Pravda je jako cibule, kdo z ní chce strhnout slupky, nejednou zapláče (úvaha)

Když čtu citát Gabriela Lauba, česko-polského spisovatele, o pravdě jako cibuli, napadá mne další citát Vlasty Buriana, že pravda je jen jedna, proto ji nemůže mít každý.

Ale abych se držela tématu, myslím si, že říkat pravdu chce kus odvahy, ale říkat by se určitě měla a já se snažím pravdu říkat. Jen občas použiji malou neupřímnost. Vlastně neřeknu pravdu, když nechci druhému ublížit. Jako když nemám náladu jít s přáteli do kina, tak neřeknu, že na ně nemám náladu, ale omluvím se, že nemám čas. Tak přemýšlím, jestli je to ode mne ohleduplnost nebo kus mé zbabělosti, nevím.

Můj názor je, že pokud někomu mám říci pravdu, musím vědět, jestli ten druhý pravdu chce slyšet, jestli je na ni připraven ať je jakákoliv. Pravda totiž může být milá a příjemná, ale velmi často dokáže zranit. Pravda řečená upřímně od člověka, který pozitivně myslí, je plný lásky, pochopení a moudrosti, může sice bolet, ale určitě je lepší než nějaká přetvářka a život ve lži. Když ale pravdu říká člověk, který je plný zloby a nenávisti, pak jeho pravda většinou vypadá, jako když plive jed. Pravdu si určitě vždy říkáme s mojí kamarádkou a obě ji od té druhé vezmeme v klidu a nerozčilujeme se.

V současné době, která je dobou digitální, začínají platit i v reálném životě jednoduché postupy k dobrání se pravdy, a to na základě odpovědí ANO nebo NE. Život je ale složitější nevystačí jen s ano nebo ne, je zapotřebí uvažovat i s možností snad, možná. Pravda totiž může záviset i na úhlu pohledu na věc, a to podle osob nebo doby kterých se to týká (což je trochu v rozporu s výše uvedeným citátem). Pravda je proto většinou relativní, s odstupem času se může měnit, protože jak se říká pravdu píší vítězi. Skutečná pravda se často projeví až po velmi dlouhé době.

Myslím si, že skutečnou a nezpochybnitelnou pravdou jsou přírodní zákony, ty platí vždy a všude, protože kdyby tomu tak nebylo, asi bychom tady vůbec nebyli. Proto my na naší škole máme výhodu, že se na základě těchto zákonů učíme. Ty totiž stále platí a jsou nezpochybnitelné, tedy pravdivé.