= skupiny lidí, které jsou vymezené vztahy mezi nimi, v nichž kolektivně organizují své institucionální činnosti, v tradiční společnosti byli lidé spol. normami vedeni k tomu, aby navzájem účinně a dobře spolupracovali -> změna po vzniku kapitalismu – vysoce komplexní dělba práce (Dürkheim), lidské činnosti jsou rozděleny do velkých formálních organizací.
v tradiční společnosti žili lidé v komunitách, v menších společenských celcích, spojených pevně společným zájmem (obstarávání obživy), v moderní společnosti fungují jako komunity relativně izolovaná hnutí (např. sekty) – většinou na rozdíl od tradiční komunity jsou přechodná a brzo zanikají
Sociální vztahy
formální - vymezené definovatelnou hierarchií soc. postů a s nimi spojených rolí, lze v nich snadno rozpoznat vztah podřízenosti a nadřízenosti, např.: škola, armáda, apod.
neformální - nemají jasně definované posty a vztahy nadřízenosti a podřízenosti, vymezeny osobními, dokonce emocionálními vazbami, např.: rodina, skupina přátel, apod.
Druhy skupin
sociální kategorie
skupiny v nejužším slova smyslu
sociální agregáty
Sociální kategorie
lidé mají společný alespoň jeden znak (občané ČR, důchodci, křesťané)
Sociální skupiny ve vlastním smyslu
v procesu socializace hraje největší roli
malé (max. 30 lidí) - spojuje je společný cíl, vlastnost, funkce
osobní kontakt („face to face“)
→ vznik komunikační sítě → vznik vztahů (= skupinová dynamika)
→ diferenciace rolí a pozic
vertikální - diferenciace autority
horizontální - základní dělba práce uvnitř skupiny
→ osvojení si rolí → plnění úkolů; systém sankcí → vznik skupinového vědomí – míra identifikace se skupinou
skupina má normativní a hodnotový systém
po dosažení cíle se skupina rozpadá
vzájemně na sebe působí (interreagují):
přímo
něpřímo
Charakteristické znaky skupin
podle velikosti
malé skupiny - max. 30 lidí (rodina, sportovní tým, kapela, parta lidé se navzájem znají, jejich komunikace má osobní, mnohdy intimní ráz)
střední skupiny - více lidí (všichni křesťané, studenti jedné školy)
velké - národ, obyvatelé velkoměsta
podle vztahu
primární
malé, dlouhodobé skupiny -, cílem je uspokojení pozitivních emocí (rodina)
např. politické strany, etnické skupiny, spol. třídy a vrstvy -> pojem asociace = dlouhodobé, formálně organizované, dobrovolné i nedobrovolné (vězni)
formální
třídy
etnické skupiny - rasy, národnosti, národy
podle oficiálnosti:
formální skupiny - zapsané (pol. strana, třída, zájmový kroužek, církev)
asociace
organizace
neformální skupiny - nejsou zapsané (parta)
podle členství
členské = vlastní (in group - my) a
členství - může být cizí (nečlenské) nebo vlastní (členské)
dobrovolné - např. zájmové kroužky
nucené - např. vězení, základní škola
automatické - např. příslušník národa, pohlaví, rasa, rodina
referenční = nečlenské = nevlastní = vztažné (out group – já x oni)
Sociální agregát
= skupina lidí, definovaných pouze prostorem, bez spol. zájmů, spojení pouze prostorové, např. náhodné shluky lidí čekající na dopravním přechodu na zelenou
shluky - např. u dopravní nehody
zvláštní prostorové konfigurace - vedou k nim sociální jevy - turistika, cestování
náhodné - např. lidé na zastávce
dav - Le Bon popsal davové šílenství - teorie davu
Davy
= v podstatě sekundární skupiny, zvláštní typ soc. agregátu
společné místo a mají společný popud a společný cíl aktivity
anonymní, absence trvalejších vazeb, pomíjivost
teorie davového chování - Gustav Le Bon - teoretik fašismu, vypracoval první davovou studii
člověk v davu ztrácí individualitu - anonymita - pocit anonymity a bezpečí → všichni dělají totéž
není sebekontrola → rozum ustupuje do pozadí; emoce mají převahu
v davu je vůdce a ostatní jej napodobují
projevuje se pudovost, afektivní chování (převažují instinktivní reakce, ztrácí se rozumová a morální kontrola)
Dělení davů
heterogenní (rozdílné) a homogenní (krom prostorové blízkosti mají ještě nějaký společný znak)
anonymní (pouliční dav) a neanonymní (např. Sněmovna)
aktivní (útočný, únikový, získávací, expresivní – demonstrace) a pasivní (posluchači)
zákonné a nezákonné
Klasifikace davů
sociálně strukturované davy, tj. osoby spojené společným místem a soustředěné k témuž bodu zájmu, sociálně legalizované, uznávané, dělí se na:
posluchačstvo - např. divadelní či sportovní publikum
plánovaný expresivní dav - vyjadřuje sice určité emoce, avšak jde vždy o emoce uznané či respektované a o společensky schválený způsob jejich projevu (např. povolená manifestace)
nahodilé davy - spojeny týmž místem a týmž zájmem, ale vznikly nepředvídaně, neplánovaně, dělí se:
divácké davy - lidé shluknuvší se kolem nějaké mimořádné události
panické davy - lidé prchající z hořící budovy apod., přičemž intenzita podnětu nemusí být úměrná intenzitě reakce
znepříjemňující (obtěžující anebo konkurující) davy - seskupení osob, která chtějí jako individua dosáhnout téhož cíle jako my (např. fronty)
nezákonné davy - davy projevující chování, které je v rozporu se zákonem, tyto davy jsou nezákonné od samého počátku, lze rozlišit:
aktivní expresivní davy - rebelující davy, nepovolené demonstrace
amorální davy - orgiastické skupiny, větší skupiny toxikomanů, velké opilecké výtržnosti aj.
Teorie referenčních skupin (Robert Merton)
referenční skupina = taková, v níž jedinec touží získat či si udržet členství, identifikuje se s touto skupinou, s jejími hodnotami
ve společnosti jsou 3 formy vztahu:
jedinec + jedinec → diáda
jedinec + skupina
skupina + skupina
fáze: zvýšená činnost na udržení člověka ve skupině
fáze: stádium nulové komunikace
fáze: exkomunikace = vyhoštění ze skupiny
marginalizace – člověk se cítí sám; pocit, že nikam nepatří
anticipující socializace
= předjímání - zjištění poměrů, vztahů ve skupině
identifikace se se skupinou
stav, kdy se jedinec připravuje vědomě na vstup do své referenční skupiny
osvojuje si její normativní a hodnotový systém a učí se a napodobuje vzorce chování atp.
aspirace na členství - aktivní příprava, usilování o členství ve skupině
resocializace X patologická socializace
Skupina
člensky otevřená
po splnění podmínek přijímá nové členy
člensky uzavřená
vstup do ní není možný vůbec (tj. kasty, třídy, rodová šlechta) nebo je
velmi obtížný a je podmíněn téměř nesplnitelnými podmínkami (tj. teroristické skupiny, ilegální skupiny, náboženské sekty atp.)
