Mikrosociologie

Mikrosociologie = vědní obor zabývající se zkoumáním malých sociálních skupin

Proces socializace (interpretativní sociologie)

socializace
- proces začleňování jedince do společnosti
- osvojování pozic a rolí, sociální dovednosti, návyků, postojů, přijímá zároveň normy a řád, hlavně identity
- = vědomí vlastního já
- = přechod od člověka jako bytosti přírodní (narozené dítě) k bytosti sociální - stává se součástí společnosti (sociálních vztahů) → člověk jako kulturní bytost
- celoživotní proces - člověk během života přijímá různé role (začíná narozením a končí smrtí)
  - nejintenzivnější v prvních letech života dítěte
je vztahem vzájemného působení mezi společností a jedincem - jedinec není pasivní (vlivy vybírá)
probíhá v sociálních vztazích - rodina, škola, vrstevnické skupiny
mohou mít i negativní charakter
zajišťuje kontinuitu společenského vývoje - předání duchovních a materiálních hodnot
- podstatnou roli hraje primární skupina
resocializace
- přijetí nových norem a hodnot, obvykle spojených s novým sociálním postavením
- obvykle v pozdějších letech
záměrná socializace - aspekt výchovný (rodina, škola)
nezáměrná socializace - filmy, reklamy

Zprostředkovatelé socializace (základní)

rodina
- primární skupina - odpovědná za socializaci
- skupina jedinců, mezi nimiž existují příbuzenské a citové vazby (těsně neformální vztahy)
- původní a nejdůležitější sociální skupina, výchovná jednotka,
- je také ekonomickou jednotkou, společně užívaný majetek, a zároveň
- její funkce a status se při přechodu z tradiční do moderní společnosti změnil - zvyšuje se rozvodovost, ženy touží po kariéře apod.
- má 4 funkce:
  - biologicko-reprodukční – zachování rodu
  - ekonomická – materiální zabezpečení rodiny
  - výchovná – socializační
  - citová, emocionální – uspokojování citových potřeb členů
vrstevnická skupina
- konkurent rodiny v procesu socializace (v současnosti)
- vrstevníci = skupina kamarádů - mohou vyznávat jiné hodnoty a jednat podle odlišných norem než osvojené normy od rodiny
masmédia
- přenášejí informace a vědění velkému počtu lidí
- ovlivňují názory a postoje, formují hodnoty a způsoby chování
- knihy, noviny, časopisy, filmy, rádio, televize

sociální struktura
- síť vztahů jedinců, pozic a rolí a uspořádání vztahů ve společnosti
- vše, co nás obklopuje; prostředí, kde žijeme; vztahy mezi lidmi; zvyky; rituály
→ kulturní systém
- co ve společnosti platí (morálka, právní vztahy, instituce)
- kultura = vše, co vytvořil člověk
socializace
- kultura se nabízí AKULTURACE → poznáváme ji → část kultury si osvojíme a stane se součástí naší osobnosti PERSONALIZACE; kultury se navzájem ovlivňují ENKULTURACE

Sociální status

pozice, jež bývá kladně hodnocena
hodnota postavení, které člověk zaujímá v sociálním útvaru
místo ve společnosti dané statusovými symboly (znaky, které určují místo)
je vázáno s výkonem určité role

Sociální role

soubor očekávaných chování člověka za jisté sociální situace (očekáváno ostatními členy stejné sociální skupiny)
odráží jeho postavení ve společnosti
to, co se očekává od jedince
můžeme si role volit (zaměstnání), existují ve spojitosti (učitel a žák, zaměstnanec a zaměstnavatel), některé role jsou nucené (chlapec, dívka, starší člověk), role vzájemně pronikají (role matky a učitelky)
dělení soc. rolí:
- skupinové x individuální
  - skupinové - vedoucí zájmového kroužku
  - individuální - role syna, matky, babičky
- krátkodobé x trvalé
  - krátkodobé - role návštěvníka kina
  - trvalé - role otce, matky
R. K. Merton
- rozlišuje tři druhy konfliktu rolí:
- v rámci jedné role - jedinec se nedokáže vyrovnat s požadavky ostatních
- mezi rolemi - očekávané jednání role může být v protikladu k očekávanému chování jiné role
- já versus role - spor mezi potřebami a schopnostmi jedince a očekávaným chováním vyplývajícím z role

Sociální mobilita

= přesun z jedné společenské vrstvy do jiné
vertikální x horizontální
- vertikální
  - vzestupná - přesun do vyšších společenských vrstev
  - sestupná - do nižších společenských vrstev
- horizontální
  - územní přemísťování, profesní změna beze změny sociální vrstvy
sociální distance
- soc. vzdálenost mezi pozicemi (vertikální i horizontální měřítko)
- student v primě x student v oktávě → vertikální
- žid x křesťan → horizontální
intergenerační mobilita x intragenerační mobilita
- intergenerační mobilita
  - přesun mezi generacemi, děti získávají lepší/horší postavení než mají jejich rodiče
- intragenerační mobilita
  - přesun v rámci jedné generace, na konči života mají lidé jiné postavení než na začátku
sociabilita – schopnost jedince se přizpůsobovat novým rolím
- prosociální chování
  - člověk se chová v souladu s požadavky, aby se začlenil + jeho vlastní iniciativita (učit + výlet)
  - konformní - člověk se chová podle očekávání v dané roli (učit)
  - adaptace
- nonkonformní
  - člověk neplní požadavky role (špatné známky)
  - asociální chování - člověk se chová proti očekávání dané role (nechodit do školy)
  - maladaptace = špatná adaptace- neschopnost se přizpůsobit požadavkům dané role
  - sociální tenze - tlak nebo napětí způsobeno prostředím
    1. vnější - tlak vnějšího prostředí
    2. vnitřní - naše hodnotová stupnice; svědomí
  - sociální konflikt
  - marginalizace - vyloučení ze skupiny, mimo společnost nebo na její okraj
  - týká se jedince i celé skupiny (sekty; žák ve třídě)
  - deviace - odchylka od normy; porušení soc. norem
    - sociálně patologické jevy - porušování zákonných norem
    - resocializace - obnovení procesu socializace

Reakce na rozpor mezi hodnotami a cíli

Společnost nabízí jedincům jak dosáhnout cílů:

konformismus - bezproblémová adaptace, člověk se přizpůsobí
inovace
- člověk přijme hodnoty a cíle společnosti za své, ale k jejich dosažení volí jiné prostředky
- inovace může být pozitivní i negativní
ritualismus - jedinec lpí na osvědčených postupech bez vztahu k cílům společnosti (např. byrokracie)
různé formy úniku - jedinec ignoruje cíle i postupy k jejich dosažení
vzpoura - jedinec programově nepřijímá ani cíle a hodnoty, ani prostředky k jejich dosažení (např. protest)