Proč cestovat? Mnozí dají přednost bezpečí domova a útulnosti rodinného hnízda před cizím, nepoznaným a možná i nebezpečným světem. Zůstanou doma v teple, v péči starostlivých rodičů, kteří by přece nikdy neposlali své dítě samotné do neznáma.
Budou dělat známé věci, potkávat známé lidi, řešit známé situace. Vše bude všední, jednoduché, bez jakéhokoli problému či změny. A nebude to nuda? Neochudí se tím tito lidé zcela vědomě o něco neobyčejného, jedinečného? Nebudou jednou litovat?
Podle mne je velkým štěstím moci cestovat už od dětských let. Zprvu na dovolenou s rodiči. Poznáte cizí země a možná i něco málo z místní kultury, i když většinou pouze zprostředkovaně přes hotel a výlety organizované cestovní kanceláří. Zvyknete si na dlouhé cestování autem nebo autobusem, poznáte ruch velkých letišť. Zjistíte, že vám nikde ve světě
lidé nerozumí. Zaslechnete zvuky jiných řečí. Co když se však čas strávený v cizině dá prožít zajímavějším způsobem než je ležení na pláži nebo u hotelového bazénu?
Pro mladé lidi je zřejmě nejlepším způsobem cestování bez doprovodu pečujících rodičů. Šance získat zodpovědnost sám za sebe. V dnešní době je důležité dokázat být samostatný, přizpůsobivý, mít jazykové znalosti.
Výbornou šancí k prožití něčeho vzrušujícího může být zahraniční jazyková cesta.
Zodpovídá za vás sice agentura, ale v mnoha situacích je na vás, abyste si poradili a proká-
zali svou samostatnost. Domluvit se s cizími lidmi není vždy jednoduché, postupně se však stává snazším a snazším.
Když se před nástupem do letadla rozloučíte s rodiči a přáteli a po několikahodinové
cestě se ocitnete v nové rodině, není to z počátku zrovna radostný pocit. Sedíte na posteli v cizím pokoji a chvíli trvá, než si zvyknete. Jdete dolů a snažíte se poznat členy rodiny, které se máte stát na nějakou dobu součástí. Mají jiné zvyky, odlišná pravidla, řeč. Neznáte
je, možná se i trochu obáváte, ale něco uvnitř vás nutí dát se s nimi do řeči. Hostitelé bývají
přátelští. provedou vás svým domem, ukáží zastávku autobusu. I když jim moc nerozumíte,
za chvíli se cítíte mnohem lépe. Často se o jeden pokoj dělí více studentů z nejrůznějších koutů světa. Učíte se s nimi vycházet, tolerovat jiný životní styl. Snažíte se být přátelští. Vyprávíte si zážitky z nového prostředí. Mluvíte společným jazykem a pokoušíte se jeden
druhému porozumět. A ono to jde. Konečně využijete v praxi vše, co jste se doposud učili
z nudných učebnic. Skvělý pocit. Okolí už není tak cizí, když se dokážete dorozumět.
Brzy se natolik ponoříte do světa plného nových lidí a zážitků, že smutek je zatlačen do pozadí a na chvilku stesku po blízkých zbude sotva malá chvilka před usnutím. Před několika týdny jste si možná nedokázali představit tak dlouhou dobu strávenou bez rodičů. Dnes vám ani nepřijde, že jsou od vás vzdáleni nějakých 2000 kilometrů a mluvíte spolu jen párkrát týdně po telefonu. Jste samostatní. Dokážete se o sebe postarat.
Právě tyto vlastnosti považuji za jedny z nejhodnotnějších, které se dají takovým pobytem získat. Čas strávený mezi lidmi v zahraničí a uprostřed jejich kultury ohromně rozšíří obzory člověka a nedá s vůbec srovnat s pobytem v hotelu. To, že je třeba přizpůsobit se ostatním a vyjít s nimi, odnaučí mnohého sobeckosti a domácímu zpohodlnění. Mnohdy si právě až daleko od rodinného krbu uvědomíme, jak teplo nám u něj je.
Jsme-li okolím přinuceni používat řeč odlišnou od mateřštiny, máme možnost udělat rychlý pokrok. Dodá totiž motivaci. Co činilo problémy na začátku, je na konci snadné.
Existuje obrovský rozdíl mezi výukou lekce za lekcí a skutečným použitím v praxi. Cestování je pro nás, mladé lidi tím nejzajímavějším a zřejmě i nejpoučnějším způsobem trávení času. i když si možná právě teď všechno neuvědomíme, s odstupem času jistě doceníme veškeré přínosy.
1. srpen 2008
7 336×
607 slov
