Kosmonautika - slovníček

Apollo, americký program letů člověka na Měsíc, uskutečněný 1968 – 72 v kosmických lodích stejného jména, vynášených raketami Saturn 1, 1B nebo 5. Kosmická loď Apollo o celkové hmotnosti přes 40 tun s tříčlennou posádkou sestávala z velitelského, služebního a měsíčního modulu. Apollo 1 zničeno požárem na rampě (zahynuli 3 astronauti). Lety Apollo 2 – 6 byly bezpilotní, Apollo 7 a 9 na dráze kolem Země, Apollo 8 a 10 na dráze kolem Měsíce. Apollo 11, 12, 14 – 17 uskutečnily výsadek dvou členů posádky na povrchu Měsíce. Apollo 13 se pro explozi nádrže nouzově vrátilo k Zemi. Jako první přistáli na Měsíci (Apollo 11) astronauti N. A. Armstrong a E. E. Aldrin (20. 7. 1969).

Anders [endrz] William Alison, * 17. 10. 1933 americký astronaut. Účastník letu Apolla 8 (v roce 1968, první oblet Měsíce).

Apollo-Sojuz, ASTP, EPAS – první společný let americké a sovětské kosmické lodě, uskutečněný 15. – 21. 7. 1975.

Armstrong [ármstrong] Neil Alden, * 5. 8. 1930, americký astronaut. Účastník letů Gemini 8 (1966) a Apollo 11 (1969, první přistání na Měsíci). Jako první člověk vystoupil na povrch Měsíce (21. 7. 1969).

Astra, označení řady stacionárních telekomunikačních družic pro přímé vysílání televizních pořadů pro oblast Evropy. Provozovány lucemburskou společností SES. Vypouštěny od roku 1988.

astronautika, obor zabývající se lety do vesmíru.

Bajkonur, Bajkonyr – kosmodrom v jižním Kazachstánu v Kzylordské oblasti; na 20 let pronajat Rusku. Rozsáhlý komplex odpalovacích ramp pro pilotované lety, kosmické sondy, komunikační družice a družice typu Kosmos; místo vypuštění první umělé družice Země (4. 10. 1957) a startu J. A. Gagarina do kosmu (12. 4. 1961).

Buran, raketoplán vyvinutý a postavený v bývalém SSSR (název Buran podle silného, obvykle severního nebo severovýchodního větru na Sibiři a ve střední Asii).

Carpenter [kárpintr] Malcolm Scott, * 1. 5. 1925, americký astronaut. Uskutečnil druhý americký pilotovaný orbitální let v Mercury MA-7 (1962).

Collins [kolinz] Michael, * 31. 10. 1930, americký astronaut; 1966 se zúčastnil výstupu do kosmického prostoru z lodi Gemini 10, v roce 1969 velitel sekce kosmické lodi Apollo 11, s níž N. A. Armstrong a E. E. Aldrin přistáli jako první lidé na Měsíci. Od roku 1971 ředitel Muzea kosmonautiky v Bostonu.

COSPAR [kospar], anglicky Committee for Space Research – Výbor pro kosmický výzkum při ICSU, založený v roce 1958, se sídlem v Paříži. Organizuje základní výzkum kosmického prostoru ve všech vědních oborech využitím raket a družic

družice, satelit – označení pro objekt obíhající v uzavřené křivce kolem jiného hmotnějšího kosmického tělesa (např. Měsíc okolo Země). Družice se rozdělují na přirozené (např. měsíce planet) a umělé, které se dále dělí podle tělesa, kolem kterého obíhají, např. umělé družice Země, Měsíce, planet ap., nebo dle účelu, např. družice vědecké, telekomunikační (spojové), navigační, pro dálkový průzkum, vojenské aj. První umělou družicí Země se stal Sputnik 1 (vypuštěn 4. 10. 1957), družicí Měsíce Luna 10 (3. 4. 1966), družicí Marsu Mariner 9 (14. 11. 1971), družicí Venuše Veněra 9 (22. 10. 1975).

Delta, americká nosná raketa používaná od roku 1960 zejm. ke startům vědeckých a aplikačních družic s hmotností do 2 000 kg a kosmických sond.

Explorer, první americké umělé družice Země o hmotnosti několika desítek kg, vypouštěné od 1. 2. 1958; měřily kosmické záření, mikrometeority a magnetické pole Země.

Feoktistov Konstantin Petrovič, * 7. 3. 1926, sovětský konstruktér kosmické techniky; šéfprojektant lodí Vostok, Voschod, Sojuz a orbitální stanice Sojuz. Účastník letu první vícemístné kosmické lodi Voschod 1 (1964).

Faget [fedžet] Maxim, * 26. 8. 1921, americký raketový konstruktér. Pod jeho vedením vyvinuty kosmické lodi Mercury a Apollo.

Glenn John Herschel, * 18. 7. 1921, americký senátor Kongresu a astronaut. 20. 2. 1962 na lodi Mercury MA-6 Friendship uskutečnil první americký pilotovaný let na oběžnou dráhu.

Grissom Virgil Ivan, * 23. 4. 1926, † 27. 1. 1967, americký astronaut. Na lodi Mercury MR-4 Liberty Bell (1961) uskutečnil druhý balistický skok do vesmíru. Účastník letu Gemini 3 (1965). Zahynul při požáru lodi Apollo 1 na rampě kosmodromu Kennedy Space Center na mysu Canaveral.

geofyzikální družice, umělé družice Země, určené ke geofyzikálnímu výzkumu. První družicí 1957 byl Sputnik 1, následovaly Sputnik 2 a 3, Luník a Kosmos, které daly informace o ionosféře, hustotě a složení vzduchu ve vysoké atmosféře, o zemském gravitačním a magnetickém poli, o radiačních pásech a kosmickém záření. Řada družic Explorer objevila a zkoumala vnitřní a vnější radiační pás, vyšetřovala ionosféru, mapovala geomagnetické pole, měřila hustotu vzduchu ve velkých výškách atd. Pro výzkum zemského gravitačního pole byly vypuštěny speciální družice LAGEOS, SEASAT a VANGUARD. První československá družice Magion byla uvedena na oběžnou dráhu v roce 1978, další 1990 a 1991 prováděly výzkum magnetosféry a ionosféry.

Galileo, americká meziplanetární sonda určená k průzkumu planety Jupiter a jeho měsíců; vypuštěna 18. 10. 1989. Gravitačními manévry u Venuše (10. 2. 1990) a Země (8. 12. 1990 a 8. 12. 1992) byla urychlena na dráhu k Jupiteru. Během přeletu prozkoumala z blízkosti asteroidy Gaspra (29. 10. 1991) a Ida (28. 8. 1993). V prosinci 1995 navedena na dráhu kolem Jupitera; obsahovala malé přístrojové pouzdro, které jednu hodinu měřilo chemické složení, teplotu a tlak atmosféry planety.

Gagarin Jurij Alexejevič, * 9. 3. 1934, † 27. 3. 1968, sovětský kosmonaut. Na lodi Vostok uskutečnil 12. 4. 1961 první let člověka do vesmíru, trvající 108 min. Zahynul při havárii cvičného letadla Mig-21UTI.

Hubble Space Telescope [habl spejs teliskoup], HST – americká družicová astronomická observatoř, vypuštěná raketoplánem v roce 1990. Vybavena zrcadlovým dalekohledem o průměru 2,4 m, kamerami a spektrometry.

Interkosmos, program spolupráce a využívání kosmického prostoru za účasti států východního bloku zahájený 1966. V roce 1969 vypuštěna první družice projektu, 1978 první mezinárodní posádka (kosmická loď Sojuz 28, členem též V. Remek), do 1993 vypuštěno 25 satelitů. Po rozpadu bloku program omezen.

kosmický raketoplán, okřídlený dopravní prostředek pro lety v atmosféře Země a v blízkém kosmickém prostoru, poháněný raketovými motory. Americký STS (Space Transportation System) se skládá z družicové části (Orbiter) o prázdné hmotnosti 75 – 80 t, délce 37 m a rozpětí 24 m, z odhazovací nádrže pohonných látek (103 t kapalného vodíku a 616 t kapalného kyslíku) o průměru 8,4 m a délce 47 m a ze dvou pomocných startovacích motorů SRB na tuhé pohonné látky (hmotnost 600 tun, průměr 3,8 m, délka 45,5 m). Nákladový prostor má délku 18 m a průměr 4 m; pojme náklad o hmotnosti do 27 tun. Vzletová hmotnost činí přibližně 2 050 tun. Max. doba letu 16 dní. Posádku tvoří 5 – 10 osob. Pět letových exemplářů: Columbia, Challenger (zničen při havárii 28. 1. 1986), Discovery, Atlantis a Endeavour.

Mezinárodní astronautická federace, anglicky International Astronautical Federation, IAF, MAF – mezinárodní vědecká nevládní organizace zabývající se mírovým využitím kosmického prostoru a šíření poznatků o něm. Založena v roce 1950. ČR členem od roku 1959.

NASA, anglicky National Aeronautics and Space Administration, Národní úřad pro letectví a kosmonautiku – americká vládní organizace, která se zabývá výzkumem zemské atmosféry a kosmického prostoru, potřebnou technologií, koordinací výzkumu a aplikací jeho výsledků. Realizovala řadu výzkumných programů, např. Apollo, Challenger a Discovery. Založena v roce 1958.

Sputnik, první sovětské umělé družice Země. Vypuštění Sputniku 1, vybaveného pouze vysílačem, zahájilo 4. 10. 1957 kosmickou éru lidstva. Sputnik 2 vynesl 3. 11. 1957 na oběžnou dráhu prvního živého tvora (psa). Sputnik 3 (15. 5. 1958) nesl přístroje pro výzkum kosmického záření, magnetických polí, registraci mikrometeoritů a hustoty vysoké atmosféry. Postaveny pod vedením S. P. Koroljova.

Transit, řada amerických experimentálních vojenských navigačních družic (1960 – 63). Na jejich základě byly vyvinuty družice NAVSTAR systému GPS.

Titov Vladimir Georgievič, * 1. 1. 1947, sovětský kosmonaut. Velitel kosmické lodi Sojuz T-8.

Titov German Stěpanovič, * 11. 9. 1935, sovětský kosmonaut. Druhý člověk ve vesmíru;
8. – 7. 8. 1961 obletěl 17krát Zemi na kosmické lodi Vostok 2.

Tiros, anglicky Television and Infra-Red Observation Satellite – první řada amerických operačních meteorologických družic (1960 – 1965), obíhajících po nízkých drahách. Vysílaly snímky oblačnosti v reálném čase i ze záznamu na palubním magnetofonu. Navázaly na ně družice řady NOAA.

Tichonravov Michail Klavdijevič, * 29. 7. 1900, † 4. 3. 1974, sovětský teoretik; konstruktér kosmických strojů. Postavil první sovětskou raketu na hybridní palivo (1933), pod jeho vedením se na přelomu 40. a 50. let vypočítávaly základní parametry kosmických letů. Navrhl koncepci nejpoužívanějšího sovětského raketového nosiče R-7 (dodnes se používá většinou pod označením Sojuz) i první družice Sputnik 1.
Těreškovová Valentina Vladimirovna, * 6. 3. 1937, sovětská kosmonautka; manželka A. G. Nikolajeva. První žena ve vesmíru; letěla 16. 6. – 19. 6. 1963 na kosmické lodi Vostok 6, která se přiblížila na 5 km Vostoku 5, řízenému Valerijem Fjodorovičem Bykovským.

Telstar a) označení dvou prvních aktivních experimentálních telekomunikačních družic na nízké dráze (1962 – 63). Telstar 1 uskutečnil 11. 7. 1962 v historii první přímý družicový televizní přenos přes Atlantský oceán mezi USA a Francií; b) označení řady komerčních amerických stacionárních telekomunikačních družic pro regionální spojení; vypouštěny od roku 1984.

Uosat, anglicky University of Surrey Satellite – typové označení úspěšných mikrodružic o hmotnostech od 40 do 100 kg. Staly se základem řady malých vědeckých družic různých zemí.

Ulysses, západoevropská kosmická sonda pro průzkum polárních oblastí Slunce, zejména jeho magnetického pole, slunečního větru a korpuskulárního záření. Vypuštěna v roce 1990 americkou raketou k Jupiteru; gravitačním manévrem se změnila dráha sondy na polární. Nad jižním pólem Slunce prolétla v září 1994, nad severním pólem v srpnu 1995. Původně byla součástí mezinárodního americko -evropského společného projektu ISPM (International Solar Polar Mission).

UK, anglicky United Kingdom – řada britských vědeckých družic vypuštěných americkými raketami v letech 1962 – 1979. Zkoumaly ionosféru a vysokou atmosféru Země; UK 5 a 6 registrovaly rentgenové záření z kosmu. Jiný název Ariel.

Uhuru, malá americká astronomická družice vypuštěná v roce 1970. Jako první pořídila katalog hvězdných zdrojů rentgenového záření. Jiný název SAS-1 (Small Astronomical Satellite).

UARS, anglicky Upper Atmosphere Research Satellite – americká vědecká družice vypuštěná v roce 1991 ke komplexnímu zkoumání horních vrstev atmosféry, zejm. ozónové vrstvy Země a jejích změn.

Westar, řada komerčních amerických stacionárních telekomunikačních družic pro regionální spojení. Byly vypouštěny od roku 1974.

Vostok, sovětské pilotované kosmické lodi první generace, vypouštěné 1961 – 63. Na Vostoku 1 uskutečnil 12. 4. 1961 J. A. Gagarin první let člověka do vesmíru trvající 108 min. Lodi Vostok 3 a Vostok 4 uskutečnily první skupinový let (1962); nepřiblížily se však k sobě. Na lodi Vostok 6 uskutečnila (v roce 1963) let první žena, V. V. Těreškovová.

Viking, dvojice amerických planetárních sond (Viking 1, Viking 2) pro výzkum povrchu Marsu. Sondy byly navedeny na dráhu kolem Marsu a přistávací moduly měkce přistály na povrchu planety (1976). Pořídily tisíce detailních záběrů okolí místa přistání a provedly chemické rozbory odebraných vzorků půdy (značné množství železa, pravděpodobně v trojmocné formě); biochemické experimenty (detekce vznikajících plynů oxidu uhličitého a kyslíku a detekce mikrobiální aktivity) nevyloučily možnost přítomnosti živých organismů na Marsu.
Veněra, řada sovětských planetárních sond pro výzkum atmosféry a povrchu Venuše (1961 – 83). Celkem bylo vypuštěno 14 sond, z nichž 12 na Venuši přistálo. Úspěšná byla až Veněra 4 (1967), jejíž pouzdro provedlo přímá měření v atmosféře planety. První měření na povrchu Venuše uskutečnila Veněra 7 (1970), první snímky povrchu pořídila Veněra 9 (1975), která se stala první umělou družicí Venuše. Viz též VEGA.

Vega a) dvojice sovětských sond (Veněra-Gallej) určených k průzkumu Venuše a Halleyovy komety. Na přístrojovém vybavení se mj. účastnili i českoslovenští vědci. Po startu v roce 1984 proletěly kolem Venuše (1985), do jejíž atmosféry vysadily měřicí pouzdra. Měření v blízkosti jádra komety se uskutečnila v březnu 1986; b) projekt výzkumu povrchu planety Venuše a Halleyovy komety, na němž se podílely mj. SRN, Československo, Francie.

Vela, řada amerických vojenských družic na velmi vysokých drahách (nad 100 000 km od Země), určených ke kontrole dodržování smlouvy o zákazu zkoušek nukleárních zbraní ve vesmíru (1963 – 65). Jejich citlivé detektory jako první zachytily krátkodobé záblesky záření gama.

Vanguard a) řada amerických vědeckých družic, vypouštěných 1958 – 59 (z 11 pokusů o jejich vypuštění byly jen 3 úspěšné). Na Vanguardu 1 byly poprvé instalovány sluneční baterie; b) americká nosná raketa vyvinutá speciálně pro vypouštění stejnojmenných družic.

Voschod, sovětské pilotované kosmické lodi druhé generace, vypouštěné 1964 – 65. Odvozeny od lodí VOSTOK; sestávaly z kulové kabiny pro dvou- až tříčlennou posádku a kuželového přístrojového úseku s brzdicím motorem. Z paluby Voschodu 2 uskutečnil 18. 3. 1965 A. A. Leonov jako první výstup do volného kosmického prostoru (210 min).

Zond, řada sovětských kosmických sond. Zond 1 a Zond 2 (1964) byly nezdařené pokusy o dosažení Venuše, respektive Marsu. Zond 3 (1965) snímkoval odvrácenou stranu Měsíce. Při letech Zond 4 – 8 (1968 – 1970) byly zkoušeny komponenty pilotovaných lodí určených k zatím neuskutečněnému letu lidí na Měsíc.

Yoko, japonská astronomická družice (1991), určená ke sledování Slunce v oblasti rentgenového a gama záření.