Základní poznávací procesy

– čití, vnímání, představivost, myšlení, řeč

vnímání – psychický proces, kterým poznáváme to, co v daném okamžiku působí na naše
smyslové orgány
vjem - výsledek psychického procesu vnímání, skládá se z počitků; zobrazuje celý
předmět nebo děj, např. jeho tvar, velikost, barvu, vůni a chuť
- skutečné, přichází z vnějšího prostoru
- nedají se ovlivnit
- mají všechny detaily
pozornost – plánovité, cílevědomé vnímání
počitek - obraz některého jednotlivého znaku předmětu nebo děje (např. počitek černé
barvy, počitek tepla apod.)
počitky – vnitřní – pohyby, viscerální (dělá se mi špatně)
- vnější – dálkové (zrak, sluch), dotykové (hmat)
podnět - je přijímán receptory  centrální nervová soustava , kde dojde k vyhodnocení
efektor, dojde k reakci
představa – názorný obraz jevu nebo předmětu, které v daném okamžiku nevnímáme
- umožňuje nám myslet
- v mozkové kůře se vytváří stopy
- ztrácí přesnost a detaily
- čím je starší, tím je mlhavější
představy – jedinečné (konkrétní věc, např. můj pes Filip, můj dům)
- obecné (např. nějaký pes, nějaký dům)
představy – vizuální (obrazy)
- auditivní (zvuky)
- kinestetické (ostatní smysly)
asociování – sdružování představ
asociační zákony 1) zákon kontrastu (světlo-tma)
2) funkcionální spojení (slepice-vejce)
3) specifikující asociace (země-Německo)
4) kontignuita (auto-silnice)
5) sdružování (veselý-šťastný)
6) podobnost (jablko-hruška)
fantazie – proces, který vytváří relativně nové představy
- základem zkušenost, vjem, vzpomínka
- rekonstrukční fantazie (oči vlevo) – vytváření představ podle slovního popisu nebo schematického znázornění
- konstrukční fantazie (oči vpravo) – vytváření nových představ
halucinace – při patologickém stavu organismu vznikají představy, které považujeme za
realitu
bdělé snění – vědomé budování představ, když je málo vnějších podnětů
- bývá pokračováním skutečných událostí
sny – ve spánku
- podobá se snění v bdělém stavu, ale je ještě více iracionální
myšlení – poznávací proces, kterým získáváme poznání skutečnosti
- řešíme jím také různé problémy
pojem – vyabstrahovaná skutečnost, tvoří se z nich soud
vzpomínky - spojené s emocemi

MYŠLENKOVÉ OPERACE

třídění – rozdělování jevů, věcí a pojmů podle jakéhosi společného znaku do jednotlivých
skupin ( např. podle barvy, druhu apod.)
srovnávání - pozorování jednotlivých vlastností nějakých věcí
abstrahování – vyjmutí jednoho znaku konkrétní věci, jeho zvětšení a potlačení ostatních znaků  vytvoření pojmu
konkretizace – opak abstrakce, používání obecného poznatku na jednotlivost
analýza – rozbor, rozčlenění na části
syntéza – opak analýzy, sjednocení jednotl. částí v jeden celek
kauzalita – zákon příčiny a následku, souvislost
zobecňování – hledání společného znaku
indukce – jdeme od konkrétních příkladů k obecnému tvrzení, může být i neúplná
dedukce – jdeme z obecného tvrzení ke konkrétním příkladům
pojem – nositel významu (zobecnění,abstrahování)

tautologie- výroky, které jsou vždy pravdivé a nezáleží na okolnostech (jmenuji se Jana)
kontradikce – výroky, které jsou vždy nepravdivé (kruh je hranatý)

konjunkce – např. nakreslím psa a kočku
disjunkce – nakreslím psa nebo kočku
implikace – pokud nakreslím psa, nakreslím kočku
ekvivalence – psa nakreslím právě tehdy,pokud nakreslím li kočku
negace – nakreslím psa; nenakreslím psa

induktivní úsudek – např. v pondělí jsem snídala, v úterý jsem snídala, dnes jsem snídala, zítra budu snídat  každý den snídám
deduktivní úsudek – každý den snídám  včera jsem snídala, zítra budu snídat

CITY = EMOCE – např. nenávist, radost, smutek, strach, láska

city – pozn. procesy, které hodnotí vztahy k něčemu a subjektivní prožitky
-subjektivní zážitky libosti a nelibosti
- způsoby projevování: fyziologicky
motoricky
stavy pohotovosti a zaměřenosti
tělesné city – sídlí v prodloužené míše
- uspokojujeme hlad, žízeň
- nedostatky – biolog. reakce (např. mám na něco chuť  slinění)
citové reakce – rychlá, krátká reakce, ke vzniku potřebujeme podnět
- vášeň, hysterie, radost
- sídlí v limbickém systému
- nedostatek podnětů  nuda

citové stavy – trvalé, dlouhodobé vyladění osobnosti – nálada
- souvisí s temperamentem
- např. smutek
citové vztahy – k sobě, k věcem, osobám apod.
- láska nenávist, úcta, ……
- krátkodobé x dlouhodobé
vyšší city – schopny potlačit všechny ostatní
- někdo je neprožívá vůbec, někdo jen výjimečně
- člověk je schopen vzdát se svých potřeb na úkor něčeho jiného