Gotika

(12. – 15. stol.)

- vzniká ve Francii kolem r. 1150, do Čech proniká po r. 1230 – u nás se dělí na ranou (časnou), vrcholnou a pozdní (vladislavskou)
- jediná ze všech slohů nečerpá z antiky – osvícenská kritika jí přinesla název s hanlivou připomínkou barbarských Gótů
- promítají se do ní politické, hospodářské a duchovní proměny v Evropě 12.-15. století
- konstituují se první národní státy, hlavně Francie a Anglie, zatímco Německo a Itálie se drobí
- stoupá životní úroveň a vliv měšťanstva – to má vliv na umění
- vznikají světské stavební hutě a městské dílny – odrážejí vkus a nároky třídy reálného vnímání
- pokračuje zápas světské a církevní moci, vyúsťuje papežským schismatem (rozkolem) a sídlo papeže se přenáší do Avignonu (1309-1377)
- církev, její moc a bohatství se stávají terčem kritiky – projevuje se kacířství, snahy o nápravu církve (Itálie – sv. František z Assisi, řád františkánů (minoritů); Španělsko – sv. Dominik, řád dominikánů)
- střediskem středoevropské vzdělanosti je severní Francie a pařížská Sorbonna

Gotika neprobíhala v Evropě současně, rozlišujeme:
raná – Francie 12. stol.; Evropa 13. stol.
vrcholná – Francie 13.,14. stol.; Evropa 14. stol.
pozdní – 15. stol. – v Itálii už nástup renesance

Architektura
Znaky gotiky: vertikalia = směřování vzhůru
lomený oblouk
křížová žebrová klenba (žebra) – nesla lomený oblouk, opěrný systém - umožňuje ubírat zdivo, zvětšovat okna, stavět do výšky
- staví se z neomítnutých kvádrů, vysokých cihel (tzv. buchet v=8,9 i 11 cm), užívá se dřevěného srubu a hrázděného zdiva
- vyrábějí se ozdobné keramické tvarovky pro portály, okna, portály, žebra.
- stěny, portály, žebra se pestře omalovávají
- typická vřetenová schodiště (šnek)
Katedrály: cíl – vytvořit odhmotněný sjednocený prostor s protáhlým chórem s ochozem a věncem kaplí, osvětlený velkými barevnými okny a s příčnou lodí málo přesahující trojlodí nebo pětilodí
- typické průčelí se 3 vchody (postranní menší), sochařsky zdobené
- uprostřed průčelí kruhové okno – roseta s bohatými kružbami
Kostely: - omezení opěr systému na pilíře
Hrady: - s mohutnou věží
Města: - mohutná opevnění (jako kláštery), radnice, domy, mosty, špitály, pivovary a další
Raná gotika
- vláda Václava I. (30. léta 13. st.), poč. 14. st.
- převládá v ní tzv. cisterckoburgundská gotika (šířila se z Burgundska od mnichů cisterciáků)
znaky: těžké hmotné stavby, trojlaločný oblouk, štíty, konzole, hlavice, portály, okenní kružby, i hvězdicová klenba (v centrálních a šestidílných prostorách)
- vznik měst, hradů, klášterů, nejstarší stojící most v Písku
Vrcholná gotika
- vláda Lucemburků (1310 – 1419) kromě Zikmunda
- převládá vertikalita, štíhlost tvarů
- hrady, tvrze, města domy
Pozdní gotika
- vláda Jiřího z Poděbrad
- napodobování vzorů z předhusitské architektury
- rozvíjí se za vlády Jagellonských (=> vladislavská)
- král. stavitel Benedikt Rejt, Matěj Rejsek
znaky: přetínání profilů ostění, žeber i kružeb, oblouky tzv. oslí hřbet a záclonový, šroubovité stáčení sloupových dříků, místo žeber a v portálech – motivy sukovitých větví + plastiky drobného zvířectva (ještěrky, ptáci)
nové: kroužené klenby, žebra v křivkách, tvrdší hvězdové a síťové klenební obrazce houstnou a mění se v ornamentální diamantové klenby (až do renesance)

Architektura v Čechách
R.G. – přemyslovská (13. – poč.14. stol.)
V.G. – lucemburská (14. – poč. 15. stol.)
P.G. – jagellonská (1471 – 1526)
- u nás rozšířená hl. řádem cisterciáků
Stavby:
R.G. – Kostel sv. Františka (při klášteře sv. Anežky v Praze)
- minoritský, bývalý dominikánský kostel sv. Kříže a farní kostel v Jihlavě
- Přemysl Otakar II. – vznik mnoha měst a hradů (pravidelná pravoúhlá síť ulic kolem velkého náměstí př. České Budějovice, Vysoké Mýto)
- hrady: Bezděz, Křivoklát, Zvíkov, Horšovský Týn
V.G. - Václav II. – stavby klášterů (Vyšší Brod, Osek ...), v Praze dokončen kostel sv. Salvátora,
Staronová synagoga
- Karel IV. – plně souměřitelné období s evropským vývojem
- Mistr Vilém – v Roudnici – most, klášter augustiniánů, v Praze – hl. kostel sv. Jiljí
- 1348 založena universita, hrad Karlštejn, Nové Město pražské – Praha 3x větší než Paříž
Karlštejn: vystaven v letech 1348-57, nejvzácnější prostory – kaple sv. Kříže, kostel Panny Marie s kaplí sv. Kateřiny. Bohužel se nedochoval v původní podobě kromě zmíněných částí hradu.
- vznikla 2 velká náměstí – Koňský trh (Václav. nám.) a Dobytčí trh (Karlovo nám. 152x550m) – na něm Novoměstská radnice
- 1344 – biskupství = arcibiskupství
- hl. položen základní kámen Katedrály sv. Víta na místě Spytihněvovy baziliky a starší rotundy postavené sv. Václavem
- tímto se Karel přihlásil k přemyslovské tradici – francouzský architekt Matyáš z Arrasu (+1352) = stavba podle fr. vzorů
- Petr Parléř (23 let) – tvůrčí + originální talent, využil anglické detaily, př. síťová klenba chóru, za jeho života položen základní kámen ke stavbě lodě a věže obrácené k městu.
- další: Kostel sv. Bartoloměje v Kolíně, řídil stavbu Karlova mostu a Staroměstské mostecké věže, na Pražském hradě kaple Všech svatých
- napodobování jeho stylu – Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře
- Kostel sv. Petra a Pavla na Vyšehradě (dnes v neogotice), benediktinský klášter Na Slovanech (Emauzy), Staré Město – Kostel sv. Marie Panny před Týnem
- Václav IV. – prosazuje se tzv. „krásný sloh“ – štíhlé sloupky, útlé vížky, síťové klenby, zdobené arkýře (v Třeboni, Soběslavi, Litoměřicích, Mělníku...)
- konkrétně v Praze – Staroměstská a Novoměstská radnice, Karolinum (bohatý arkýř)
- stavby domů, opevnění (parkány), vysoké brány (Litoměřice, Polička)
- hrady: Kost, Lipnice, Kašperk, Radyně, Velhartice
- stavělo se především v Praze a Kutné Hoře
- nechal si postavit hrad Točník, Krakovec
- Husitská doba: město Tábor
P.G. - Jiří z Poděbrad – pokračoval ve stavbě kostela Panny Marie před Týnem - působil zde kališnický kněz Jan Rokycana
- Vladislav Jagellonský – dochází k oživení stavební činnosti (hl. na Hradě)
- architekt Benedikt Ried (Rejt) – na Hradě provedl opevnění (Daliborka), trůnní a rytířský sál tzv „Vladislavský“ + jezdecké schodiště vedoucí k sálu, Stará sněmovna + tzv. Ludvíkovo křídlo (třípatrové)
- k pokračování stavby Ch. sv. Víta scházely finance
- další významný architekt – Matouš Rejsek z Prostějova (bakalář KU) – díla: Prašná brána
- další stavby: zámek v Blatné, hrad Rábí, Švihov, Pernštejn; Kostel sv. Mikuláše v Lounech, kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě, města: Pardubice, Tábor, Soběslav, Bechyně...
- na Moravě – hl. Znojemsko, Olomouc, Kroměříž, Brno

Sochařství
- opožďovalo se za architekturou asi o 100 let
- církevní předpisy pro umělecká díla přestávají být závazné = cesta za realismem
- vztah k přírodě a skutečnosti se mění pod vlivem učení sv. Františka z Assisi a Tomáše Akvinského – znalec antiky
- sochařství ve dvou proudech:
FRANCOUZSKÝ: tíhne k eleganci, líbeznosti a idealizaci
- postavy: madony (znak – naklonění hlavy)
NĚMECKÝ: zájem o člověka a jeho citové hnutí
3 centra: Bamberg, Štrasburk, Naumburg
sochy: Bamberský jezdec, Sochy církve, Synagogy, Ukřižovaný
- postavy zakladatelů dómů v životní velikosti + jejich manželky
- nizozemský sochař Claus Stuter – vytesal v Dijonu „Mojžíšovu studnu“
- severský vliv zasáhl i Itálii

Sochařství v Čechách
- většinou dekorativní výzdoba – př. hlavice, svorníky, portály s rostl. motivy, motivy natural., později abstraktní
- poč 14. st. – proniká díky dominikánskému řádu „kult mystiky“ – pašijové výjevy, líčeny až drasticky
- tzv. „mystické piety“ (Cheb, Jihlava, Strakonice) – vyznačují se vertikální polohou Krista, ležícího na klíně své matky
- pol. 14. st. – v sochařství patrná tendence k zploštění a odhmotnění
- cíl: oslava přemyslovské minulosti a č. království, př. řada byst v triforiu (průchozí chodbička pod okny Chrámu sv. Víta): Karel IV., jeho manželky a děti, rodiče a lidé, kt. se zasloužili o stavbu katedrály – hl. oba architekti
- autorství byst není zcela jasné, předpokládá se, že: „ideová koncepce je dílo Karla IV., umělecká Petra Parléře“
- sochaři: Jindřich Parléř (bysta Václava z Radče, výzdoba staroměstské mostecké věže (Karel IV., Václav IV., čeští patroni), severní portál kostela Panny Marie před Týnem)
Martin a Jiří z Kluže (údajně odlili bronzovou sochu sv. Jiří – stojí na 2. nádvoří Hradu – autor modelu není znám)
- změna sochařství za Václava IV. – umění už neoslavuje a nereprezentuje panovníka a č. státnost, ale zajímá se o intimitu aristokratické společnosti, ztrácí monumentalitu
- typické pro krásný sloh – štíhlé madony, esovitě prohnuté, s hlavou nakloněné ke straně dívajíce se na děťátko; př. Madona krumlovská, plzeňská, třeboňská
- další typ Madony je o něco robustnější a lidovější – Madona torunská
- reformní snahy J. Husa a náb. život nachází ohlas i v sochařství tzv. „expresivní sochy Bolestného Krista“ (Novoměstská radnice) nebo „Kalvárie“ (Týnský chrám) z doby těsně před husitskými bouřemi
- první větší událostí po izolaci způsobené husitskými válkami byla stavba a výzdoba Prašné brány (za Vl. Jagellonského) – autor – Matouš Rejsek
P.G. – mnohofigurový reliéf
- díla: Znojmo, hrad Šternberk, Praha, Jihlava, Brno

Malířství
- lineární ztvárnění postav, trojrozměrný prostor, zachycení citového života, dramatické situace, následná cesta za realismem
- vedoucí druh malby: sklomalba
- hl. fresky Krista a Panny Marie
- ve 14. st. vznik portrétu (př. Podobizna Jana II.)
- v kostelech, hradech hl. tapisérie
- další: rukopisy bohatě zdobené iniciálami, úponkami
- centra: Itálie, Nizozemí, Francie
- sochaři: Klanění Božímu beránkovi (Hubert van Eyck, dokončil bratr Jan van Eyck – Podobizna manželů Arnolfini),
- Giotto di Bondone – cyklus ze života sv. Fr. z Assisi, fresky a výjevy ze života Krista a Panny Marie v Padově
- jeho postavy důstojné, vážná, přirozená gesta
- považován za největšího gotického malíře a zakl. renesance
- Rogier van der Weiden, Hans Memling
- Hieronimus Bosch – bohatství fantazie, mnohoznačnost díla, cíl: náprava života lidí = pekelná muka na obraze „Rajská zahrada“ – milenci zavřeni do skleněné koule = izolovanost od světa (část obrazu)
- jeho díla až kacířská, přesto je sbíral kat. šp. král Filip II. (30 obrazů)

Malířství v Čechách
- v době Karla IV. patřilo k evr. špičce
- rozvoj: nástěnné a knižní malířství, sklomalba, deskové obrazy – malovány vaječnou temperou
- Mistr Theodorik – obraz Nebeského vojska Kristova (v kapli sv. Kříže na Karlštejně), Ukřižování, Kristus v hrobě s anděli a třemi Mariemi
- jeho postavy monumentální, plně plastické a tělesné s velkým nosem a ústy
- znal it. malířství
P.G. – Mistr litoměřického oltáře
- první samostatný portrét „Albrecht z Kolovrat“
- nástěnné malby svatováclavské kaple sv. Víta
- Karlštejn: hl. výzdoba kaple sv. Kříže a sv. Kateřiny
- portréty Karla IV., manželek, náb. motivy, výjevy z Legend o sv. Václavu a sv. Ludmile, Apokalypsa
- Emauzy: název až ze 17. st. (předtím Na Slovanech)
- nástěnné malby – výjevy ze Starého a Nového zákona
- rozvoj mozaiky: př. Poslední soud na Zlaté bráně Svatovítské katedrály
- barevná okna
- rozvoj knižních maleb