tvořivost = soubor vlastností osobnosti, které jsou předpokladem pro tvůrčí činnost,
zahrnuje v sobě schopnosti včetně intelektových, důležité jsou motivy a rysy osobnosti
vymezuje se jako činnost, jejímž výsledkem je něco nového
uplatňuje se v situacích, kdy se dá najít více řešení, řešení jsou nejen správná, ale i neobvyklá, protože vznikají za různých okolností
je to duševní schopnost, která souvisí s inteligencí
nelze zjistit pomocí testů inteligence
Tři hlavní přístupy ke zkoumání tvořivosti:
Produkty tvořivosti
Tvůrčí osobnost
Tvůrčí proces
Produkty tvořivosti
tvůrčí produkty, jsou umělecká díla, nová správná řešení problémů, mnoho originálních produktů
mnoho těchto řešení bylo považováno za podivínská…
mnoho objevů se začalo používat až po delší době
Tvůrčí osobnost
zájem se přesouvá do oblasti duševních pochodů, kterými lidé tvořivých řešení dosahují
pokládala se za vrozenou vlohu
záleží na rozsáhlých zkušenostech, které se zobrazí ve chvíli inspirace
tvořivost je jako obecnější schopnost přítomnou v nějaké míře i u ostatních lidí, je součástí životního stylu
Vnější a vnitřní činitelé tvůrčího zvládání životních úkolů
Vnitřní činitelé:
určitá míra inteligence, je nutná ale ne postačující podmínka u některých typů úkolů
někdy je potřeba určité úrovně inteligence, vědomostí i zkušeností
otevřenost nové zkušenosti, odhodlanost zkusit něco nového, síla nést úzkost z výsledku, síla přetvářet nejistotu v další zdroj energie, brát ji jako výzvu
sebeovládání a odpovědnost, schopnost překonávání vlastního strachu z posměšků, neúspěchu, překonávání vlastních emociálních barier, to mnoho lidí odradí od pokusů něco tvořit
Aktivita, ve vytváření nových struktur a souvislostí ze zdánlivě zcela nesouvisejících předmětů, dokáží vytvářet nové vztahy, může být i zdrojem radosti, souvisí s upokojováním seberealizačních potřeb člověka
Pružnost ve způsobech poznávání, střídavě na různých úrovních myšlení, pružnost ve využívání obou úrovní, jak analyticko-syntetického tak i konvenčního, typický spíše pro pravou polovinu mozku, které umožňuje překračování myšlenkových stereotypů
Vnější činitelé:
výchovné přístupy, klasický vzdělávací systém založený v našich kulturních podmínkách již od středověku na autokratickém postoji učitelů, vyžaduje poslušnost, podřídivost a průměrnost, vše co vybočuje z průměru je nežádoucí, problematické a je potlačováno
dívky jsou univerzálnější, schopné podřizovat se
chlapci jsou individuálně odlišnější, mají rozvinutá převážně speciální nadání
tlak ke konformitě a odmítání odlišností, patří k obecnějším tlumivým vlivům na tvořivost. Ve skupině je konformita důležitá při vzájemném spolehlivém dorozumívání a vnímání členů rodiny – trestání odlišností
kulturní stereotypy, v obecném povědomí společnosti je odlišné chápáno jako něco abnormálního, lidé se snaží nevybočovat
Bariery tvořivosti
sociální – zahrnují kulturní vzorce, sociální skupinové normy, společenská tabu, názory, tlak ke konformitě
emociální – vlastní strach, že udělám chybu, neschopnost nést riziko neúspěchu, nezájem o věci,které jsou problematické, řešit je novými způsoby, touha po rychlém úspěchu, nechuť zdržovat se nejistým
kognitivní – zafixování pevných představ, funkcí předmětů a upevnění postupů řešení, neschopnost vybočit ze zaběhlých myšlenkových kolejí, při řešení problému, přemýšlíme, tak jak jsme se to naučili ve škole
Vlastnosti tvořivosti
F. P. Guilford – vytvořil trojrozměrný model intelektu
Mimo paměti rozpoznávání nových informací sem zařadil i konvergentní a divergentní myšlení
Konvergentní myšlení: vyvíjení logických závěrů jediným možným postupem na principu dedukce
Divergentní myšlení: tvoření informací z informace původní, důraz na novost, množství a význam těchto alternativ
Stanovil vlastnosti divergentního myšlení – tvořivosti:
Plynulost – fluenci, schopnost plynule si vybavovat slova
Pružnost – flexibilita, schopnost, pohotovost přizpůsobovat a užívat osvojené informace, vědomosti a zkušenosti v nových situacích
Propracování – elaborace, schopnost dotáhnout a správně zpracovat daný námět
Původnost – originalita, schopnost nově zpracovat námět, vypracovat nová neobvyklá řešení
Citlivost – senzitivita, schopnost postihnout podstatu, jádro problému a tím se zabývat
Redefinice – schopnost podívat se na problém novým pohledem, jinak než dosud, schopnost najít nový směr řešení
flexibilita bývá chápána jako synonymum tvořivé osobnosti, bývá zaměňována s kreativitou
Tvůrčí proces
překrývá se s problematikou heuristiky z latinského heurisko – nalézám
heuristické programy obsahují pravidla nacházení nových řešení narozdíl od algoritmů, které obsahují známé způsoby řešení
Fáze tvůrčího procesu dle H. Poicaré
Příprava: zahrnuje orientaci v problému, promyšlení co je podstatné, měla by obsahovat i studium literatury, základní otázku je třeba jasně definovat aby i odpověď byla jasná
Inkubace: fáze, kdy jedinec rozvíjí aktivitu a hledá různá vhodná řešení. Vymýšlí jaké postupy povedu k cíli, porovnává i odlišné přístupy, pozměňuje dříve úspěšné postupy na nový problém, uplatňují se jednotlivé faktory tvořivosti
Iluminace: uplatňuje se nejcharakterističtějším momentem v tvůrčí činnosti inspirace, intuice. Polozapomenuté, současné zkušenosti z dřívějška se na nevědomé úrovni zpracovávají a ve chvíli, kdy poleví intenzivní analyticko-logická práce vědomí, může dojít k průniku nevědomých obsahu do vědomí – vzniká nové originální řešení problému
Verifikace ověření v praxi: zkoušíme, zda vytvořený postup bude úspěšný, povede k žádoucímu cíli. Někdy se ukáže, že jsme na něco zapomněli a začínáme znovu
členové ventilují, jaké problémy pociťují – přidělení určitého počtu bodů, pak pracujeme na problému, který vyhrál
na zvoleném problému navrhují různá možná řešení, zapisovatel musí umět popíchnout, aby přibyli i například hloupé návrhy, nakonec se znovu oboduje – vybere se znovu nejlépe hodnocené úkoly a znovu se pracuje dál
vrátíme se k problému, stanovíme kritéria jeho kladného vyřešení, čím víc tím líp
sestavíme tabulku, kde řešení splňuje kritérium + kde ne –
vybíráme z navržených řešení to, které má nejvíce kladů
