Čím bych chtěl být?

Čím bych chtěl být? Upřímně, ještě nevím. Touto otázkou se zabývám již delší dobu a napadala mě spousta možných zaměstnání. Některá velmi zajímavá mi neustále vrtají hlavou. Často si říkám: Co třeba doktor? Ano velmi dobré zaměstnání, hodně nových věcí a nudit se určitě nebudu. Poté si vzpomenu na mojí nechuť k učení a tato myšlenka mě přejde. To se mi stává docela často. Také se bojím, abych kvůli známkám nemusel jít studovat na průmyslovou školu, stát se truhlářem nebo něčím podobným by se mi vůbec nelíbilo. A tak se chci držet mého největšího snu: Živit se hokejem.

Podle mého názoru je hokej nejlepší sport na světě. O tom se dá ovšem jen spekulovat, ale o tom, že ho miluji se nikdo hádat nemůže. Určitě se ptáte: Proč zrovna hokej? Tento krásný sport mě prostě baví. Často přemýšlím nad mojí úrovní hraní a proto se obávám, že jako hráč se neuplatním. Občas se sám sebe zeptám, proč jsem se nemohl narodit v nějakém hokejovém městě a dávat do sportu vše. Doopravdy bych si moc přál narodit se tam. Teď už se nedá nic dělat a tak uvažuji reálněji. Co třeba vyzkoušet nějakou ekonomickou školu nebo obchodní akademii? Díky tomuto druhu škol by ze mě mohl být velice užitečný hokejový manažer. Myslím, že tato práce by mi byla hodně blízkou. Bavilo by mě uzavírat smlouvy s profesionálními hráči nebo trenéry, dělat finanční plány, či vypisovat motivační odměny, jako třeba nové hokejky nebo ostatní výstroj. Avšak velkou nevýhodou tohoto povolání jsou ty hory papírů, co by mi ležely na stole a já bych je musel všechny přečíst a vyvodit z nich nejlepší možné řešení. Další uskutečnitelnou možností je hokejový trenér. Tato možnost pro mě znamená zadní vrátka, kdybych se nemohl živit jako hráč eventuálně manažer. Určitě bych neměl nervy hráčům tisíckrát vysvětlovat jednu věc, proto si také vážím našich trenérů, rodičů a v neposlední řadě učitelů, že je mají. Pro mě hodně znamenají klady tohoto zaměstnání: Budování taktiky týmu, tvoření obraných dvojic a útočních řad, komunikace a povzbuzování hráčů, ale i zuřivost či radost publika. Také by mi nevadilo pracovat jako masér nebo jako nějaký jiný člen týmu.

Podle mého názoru bych se měl držet tohoto snu. Výběr zaměstnání je doopravdy těžký, ale hlavně velice důležitý úkol. Určitě bych nechtěl skončit někde na ulici, uklízet po lidech a závidět jim jejich dokonalé životy. Hokeji sice nebudu věnovat vše, ale bude to má priorita.