVĚKA
= ZESPOLEČENŠTENÍ =
- Je to proces , v němž se postupně člověk orientuje v kulturním prostředí.
- Je to přeměna dítěte ve společenskou bytost.
KULTURNÍ NÁVYKY
- čistota, sebe obsluha, slušné chování
- osvojení si řeči, pasivně i aktivně ( poslech a odpověď )
- orientace v systému společenských hodnot ( co je zlé……, co je dobré, ošklivé – krásné ….)
- KOGNITIVNÍ KOMPLEXNOST = ( poznávací komplexnost )
- převzetí role svého věku
Status = oficiální zařazení do společnosti
Pozice = pozici si vytvoří člověk sám – je měnlivá
Role
!!! Status, pozice a role se mění během života. !!!
SOCIÁLNÍ UČENÍ – učení v prostředí, pozorování vědomky i nevědomky lidi
ze svého okolí = modely ,vzory pro a naše chování
1.) Rodiče ( vychovatele )
2.) MŠ
3.) Škola
4.) Kamarádi ( slavné osoby), ( představitelé sekty)
5.) Partnerský vztah ( milovaná osoba se stává vzorem )
SOCIÁLNÍ PERCEPCE – obraz si tvoříme podle naší kognitivní ( poznávací )
komplexnosti
- určité třídění ( kategorizace ) člověka
- většinou podle toho, co činí ( chování )
- co řídí
- jaký má vzhled ( sociální status )
SOCIÁLNÍ INTERAKCE
- sociální interakce = ( meziakce ) vzájemné působení
zpevnění ( fixace ) -> reakce -> korekce ( oprava ) -> člověk
-> obraz -> člověk
Na základě pozorování se učíme novým způsobům chování.
Chování vede k pochvale, k vítězství, vyvozujeme z tohoto chování závěry, jejichž konce se obáváme.Porovnáním se zbavujeme zábran, odstupujeme od určitého chování.
Výchova je velice důležitá pro naše chování, jednání = 4 typy výchovy =
Svoboda
Zanedbaná výchova Kooperativní výchova
Nepřátelství Láska
Autoritativní výchova Protektivní výchova
Kontrola
1.) kooperativní výchova = dítěti se nechává svoboda rozhodování, přesvědčováno, není trestáno – spolupráce mezi rodiči a dětmi.Vyrůstá z něj citově vyrovnaný jedinec, má velmi silnou vazbu na rodinné prostředí.
2.) láska a kontrola = dítě je nasměrováno a ochraňováno, malá sebedůvěra, má pocit , že něco dělá špatně, má vysoké vnitřní rozpětí, sklon k oponování, uzavřený a ustrašený.
3.) autoritativní výchova = vztah k dítěti je velice chladný, dítě se musí podřizovat, je nejisté, nepřizpůsobivé, agrese , odpor, = vysoká produktivita práce
4.) zanedbaná výchova = jedinec je v postatě ponechán ulici, není mantinel hranice, absolutní ne láska, je odstrkován, nemá žádné kontakty.Citové strádání u jedince, nemají vypěstované svoje „JÁ“. Většinou z tohoto vyrůstají jedinci, kteří jsou nervově labilní.
PRIMITIV – neumí ovládat svoje city, uvědomění si svého rozpoložení atd..
Vnímání a představy
- se tvoří na základě vnímání
- počitky ( zasahují do mozku ) podněty = smyslové orgány
barva, tvar - podněty zrakové ( oči )
vůně - podněty čichové ( nos )
kyselost, sladkost - podněty chuťové ( ústy )
hluk - podněty sluchové ( uši )
drsnost, jemnost - podněty hmatové ( prsty )
vjem - analýza pojem - syntéza
PŘEDSTAVY
a.) odvozené – ( na základě masmédií, vyprávění, čtení )
b.) reprodukční – ( reprodukce zážitku před zažitím )
c.) fantazijní – ( fantazie nepřesahuje zásobu našich představ, neboli co vnímám , je představa – je to složenina tvarů, co jsme již vnímali )
VNÍMÁNÍ A PŘEDSTAVY
Vnímání se děje na základě smyslových orgánů ( viz sociální interakce, percepce ).
Představy tvoříme na základě vnímání.
ROZDÍL MEZI PODNĚTY A POČITKY
ROZDÍL MEZI VJEMEM A POJMEM
PODNĚT – je skutečný, stálý a neměnný ( barevný předmět - stálá ), nezávisí na našich smyslových orgánech
POČITEK – závisí na našich smyslových orgánech, je silně individuální, je zde značná závislost na náladě, vyčerpanosti
VJEM – tvoří se na základě analýzy jednotlivých počitků již v šedé kůře mozkové, je většinou nebarevný, je silně podbarvený náladou, závisí na počitku
POJEM – syntéza jednotlivých charakteristických znaků pro určitou věc ( strom – keř )každý pojem má svůj název
ZÁKLADNÍ DRUHY VNÍMÁNÍ :
Každé vnímání začíná pozorností – je to vnímání tvaru
Podle smyslu – SMĚRU MYŠLENÍ
KONVERGHENTNÍ – sbíhavé – v matematice příklad jedno řešení
DIVERGENTNÍ – rozbíhavé – jeden pojem, kde se může objevit, hledají se všechny řešení, předvídání následků ( např.v případě zločinu pachatel může být ten , nebo ten )
VLASTNOSTI MYŠLENÍ
Hloubka – jak hluboko se zabývá člověk určitým problémem
Šířka – jak máme všestranné vědomosti ( soutěž „RISKUJ“ )
Přesnost – logičnost, jak je naše mysl logická
Pružnost – originálnost ( viz TOP MANAGER ) flexibilita – nový styl myšlení – souvisí s osobností
Kritičnost – tato vlastnost myšlení souvisí s osobností, nestranné posuzujeme a odmítám předsudky
FORMY MYŠLENÍ
Probíhají na základě vytvořených pojmů a pak ty pojmy soudíme
Pojem – soud – úsudek
Úsudek = konfrontace mezi dvěma soudy
MYŠLENKOVÉ OPERACE
Analýza , neboli rozbor – cokoli vnímáme rozdělíme na části
Syntéza – neboli složení v jiný celek – vklad jednotlivostí do určitého celku
Zobecňování – má mít společný znak, spojujeme společné nebo shodné vlastnosti lidí do obecního poznatku
Abstrakce – abstrakovat = vyvozovat
Indukce – vyrovnávání z jednotlivých případů nějaké závěry
Dedukce – je to zkreslování na základě podobenství
Analogie – přibližnost se stejnými jevy
LEVÁ HEMISFÉRA PRAVÁ
- verbální myšlení, - projevuje se gesty a popisuje
( verbum – slovo), obrazy
slovní myšlení - syntéza
- řídí analýzu, rozbor - věci vidí tak, jak jsou
všechno znázorňuje symboly vytváří podrobnosti,
- od celku abstrakuje má smysl pro čas
nedůležité informace
- má velmi dobrý smysl pro čas,
má pojem o číslech a spoléhá se na fakta
má špatnou prostorovou představivost spoléhá na intuici a instinkt
má logické uvažování nemá pojem o číslech
spíše dedukce dobrá prostorová představivost
myslí lineárně intuice
- jedna myšlenka následuje druhou - myslí komplexně, spojuje všechny
myšlenky a dává je dohromady
PAMĚŤ
Krátkodobá paměť – trvá několik minut ( např.změna rozvrhu)
Střednědobá paměť – pamatování ( např.tel.čísla)
Dlouhodobá paměť – závisí na motivaci, má logické zpracování,
Závisí na užívání a opakování pojmů
DRUHY PAMĚTI
1. Názorová paměť – na základě zpracování logického myšlení
2. Mechanická paměť
3. Bezděčná paměť - bez toho, abych si ho chtěl zapamatovat, tak si to zapamatuji
4. Záměrná paměť – chci být ve stavu pozornosti,(hlavně učení ,“ co nejvíce se chci naučit „..)
5. Slovní paměť – ( logická ) – na základě logického myšlení
- zapamatování
- uchování
- učení
ZÁSADY ŘEŠENÍ OBTÍŽNÝCH ÚLOH A PROBLÉMU
- je v tom míra tvořivosti
1. Nepouštět se ukvapeně do řešení, ale ujasnit si o co jde …
2. Jestliže nedovedu vyjádřit otázku, nebo nedovedu hned odpovědět, zkusit problém říci jinými slovy
3. Pokud možno uvažovat a říci nahlas
4. Všechny otázky o problému psát na papír, a připisujeme ostatní otázky, které nás napadnou
5. Všude, kde je to možné, udělat si náčrtek, model , nebo schéma
6. Vybavte si předchozí zkušenosti a zkuste, zda se hodí k řešení problému
7. Jestliže nejde najít řešení k problému, je dobré problém odložit
8. Nebát se nápadů na první pohled, které se zdají ( nebo jsou bláznivé )
EMOCE = CITY
Odkaz na literaturu – Emoční inteligence
Dnes se málo hodnotí IQ, nýbrž se hodnotí emoční inteligence
City znamenají prožívání člověka. Některé city vyvolávají změny v činnosti negativní nervové soustavy ( dýchání, krevní tlak, funkce nadledvin)
Dají se ovládat vůlí. Působí při citech subjektivní vztah k předmětům ( k situacím )
ZÁKLADNÍ ZNAKY CITU
Polarita - láska – nenávist
Radost – smutek
Lhostejnost – žárlivost
Smíšenost citů – málokterý cit není vždy čistý
Aktuálnost – Aktuální cit – neopakovatelný ( při prožití )
Citová rozmanitost – krátce, nebo dlouze
Nakažlivost – ( plačky, nebo při smutečních akcích )
DRUHY CITU
1. Tělesné city = nižší emoce
2. Citová reakce
3. Stavy nálad
4. Citové vztahy
5. City vyšší = city vyššího vědomí
1. Tělesné city – jsou city, které prožívá organismus, při narušení, (vykolejení – špatná nálada )
Pocit radosti, nadšení – dobrá nálada, souvisí s naším tělem . Jsou doprovázeny změnou v organismu. Rozladění, stres – žaludeční vředy …, souvisí s déle naší komunikací.
2. Citová reakce – afekty, panovačná záležitost, nelogické myšlení, je vyčerpávající a nepřichází uvolnění. Citová apatie – celkové otupění – stres – poškození organismu-žaludeční vředy, infarkty, žlučníkové kameny, neurózy různého typu ( u žen hysterie ) – druh poruchy osobnosti je možné ambulantní léčení.
Citová reakce
- reakce útočné
- reakce obranné
Útočné reakce – hněv, zlost, vztek, agrese, zaměření směrem ven, ale i na osobu = určitý druh obrany
Obranné reakce - strach, fobie strachu, mění se od nejnižšího neklidu ( leknutí) až po paniku
FÓBIE = strach, není možnost vysvětlení logicky
ŘEČ
1. Vnitřní řeč – formulace myšlenek, stručná. Nedokončené myšlenky, problém přenést do mluveného slova
2. Vnější řeč – mluvené slovo, věta je dokončená, navazuje dlouhá, logické souvislosti,
gestikulace, mimika, paralingvistika
3. Psaná řeč – vyjádření písmem ( dobrá slovní zásoba ) – stabilizace přesné myšlenky
PARALINGVISTIKA = jsou všechny hlasové projevy, hlasové zabarvení
PSYCHOLINGVISTIKA = směr jazykového bádání, zaměřený na poměr jazyka a duševní činnosti člověka, zpravidla se zřetelem k praktickým potřebám jazykové výuky .
EYSENKUV MODEL
LABILITA
Melancholik Cholerik
INTROVERT EXTROVENT
Flegmatik Sangvinik
STABILITA
Cholerik – je nedůtklivý, neklidný, je velice vznětlivý, impulsivní, útočný, bojovný, náladový, velice aktivní .
Sangvinik – je to typ dobrého vůdce, optimista, aktivní, čilý nenucený, velmi přístupný,
hovorový, velmi dobré společenské uplatnění.
Flegmatik – je velice klidný člověk, uvážlivý ,obezřetný, velmi dobře se ovládá, je spolehlivý
nejedná ukvapeně.
Melancholik – umí se vcítit do druhého, je zranitelný, tichý, nespolečenský, pesimista, je
úzkostlivý, střízlivý, náladový.
KRETSCHMEL
- zaměření na tělesnou konstrukci člověka a jednotlivé znaky osobností.
PIKNICKÝ TYP – kulatá hlava, zavalité krátké tělo, měkké svalstvo, celkově zaoblený, válečkovité údy, vyklenuté bříško. Střídání nálad ( radost – sklíčenost ), bývají společenští, otevření, mají realistický pohled na život. Duševní onemocnění = HANIODEPRESIVITA
ASERPTICKÝ TYP – hubená úzká ramínka, slabé svalstvo, štíhlá vysoká postava, ostrý profil, většinou velice přecitlivělý, nebo velice chladný, je jednostranně zaměřen, má svůj fantazijní svět, který ho odvádí od reality.
ATLETICKÝ TYP – je většinou bez velkých citových vzruchů, myšlenkové zaujetí, pohybová mentální těžkopádnost, netrpí duševními poruchami, netrpí duševní nemocí.
Vyvinutá kostra i svalstvo, menší hlava, krk téměř žádný.
Odkaz na literaturu –
Milan Nakonečný - Hypokratův a Aisenka je model
C. J. Adcock - Základy psychologie – vydavatelství Orbis Praha
1. únor 2008
10 444×
1784 slov
