Procházka školní zahradou (líčení)

Po úmorné zimě přichází konečně krásné jaro. Venku je krásně slunečno proto jsem se rozhodla jít podívat na školní zahradu.

Když vyjdu ze dveří hned mě přepadne vůně čerstvě rozkvétajících květin a keřů, které včelky pilně opilují. Poletují s květu na květ a sbírají pyl. Bzučí a přelétají nad jezírkem, umístěné uprostřed rozkvetlé zahrady. V jezírku jdou vidět obrysy oranžových rybek, proplouvajících na povrch. Na hladině plavou ještě nerozkvetlé leknínové listy. Hladina v zimě zamrzlá jako zrcadlo, si teď pohrává vítr a slunce je zbarvuje svým svitem.

Sněženky stydlivě vykukují nad zem a jejich bílé hlavičky září v zelené trávě do dálky. Kráčím po schodech. Okolo se rozprostírá trávník, který byl ještě před měsícem pokryt popraškem sněhu a ranní jinovatkou. Dnes je už krásně zelenou barvu, Jdu dál. Z jedné strany mě obklopují keře, na kterých začínají rašit zelené lístečky. Vypadá to, jako by byly pokryty korálky. Kolem mě prolétávají pestrobarevní motýli. Sluníčko na modrém blankytu pomalu klesá, jeho barva se ze zlatavé změnila na oranžovou a kolem se objevily krásné červánky. Na obloze se začínají rozsvěcovat lampičky. Všude je ticho, jen vítr si pohrává a listy a rozcuchává mi vlasy. Hvězdy se odrážejí od hladiny jezírka.

Úplně zapomněla na čas. Nerada opouštím tohle místo, ale už musím jít domů. Ještě než se ale navrátím, podívám se na hladinu rybníka, za ním vidím školní kapli.