Feidias

Feidias byl nejslavnější řecký athénský sochař (kolem roku 500 př. Kristem). Jeho otec se jmenoval Chormidés. F. byl žákem antického sochaře Hégia, později orgivského sochaře Agelada. Od roku 470 byl F. sochařem v Athénách. Jeho výtvory se setkávaly s uznáním. F. byl záhy obecně uznáván za 1. řeckého sochaře. Proto mu bylo od roku. 470 díky Periklovy, jeho nejlepšímu příteli, svěřeno řízení a vrchní dozor nad stavbami, jimiž athénská Akropole byla tenkrát ozdobena. Na sklonku života se stal F. obětí piklů zosnovaných proti Periklovi.
V umělecké činnosti rozeznáváme 3 periody: 1. dobu Kimónovu, 2. dobu Periklovu, 3. pobyt F.-iův v Olympii.
1. Do Kimónovy doby spadá bronzové sousoší Militiada, Athény, Apollóna a 10 Héroů attických, věnovaní na památku vítězství marathónského do Delf, dále socha Athény ze zlata a slonové kosti v Pelléně v Achai a akropolitová socha Athény Areia v Plataiích a kolossální bronzová socha Athény na athénské akropoli, jež Athéňané věnovali na památku vítězství dobytých nad Peršany. socha se neprávem označovala jako Athéna. Poslední sochou spadající do tohoto období je mramorová socha Herma v Thébách.
2.Do druhé periody náleží kolossální socha Athény Parthenos ze zlata a slonové kosti r. 438 věnovaná a umístěná v cele Parthenónu na athénské akropoli. O této Feidiově soše si dosud můžeme učinit jasný obraz na základě jejich pozdějších kopií, zachovaných na mincích attických reliéfech, různých sochách a soškách, zejména na základě sošky Lenormantovy a sošky Varvakeiské. Feidiova socha byla asi 12 m vysoká.Roucho bohyně bylo možno sejmouti. Athéna nebyla zobrazena jako bohyně válečná, nýbrž jako vítězná bohyně athénská, , stojíc přioděná chitónem, na prsou nesla zlatou aigidu s gorgoneiem ze slonové kosti, na hlavě zlatou attickou přilbu, ozdobenou Pegasy, sfingami a zvířecími hlavami, v uších měla drahocenné naušnice a na hrdle náhrdelník. levá ruka byla položena na štítě opřeném o zem. Zpod štítu se vztyčoval had, obraz domorodého Erichthonia, oštěp opírala bohyně o pravé rámě, v pravé ruce vztažené kupředu a na pilíři podepřené spočívala Niké v životní velikosti. Roucho a zbraně bohyně byly bohatě vyzdobeny, na štítu byla na vnitřní straně Gigantomachie, na straně vnější Théseův boj s Amazonkami, na sandálech bohyně byly zobrazeny v reliefu boje s Kentaury. Socha byla zničena v plamenech okolo r. 435 po Kr. Další sochy tohoto období byly socha Afrodity vAthénách a Amazonka v Efezu.
3.Do 3. periody spadají chryselefantinové sochy dia v Olympii a afrodity nebeské v jednom élejském chrámu. Afrodité byla zobrazena stavíc jednu nohu na želvu, symbol ženského působení v domácnosti nebo dle Overbecka symbol nebeského klenutí. nejskvělejší dílo této periody a vůbec největší Feidiův výtvor byla socha Diova v Olympii o níž se ve starověku mluví s výrazy největšího obdivu a nadšení. z celého řecka i kolonií přicházeli Hellénové, aby se pokochali pohledem na tento nesmrtelný výtvor řeckého umění. při vytváření sochy měl prý Feidias na mysli slavné místo Hiady, kde Zeus kynutím hlavy slibuje Thetidě splnění jejího přání. Proto ve tváři Feidiova Dia byla sloučena božská velebnost a vznešenost s nekonečnou dobrotou a vlídností. Zeus byl zobrazen v sedě na nádherném, Panainovými malbami, sochami a reliéfy bohatě vyzdobeném trůně, v levé ruce držel žezlo ozdobené orlem, v pravé ruce vztyčené kupředu držel jako Parthenos Niku, jež měla taenii v ruce. Bůh byl oděn zaltým, figurami a liliemi bohatě vyzdobeným pláštěm, jež sahal až po kotníky. na hlavě měl Zeus olivový ze zlata zeleně emailovaný věnec. Zlatá podnožka na níž spočívaly Diovy nohy, byla ozdobena reliéfy představujícími bitvu Théseovu s Amazonkami, na přední straně base bylozobrazení narození Afroditino a její přijetí mezi bohy. Socha i s basí byla asi 13m vysoká, trůn na němž Zeus seděl byl vysoký asi 10 m. feidiův Zeus se udržel až do r. 408 po Kr., kdy za vlády TheodosiaII. shořel olympijský chrám. Dalším slavným Feidiovým výtvorem jsou sochy Dioskurů z nichž každý za uzdu drží vzpínajícího se koně. Sochy se nalézají na piazza del Quicinale v Římě. jedna nese nápis opus Phidiae(dílo Feidiovo) a druhá opus Praxitelis(dílo praxitelovo). nápisy nejsou pravé a obě sochy jsou spíše výtvorem některého pozdějšího umělce.