Rodina, Význam slova rodina pro Rómy

- je to primární skupina, která má nezastupitelnou úlohu v socializaci člověka
- životním zájmem společnosti je stabilní rodina
- rodina se v moderní společnosti stává institucí jejímž prostřednictvím vykonává společnost určitý tlak na jednotlivé členy, neboli předepisuje jim pravidla (týká se to manželství, práv dítěte a rodiny jako celku)
- rodina je tedy jeden z klíčových subsystémů společnosti

Funkce rodiny
1. biologicko reprodukční (zajišťuje potomstvo a uspokojuje sexuální potřeby)
2. ekonomická funkce (společné hospodaření, dělba práce)
3. socializačně výchovná (dochází ke kulturnímu přenosu, předávají se tradice, zvyky, hodnoty)
a) osvojování si jazyka
b) vybavuje člověka určitým sociálním statusem (příslušností určité vrstvě nebo etnické skupině)
c) provází člověka celý život i když se jedinec stává nezávislým a zakládá vlastní rodinu
4. funkce emocionální (uspokojení citových potřeb člověka, vědomí jistoty uznání a vzájemné pomoci)
Rodina je jádrem domova.

Význam slova rodina pro Rómy

Rodina pro Rómy znamenala téměř vše, neboť uspokojovala základní životní potřeby jejích členů. Rómové byli při kočování na okolní společnosti zcela nezávislí, ale uvnitř rodiny byli na sobě naopak závislí beze zbytku. Rodina byla zdrojem obživy, měla funkci vzdělávací (chlapci se učily v rodině řemeslu, dívky starat se dobře o děti a o manžela) a také funkci ochranou. Rómové se proto se svoji rodinou velmi identifikovali.
Mluví-li o rodině Češi, mají většinou na mysli svoji ženu, muže, děti, rodiče, sourozence. Známe samozřejmě i své další příbuzné - strýce, tety, bratrance, sestřenice, synovce, neteře, tchány, tchýně, švagry či švagrové, ale ty už spíše považujeme za vzdálenější příbuzné, se kterými se tak často nestýkáme.

Rómové však považují za své blízké příbuzné všechny a romština má narozdíl od češtiny pojmenování i pro děti sestřenic či bratranců. Rómové žili se svojí širší rodinou pohromadě v jedné osadě či čtvrti a kromě pokrevního příbuzenství je pojily i rodinné tradice a vzájemná solidarita. Největším trestem pro Róma bylo tudíž jeho vyhnání z rodiny, neboť tím ztrácel veškeré sociální i lidské jistoty.

Rodina posilovala svoji prestiž počtem narozených dětí, především chlapců, neboť jak praví jedno romské přísloví O čhave hin zor, tedy V chlapcích je síla. Jako prvorozené dítě si mladí manželé proto přáli chlapce (muži určitě, ženy však ve skrytu duše doufaly, že první dítě bude děvče, které by bylo pro matku významnou pomocnicí v "ženských pracích"). Každé další dítě bylo vřele vítáno. Výchovu dětí měla na starosti především matka, ale o dítě se starali i ostatní členové velkorodiny. Romské děti vyrůstaly obklopeny třemi, někdy i čtyřmi generacemi v soudržném a okolnímu světu uzavřeném společenství.

Ajsi romňi kampel, savi moro anel.
Lačhi romňi kerel jekha konuratar duj.
Správná žena umí obstarat chleba.
Správná žena udělá z jedné koruny dvě.
Romské přísloví

V romské rodině tak jako v české existoval rozdíl mezi rolí muže na ženy. Romská žena byla vychovávána tak, aby se dokázala o rodinu postarat. Povinností ženy bylo zabezpečit chod domácnosti, vychovávat děti a poslouchat svého muže. Žena měla často ekonomicky důležitější roli, neboť to byla ona, kdo musel zabezpečit přežití rodiny - zajistit jídlo, oblečení. Jídlo muselo sehnat jakýmkoli způsobem, buď za vykonání nějaké práce pro gádže - sedláky (vymazávání pecí, práce na poli), sběrem lesních plodů (borůvky, maliny, šípky aj.) nebo i žebráním.

Romský muž byl navenek i uvnitř hlavou rodiny, nositelem a ochráncem prestiže rodiny, rozhodoval a nesl odpovědnost za rodinu. V mnoha rodinách byl výdělek muže pouze příležitostný, a tak muž trávil svůj čas sháněním zakázek, udržováním dobrých vztahů s příbuznými a přáteli, urovnáváním svárů mezi rodinami aj.

V romské rodině se všichni členové vzájemně podporovali a pomáhali si. Svobodní (kteří jsou i dnes mezi Rómy velkou vzácností) zůstávali u rodičů, sirotků se ujímala jiná rodina, staří lidé byli opatrováni a hluboce vážení, nebyli vyloučeni ze života rodiny. Pro romskou rodinu bylo nemyslitelné dát děti do dětského domova nebo rodiče do domova důchodců. Romští rodiče dokonce odmítali posílat své děti do internátů, kde by byly bez dozoru a pomoci rodiny.

Romská rodina tedy zajišťovala ochranu sociální (nikdo nezůstal sám, o všechny bylo postaráno), psychologickou (veškeré problémy se řešily společně) i ekonomickou (poskytovala obživu pro všechny).