Reklama

V dnešní době se s reklamou setkáme snad všude. Ze všech stran na nás útočí billboardy, televizní šoty, rozhlas, tisk... Jediné, co po nás reklama chce je, abychom si koupili to či ono zboží a zapamatovali si značku, jméno výrobku a společnosti, která jej vyrábí či poskytuje služby.

Ale propagace výrobku, spíše by se hodilo napsat propagace značky (společnosti), není jenom reklama v médiích. Je to také vystupování zástupců firem na veřejnosti.

Zboží pro výrobní spotřebu je propagováno a nabízeno prostřednictvím různých katalogů a ceníků bez jakýchkoliv emočních vlivů.

Co je reklama?

Podle právního vymezení je reklama: přesvědčovací proces, kterým jsou hledáni uživatelé zboží, služeb nebo jiných výkonů či hodnot prostřednictvím komunikačních médií. Komunikačními médii rozumíme telefon, tisk, rozhlas, dopravní prostředky...

Je-li vytvořen produkt, který je nabízen za určitou cenu na nějakém trhu, je potřeba dát takovému produktu publicitu - seznámit s ním veřejnost. Pro zavedení produktu a podporu jeho prodeje, slouží právě reklama.

Reklamou se rozumí jakákoli placená forma nepřímého představení a propagace zboží, služeb či myšlenek, zprostředkovaná zpravidla reklamní agenturou. Z této definice je patrné, že nejprve je důležité o produktu informovat a až v druhé řadě ovlivnit zákazníka ke koupi. Reklama bývá stručná, informující a emotivní. Nutné je dostat ji do podvědomí a dostatečně ji opakovat. Při častém opakování dojde k bumerangovému efektu (dosažení opačného účinku , než jakého člověk chtěl a snažul se dosáhnout).

Propagace je formou komunikace - podstatou komunikace je porozumění mezi subjekty (komunikátorem = ten, kdo vysílá; recipientem = příjemcem). Každý z těchto subjektů má v tomto procesu určité aktivity. Je to v podstatě ovlivňování zákazníka směrem, který je pro danou firmu žádoucí. Patří sem: image firmy, chování prodavačů, design, atraktivita, . . . . .

Komunikátor - volí cílovou skupinu, propagační média, způsob ztvárnění propagačních prostředků, formu prezentace, zapamatování a způsob využití

Recipient - volí si média, čas, jak dlouho na sebe nechá média působit, intenzitu sledování informací i získaných informací.

Cílová skupina: Skupina spotřebitelů, zákazníků, kteří představují potenciální trh, a proto je na ně zaměřeno propagační poselství.

Je mnoho způsobů, jak zákazníka oslovit, např. telefonní seznam, speciální katalogy, mediální reklama, veletrhy, internetové stránky, telefonické kontaktování, obchodní dopisy a v neposlední řadě osobní oslovení.

Reklama v médiích

Neboli v televize, rozhlas, noviny, časopisy. Tato reklama je velice nákladná, proto si ji mohou dovolit jen bohatší firmy. Co mají média společného je to, že osloví velké množství potencionálních klientů. V podstatě nahrazují přímé působení.

Výhodou televizní reklamy je emotivní působení, zasáhne široké spektrum posluchačů. Nevýhodou ale zůstává to, že tento způsob propagace je velice nákladný a věcné informace jsou časově omezené. Rozhlasová reklama má nižší účinky než televizní. A to také z důvodu, že využíváme pouze jeden smysl - sluch; u televize navíc využíváme i zrak.

Jedním ze způsobů, jak budovat image a vztahy s veřejností jsou různé akce, jako jsou semináře, přednášky, soutěže...

Psychologické cíle reklamy

Reklama zahrnuje čtyři psychologické kategorie: vnímání, zaujetí, porozumění a zažití, které pojednávají o tom, jak zaujmout zákazníka a donutit ho, aby si reklamu zafixoval do paměti.

Vnímání - vytváří stop-sílu, která člověka zastaví a přinutí ho věnovat pozornost reklamě. Jednou z největších potíží reklamního pracovníka je zaujmout spotřebitele. Lidé přehlédnou podle statistik až 50% všech reklam a každé zaznamenané věnují nejvýše 1,5 sekundy.

a) expozice - je schopnost reklamy být viděna, čtena nebo slyšena, tedy zaujmout. Musí být dost atraktivní na to, aby odtrhla diváka nebo čtenáře od vnějšího pohybu událostí.

b) pozornost - myšlení adresáta musí být bez výhrady zaměřeno na objekt inzerce.

c) vtíravost - reklama je od své přirozenosti intenzivní a agresivní. Typickým praktickým použitím je přerušování

televizního programu. (např. Televize Nova, Prima)

d) originalita - kreativní reklama musí být jedinečná, nová originální a inovační. Právě neočekávanost nové myšlenky je to, co vytváří stop-sílu.

Zaujetí - je to vytvoření takového dojmu na spotřebitele, aby ten pak mohl identifikovat svou potřebu a svůj zájem. Reklama má v tomto bodě vytvořit tažnou sílu, která vtáhne spotřebitele do ohniska sdělení.

Porozumění - objasnění reklamy. Sdělení musí být pochopeno. Jasnost, jednoduchost a stručnost jsou třemi klíči k porozumění. Sdělení musí být jasné, prosté a věcné.

Přesvědčování - reklama musí přesvědčit veřejnost, aby něco dělala, nebo aby něčemu věřila.

Psychologické poznatky v reklamě:

1. lidé čtou častěji titulek než celý text

2. pozitivně zaměřený titulek slibující výhodu lépe působí

3. kratší reklama se čte častěji než delší

4. pozitivně působí ilustrace

5. negativně působí rozkazovací způsob a příliš velké množství superlativ

6. reklama nesmí lhát, musí být jasné v čem přehání

7. měla by se dodržovat jazyková čistota

Reklama není určitě věcí samoúčelovou, ale je stále více předváděna za účelem "oblafnutí zákazníka".

Propagace je vlastně použití placeného média prodávajícím ke sdělení přesvědčivých informací o svých výrobcích, službách nebo organizaci a je silným nástrojem marketingové komunikace.