Temelín

V dnešní době , jak všichni víme, se lidstvo potýká s velkým problémem . Jímž je odpad . Odpad vzniká při výrobě i spotřebě každého produktu.Látka , z níž byl produkt vyroben po jeho spotřebě nezaniká - mění se v nepotřebný odpad . Protože odpady nejsou nic jiného , než
původní surovina prošlá výrobním a spotřebním procesem , je zřejmé , že v odpadech je skryto velké množství využitelných surovin a
tedy i energie.Pro člověka je odpad vždy něco nežádoucího . Z toho vyplívá i definice odpadu : Odpad je chápán jako věc , které se chce její majitel či původce zbavit , nebo věc , jejíž odstranění je nutné z hlediska ochrany životního prostředí , popř. ochrany zdraví člověka . A to průměrný člověk vyprodukuje za 1 rok zhruba 120 kg odpadků.

Odpady rozdělujeme z pravidla na :

· Odpady rostlinného a živočišného původu
· Odpady minerálního původu
· Odpady z chemických průmyslů
· Radioaktivní odpady
· Odpady z obcí - tj. komunální odpad

Já jsem se zaměřil na radioaktivní odpady z jaderných elektráren.Každé průmyslové zařízení nějakým způsobem ovlivňuje životní prostředí
ve svém blízkém a většinou i vzdálenějším okolí . Elektrárny nejsou v tomto pravidle výjimkou . Dokonce i na první pohled ekologické
elektrárny vodní mohou do přírody rušivě zasahovat.Jaderné elektrárny však patří k těm typům elektráren, jejichž negativní vliv na okolí je malý.

RADIOAKTIVNÍ ODPADY:

V každé jaderné elektrárně vznikají během provozu dva druhy radioaktivních materiálů.Jedním je vyhořelé (tedy použité)jaderné palivo,
druhým jsou radioaktivní odpady . Úroveň aktivity těchto radioaktivních materiálů je různá , proto je také k nim různě přistupovat.
Vyhořelé jaderné palivo je vysoce radioaktivní . Nakládání s ním je složité a vyžaduje špičkové technologie a techniku . Jinak je tomu s radioaktivními odpady.Ty vznikají při provozu reaktoru především „ozářením“ jeho dříve neaktivních součástí , materiálů a vybavení.
Práce s nimi je vcelku jednoduchá – jejich radioaktivita rychle klesá a ukládání není technicky náročné.
Radioaktivní odpady vznikající při provozu jaderné elektrárny se dělí na tři kategorie – plynné , kapalné a pevné . Plynné radioaktivní
odpady vznikají především z odvětrávání pracovního prostředí , nádrží s aktivní vodou a podobně . Jsou čištěny ve filtrech a zadržovány
v absorpčních komorách , v nichž se jejich radioaktivita snižuje pod úroveň limitů pro vypouštění do ovzduší.
Hlavními kapalnými radioaktivními odpady jsou radioaktivní chladicí voda a náplně většiny filtrů , kterými jsou čištěny aktivní
kapaliny . Platí přitom , že jak v chladicí vodě , tak v ostatních aktivních tekutinách není radioaktivní sama voda,ale v ní obsažené soli
a korozní částice . Při zpracování v elektrárně budou všechny kapalné odpady nejprve zahuštěny částečným odpařením vody.
Po shromáždění dostatečného množství bude tento koncentrát za současného ohřevu smíchán s asfaltem,v němž zůstanou rozptýleny ,
naplněny do dvousetlitrových sudů.
Pevné radioaktivní odpady vznikají nejčastěji při údržbářských pracích – třeba při výměnách některého zařízení nebo jeho součástí .
Patří mezi ně jak vyměněné součásti (např. těsnění čerpadla nebo čidla z reaktoru) , tak údržbářské pomůcky (nástroje , pracovní
oděvy , rukavice , hadry) . I pevné radioaktivní odpady se budou ukládat do dvousetlitrových sudů.
Sudy naplněné kapalnými a pevnými radioaktivními odpady se z jaderné elektrárny , např.Temelína odvezou do úložiště radioaktivních
odpadů v JE Dukovany . Toto úložiště nemá nic společného s meziskladem vyhořelého jaderného paliva , v němž bude skladováno
vyhořelé jaderné palivo z dukovanské elektrárny.Projekt předpokládá , že roční produkci radioaktivních odpadů v Temelíně pojme 1200
až 1400 sudů . Přitom aktivita v nich uložených radioaktivních odpadů bude obdobná jako aktivita ,kterou mají radioaktivní odpady
běžně vznikající především ve zdravotnictví a ve výzkumných laboratořích . Tyto odpady se v České republice ukládají na několika
místech do bývalých a dnes opuštěných dolů

VYHOŘELÉ JADERNÉ PALIVO:

Za dobu třiceti let , po kterou by podle nynějších předpokladů měla být jaderná elektrárna Temelín v provozu ,zde bude vyprodukováno
zhruba 1080 tun vyhořelého jaderného paliva . Z reaktoru bude vyjmuto v téže formě , v jaké do něj bylo vloženo , když bylo čerstvé-
v palivových kazetách . Ty budou po vyjmutí z reaktoru uloženy do bazénu vyhořelého jaderného paliva uvnitř kontejnmentu . Zde budou dochlazovány minimálně po dobu 3 až 5 let . Kazety však mohou v bazénech zůstat i déle-například kapacita bazénů u reaktorů v Temelíně
budou stačit na 12 let jejich provozu . Nejpozději v té době však musí být vybudován mezisklad vyhořelého jaderného paliva , do něhož
budou použité kazety převezeny . V současnosti jsou v pokročilém stádiu přípravy na vybudování centrálního meziskladu vyhořelého
jaderného paliva , který by měl být uveden do provozu v roce 2005.

MEZISKLAD , A CO DÁL:

Předpokládá se , že vyhořelé palivo bude v centrálním meziskladu nebo meziskladu určeném pouze pro vyhořelé palivo z Temelína –
umístěno na 40 až 50 let.To je dostatečně dlouhá doba na přijetí a uskutečnění rozhodnutí , co se s vyhořelým palivem bude dít dál.Obecně
se nabízejí dvě možnosti-vyhořelé palivo trvale uložit nebo přepracovat.
Při přepracování se z vyhořelého paliva oddělují uran a plutonium, které je možno znovu použít při výrobě nového jaderného paliva .
Zbylý odpad však obsahuje i vysoce aktivní materiály a není pro něj jiné cesty než konečné uložení . Navíc platí , že přepracování
je ve srovnání s výrobou jaderného paliva z uranové rudy ekonomicky méně výhodné . Proto mnohé země možnosti přepracování zatím
nevěnují pozornost a soustředí se na vybudování konečného úložiště . Nejdéle v tomto směru pokročili v USA , Švédsko a Německu ,
přípravné práce však probíhají i v České republice.Výsledky pokračujících vědeckých výzkumů však naznačují ,že se vedle přepracování
a konečného uložení otevře třetí cesta nakládání s jadernými odpady .V několika zemích , především v USA , je vyvíjena technologie
založená na řízení jaderné reakce v reaktorech prostřednictvím lineárních urychlovačů . Pokud se v nejbližších letech potvrdí , co zatím
vědci od tohoto projektu očekávají , bude ADTT ( jak se technologie zkráceně nazývá ) schopna vyrábět energii i z vyhořelého
jaderného paliva , tedy z paliva , které už v klasických jaderných elektrárnách nelze využít.