Aniž o nich často víme,mění nepatrné plátky křemíku stále více náš život.Skrývají v sobě statisíce elektronických prvků a jsou přítomny nejen ve složité technice, ale i v předmětech, které denně používáme. Počet tranzistorů, které se vejdou do křemí- kového čipu, se každým rokem zdvojnásobuje, a nepřetržitě tak zvyšuje závratné tempo informatické revoluce.
Výroba integrovaného obvodu začne tím, že se válec čistého křemíku 15cm dlouhý rozřeže na plátky tlusté čtvrt milimetru. Protože trochu připomínají chipsy, dostaly je- jich jméno. A tak se pod tímto názvem skrývá zařízení, které umí zpracovávat a ucho- vávat elektrické signály. Z každého takového plátku se pak vyrobí desítky mikročipů. Pod mikroskopem se do nich vyleptají elektronické prvky integrovaného obvodu – odpory,kondenzátory a tranzistory.
HISTORIE:
V polovině tohoto století byla elektronická zařízení se spoustou lamp,kabelů a spojů tak složitá, že vyžadovala ruční práci, při níž velmi často vznikaly chyby. To přivedlo vídeňského inženýra Paula Eislera na myšlenku vytisknout obvody na měděnou fólii podloženou bakelitovou destičku. První tištěný obvod byl zhotoven roku 1943.
Kromě toho se také vakuové lampy – elektronky – snadno rozbíjely, zabíraly mnoho místa, zahřívaly a měli velikou spotřebu energie takže byly roku 1947 překonány vynálezem tranzistoru. To umožňovalo vyrábět stále složitější obvody. A to dovedlo dva nezávislé američany Jacka Kilbiho a Boba Noyce k vynálezu prvního integrova- ného obvodu.
PRVNÍ MIKROČIP:
Jack Kilby už jako malé dítě doprovázel svého otce elektrotechnického inženýra při pracovních pochůzkách. Elektřina ho tak zaujala, že ve čtrnácti letech sestrojil rozhla- sový příjímač. Vystudoval elektrotechniku a fyziku. Roku 1958 přešel ke společnosti Texas Instruments. Za necelý měsíc vyrobil na jediném stavebním prvku z polovodi- vého materialu úplný obvod se všemi jeho součástmi. Tak vznikl první mikročip. Byla to germániová destička nalepená na sklo, z níž vyčnívalo několik drátků. Laboratorně byl vyzkoušen 12. Srpna 1958.
Bob Noyce v mládí chodil pracovat k jednomu profesorovi fyziky a v roce 1948 dostal jeden z tranzistorů, které byly právě vynalezeny. Noyce s ním začal dělat pokusy, při nichž se zaměřil na fyziku pevných látek. V roce 1958 použil jako polovo- dič křemík a vyrobil z něj integrovaný obvod, v němž byly dráty nahrazeny tištěnými spoji. Svůj vynález patentova pro firmu Fairchild Semiconductors. O deset let později založil firmu Intel Corporation, která měla vyrábět čipy s velkou paměťovou kapacitou. Jejich prvním vynálezem byla v roce 1970 paměť s přímým přístupem – RAM –s 1024 bity. Rok na to , zatím co Kylby sestrojil první kapesní kalkulátor s integrovanými obvody, vyvinul Noyce mikroprocesor Intel 4004 – čip, který obsahoval všechnny prvky počítače. To byl začátek informatické revoluce.
18. duben 2008
3 840×
419 slov
