Všechny faktory pracovního prostředí mají vliv na zdraví a psychologický dopad na psychiku, pohodu a pracovní výkon osobnosti. Jsou to nejen podmínky materiální, jako např. architektonické řešení pracoviště či estetické řešení pracovního interiéru, ale i pracovní podmínky sociální, např. motivace nebo typ pracovní skupiny. Shrnutě tyto faktory nazýváme podnikovou kulturou.
Dnešní civilizovaný člověk tráví více než 90 % svého života v zastavěném prostoru. Obydlí, ve kterém žije a pracuje, se považuje za součást jeho osobnosti a v psychologii se označuje jako tzv. „třetí kůže člověka“ (1. = vlastní kůže, 2. = oblečení).
Málokteré obydlí v nás dokáže vyvolat nepříjemné až depresivní pocity, avšak porovnáme-li například katedrálu s panelovým domem o stejné rozloze a velikosti naše pocity jsou většinou odlišné. Zatímco katedrála v nás probudí pocit vznešenosti, panelový dům pak vzbuzuje pocit jakési invaze na přirozenost či soulad s okolím. Je tedy pravděpodobné, že na duševní stav člověka nepříznivě působí zejména umělé, člověku a přírodě cizí stavební materiály (např. železobeton). Proto dochází k pokusům preferovat na obytných stavbách materiály přírodního původu (dřevo, kámen, cihly apod.).
Dalším důležitým faktorem je osvětlení. Třídíme jej na celkové, lokální a kombinované, dále pak na denní (přirozené) a umělé. Naše oko je nejlépe přizpůsobeno na světlo denní. Cílem každé úpravy osvětlení je zabránit zrakové únavě. Lidé, kteří mají předepsané brýle, by je také v souladu s pokyny lékaře měli nosit.
Nedostatečné či špatné osvětlení vede k pocitům nepohody až deprese a pracovní výkonnost klesá až o 30%. Pro běžné zrakové rozlišení je přiměřená hodnota 50 – 70 lx (lux). Při zvyšování intenzity až na 300 lx lze dosáhnout lepší produktivity práce, pak už je světlo příliš ostré. Např. pro administrativní práce by měla být intenzita osvětlení minimálně 200 lx, což představuje světlo asi 100 W žárovky z jednoho metru. Lampy a zářivky by přitom měly být klinicky testovány, aby nezatěžovaly zrakový nerv. Důležité je, aby osvětlení přicházelo z takového směru, aby na pozorovaném místě nebyl stín.
Celý prostor by měl být osvětlen stejnoměrně. Světlo nesmí vrhat rušivé stíny, ale nesmí také tvořit prostředí bez stínů, nesmí tvořit veliké kontrasty ani oslňovat. Oslnění můžeme zabránit adekvátním úhlem dopadu.
Z hlediska hygieny zraku je žádoucí střídat čtení s pohledy do dálky.
Správné osvětlení je nezbytným předpokladem nejen pracovní pohody, ale i pohody osobní a také předpokladem pro úspěšné zvyšování pracovní produktivity.
S osvětlením pracoviště úzce souvisí barevná úprava exteriérů a interiérů. Použití barev v pracovním prostředí nejen příznivě ovlivňuje pracovní pohodu, ale má i ekonomické důsledky. Usnadňuje a urychluje orientaci, zvyšuje bezpečnost práce a usnadňuje rozlišovací procesy. V současné době se řeší co s šedou uniformitou našich staveb.
Barvy s delší vlnovou délkou, nebo-li barvy teplé, např. červená, oranžová, žlutá, zvyšují činnost organismu, krevní tlak, frekvenci tepu atd. Barvy s kratší vlnovou délkou, nebo-li barvy studené, např. modrá, zelená, atd. mají účinek opačný. Avšak při dlouhodobém působení je účinek barev opačný. Proto se při barevné úpravě doporučuje používat teplých barev tam, kde je třeba zvýšení emocionálního stavu na kratší dobu, např. u dopravních světelných signálů.
Dochází k rozvoji i tzv. barvové terapie. Předpokládá se, že barvy mohou ovlivnit i zdravotní stav člověka, a to jak kladně, tak i záporně. Úkolem barvové terapie je obnovit nebo stabilizovat pro každého člověka potřebnou „vnitřní barevnou rovnováhu“.
Jako doplněk barevné terapie se používají barevným světlem ozářené léky a potraviny (i voda). Barvy potřebujeme i v potravě, podobně jako potřebujeme vitamíny, bílkoviny a jiné živiny.
Barvy se využívají také v diagnostice duševna a osobnosti. Oblíbená barvy může poskytnout určitou informaci o vlastnostech člověka. Lidé se liší mírou citlivost na barvy. Ženy bývají na barvy citlivější než muži.
Nyní popíši jak působí některé z barev na psychiku člověka:
červená: je ze všech nejpůsobivější, zvyšuje krevní tlak a podporuje srdeční činnost (což může být nebezpečné pro lidi se srdečními problémy), podporuje vylučování adrenalinu a zvyšuje tělesnou teplotu (např. když je člověku zima,měl by si představit červenou barvu). Povzbuzuje smyslové vnímání,ovšem jen na kratší dobu a tuto barvu by neměli používat lidé emocionálně rozrušení.
oranžová: znamená vitalitu a nadšení. Působí jako protilék na depresi, pocity osamocení a proti únavě. Pozitivně ovlivňuje oběhový systém, zrychluje puls, avšak nezvyšuje krevní tlak.
žlutá: pozitivně ovlivňuje nervový systém a aktivuje motorické nervy, lze ji použít proti duševní vyčerpanosti, ovšem nikdy ne při bolestech hlavy.
modrá: uklidňuje mysl a nervy,snižuje krevní tlak a svalové napětí, pozitivně ovlivňuje dýchací systém, činnost štítné žlázy a srdce a pomáhá proti nespavosti. Při horečce může modrá „ochladit“.
zelená:svými účinky se blíží barvě modré: uklidňuje a uvolňuje, pomáhá při bolestech hlavy, při šoku, reguluje krevní tlak (světle zelená při vysokém, tmavě zelená při nízkém), slaďuje všechny barvy.
Při řešení barevné úpravy pracoviště musíme přihlížet k jeho poloze, charakteru materiálu a druhu práce. Pro trvalejší duševní práci, stejně jako pro prostory situované na jih, bývají doporučovány tóny studených barev. Naopak pro krátkodobou intenzivní duševní nebo tělesnou práci a pro prostory s nedostatkem slunečního světla jsou vhodné spíše odstíny barev teplých.
Posledním důležitým faktorem, ovlivňujícím naši psychiku a tudíž i pracovní činnost, je hluk. Jedná se o směsici nejrůznějších tónů a šumů. Tiché pracoviště je pro psychiku i osobnost velkou výhodou, avšak úplně odhlučené místnosti působí opačným účinkem. Proto se jako zvuková kulisa využívá např. slabě hrající hudby. Při hodnocení hlučnosti musíme brát v úvahu nejen intenzitu hlučnosti, ale také její frekvenci.
28. prosinec 2012
7 387×
877 slov
