Schizofrenie

"Schizofrenie je pravděpodobně nejzáhadnější a nejspletitější ze všech duševních chorob. Představuje totiž (pokud není úspěšně léčena) pomalé a stálé zhoršování a úpadek osobnosti, nemocného. Tato choroba byla v roce 1896 pojmenována Emilem Kräpelinem - dementiae praecox. Až v roce 1911 doktor Evžen Bleuer zavedl nový, nyní všeobecně užívaný název - schizofrenie (rozdělení mysli).

Lékaři vědí, že schizofrenie začíná obvykle mezi 18 a 40 lety a postihuje ženy o něco méně než muže. Pacienti, kteří nemohli překonat strasti života, jimž byli vystaveni, utíkají před nepřátelským světem do prostředí dětské fantazie. Jací lidé se stávají oběťmi schizofrenie? Po mnoho let pokládali odborníci na duševné choroby za zvlášť zranitelný typ stydlivého, zaraženého člověka. Dnes však zdůrazňují, že podle nových výzkumů může psychóza povstat u kterékoli zoufalé osoby "slabého charakteru". Ti, kteří se před záchvaty choroby vyznačují zvláštním uměleckým či intelektuálním nadáním, měli vždy nedostatek pevné povahy, jež by jim umožňovala žít v tomto drsném, "dospělém světě".

Schizofrenie představuje pestrou směs abnormálního chování. Pacient není s to myslet, cítit nebo chtít něco přímo. Jeho logika žalostně kulhá. Přeskakuje stále z jednoho předmětu na druhý, užívá staré výmluvy, že nerozumí, kam otázka směřuje. Často se u něho objevuje špatný úsudek (až bludy), halucinace a klamné představy.

Při svých výzkumech zjistili odborníci dva určité směry co do chování schizofreniků. Jedna kategorie zahrnuje pacienty, u nichž se nemoc vyvíjela postupně, přičemž tyto osoby již v dětství byly samotářské, a ačkoli jsou jinak duševně zdravé, jsou náladové, zlé, mrzuté a citově nestabilní. Stávají se stále nápadnějšími, až je jejich očividně klamné představy přivedou k odborníkům.

Druhá kategorie se vyznačuje poměrně náhlým výskytem stavů vzrušení, strnutí, sebevražedných pokusů či podivného exhibicionismu. Spolu s těmito symptomy přichází nechuť žít ve společnosti, ztráta přizpůsobivosti a vzrůstající citové otupení.

Lékařský výzkum zjišťuje, že to v obou případech znamená, že nemocný dospěl k naprostému přesvědčení o osobním nezdaru s eventuální nesnesitelnou ztrátou sebeúcty. Na útěku od této bolestné skutečnosti světa dospělých lidí se uchyluje nemocný do klidného světa dětských snů. Karl Jung, slavný švýcarský psychoanalytik, řekl jednou: "Necháme-li spícího chodit a jednat, jako by byl probuzen, máme klinický případ dementiae praecox." Každý zkušený psychiatr může podat diagnózu schizofrenie, avšak nejtěžším problémem je přivést pacienta zpět do skutečného života.

Americký psychiatr Hoskins připouští, že kromě "několika neprůkazných svědectví co do úučinnosti léčení šokem" nemají lékaři téměř nic, co by je vedlo k léčení této choroby. Uskutečnily se pokusy s podáváním výtažků všech možných žláz, dosažené výsledky však nebyly uspokojující. Jelikož schizofrenie je v prvé řadě způsobena neschopností pacienta zvládnout životní potíže, doporučuje se, aby hlavní bádání probíhala nikoli v nemocnicích pro duševně choré, nýbrž v biologických laboratořích. Nejlepší výsledky byly zatím prokázány psychologickým léčením, metodou zvanou ematický trénink (empatie znamená doslova "vcítit se", t.j. schopnost proniknout do pocitů jiné osoby). Jde o pravý opak psychologického nezájmu, který nutí oběť dementiae praecox k tomu, aby "stáhla oponu" před skutečností.

Před zavedením moderních léků mnoho schizofreniků trávilo dlouhá období - někdy i většinu života - v psychiatrických léčebnách. Dnešní léky, například chloropromazin (Lagactil) a Haloperidol pomáhají zmírňovat příznaky této choroby. Řadě pacientů umožňují tyto léky za pomocí lékařů, sester, sociálních pracovníků a členů rodiny vést celkem normální život v domácím prostředí.

Hodnocení referátu Schizofrenie

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  5 836×
  523 slov

Komentáře k referátu Schizofrenie

hanys
Nevím, myslím si, že schizofrenie nevzniká samosebou, záleží na druhu nemoci. Velkým vlivem na psyhiku jsou náboženská přesvědčení, přesvědčení rodiny, nebo skupin lidí. Existuje spousta manipulátorů,
kteří se vám snaží své mylné přesvědčení vnutit za každou cenu. Např ." já jsem musel těžce pracovat, ty musíš taky ", atd . ,nebo " já jsem byl jako mladý bit, ty musíš být taky ". Dospívajícímu, nebo mladému člověku něco takového dokáže v mysli udělat parádní guláš. Zachovat si čistou autonomní mysl je umění rovnající se takřka stavbě pyramid. Chyba je v tom, že společnost nevede děti a mladé lidi k racionálnímu, pozitivnímu a zdravému životnímu stylu.