Milý Jane Ámosi Komenský,
jsem žákyní druhého ročníku Českoslovanské akademie obchodní. Na hodinách českého jazyka jsem se dozvěděla, že jste byl velkým reformátorem školství, a proto jsem se rozhodla, napsat Vám o tom, jaký je stávající stav tohoto odvětví nyní.
Od vašich dob se dosti změnilo. Pozitivní věcí, a to jistě budete spokojen, je celospolečenský růst významu školství. Podle mého názoru už v dnešní době není nikdo, kdo by pochyboval o tom, že školství je pro společnost jedním z nejdůležitějších společenských přínosů jak v oblasti kulturní tak i v oblasti hospodářské. Z těchto důvodů již nikdo nepochybuje o potřebě podpory školství. Avšak od myšlenek k realizaci je bohužel někdy příliš daleko, a proto ani situace ve školství není úplně ideální.
Velkým nedostatkem se mi zdá být fakt, že studenti často nemají přístup k nejnovějším informacím a školním pomůckám, protože ani škola sama nemá prostředky na jejich pořízení. Toto se pak pro studenty stává velkým handicapem.
Na rozdíl od poměrů, které znáte Vy, má však ke vzdělání přístup mnohem více lidí.
To, že je v naší době více studentů, vyžaduje ale také potřebu více učitelů. Pokud k této věci připojíme i fakt nízkých odměn učitelské profese, stává se často, že někteří z učitelů již ne přesně vyhovují požadavkům žáků. A to je špatně, protože pro koho jiného než pro žáky a studenty zde učitelé jsou!? Ale myslím si, že proti obdobnému problému jste kdysi také vystupoval.
Často se také sama sebe ptám, kam se podělo vaše heslo “škola hrou”. Někdy se mi zdá, že škola klade větší důraz na množství informací mozkem pohlcených a následně v nezměněném stavu vydaných než na množství informací mozkem samostatně vytvořených v průběhu “hry” nazývané učením se.
Domnívám se, že by měl být také bližší vztah mezi učitelem a studentem. Velká chyba ze strany některých učitelů k žákům je, že žáky posuzují jen podle toho jak se učí, ale ne jak se umí postavit k problému, jak komunikovat, jak se dokáží zachovat v některých situacích.
Chtěla bych také poukázat na velké množství samostatných a neucelených informací, které jsou studentům neustále předkládány. Myslím, že mnohdy se v nich neorientuje ani sám učitel a některé z nich jsou téměř zbytečné.
Milý Jane Ámosi, neberte prosím tento dopis jako kritiku stávajícího školního systému, ze které by vyplývalo jeho úplné zavržení. Chtěla jsem jen poukázat na několik problémů, se kterými se my žáci potýkáme. Vždyť už jen pokud se podíváme na přístupnost informací pro studenty, uvidíme, že se od minulosti neustále zvětšuje, a v porovnání s minulostí se obecně zlepšil i způsob komunikace žáků a učitelů.
S pozdravem
15. únor 2008
11 503×
428 slov
