Karel Kryl

* 12. 4. 1944
+ 3. 3. 1994
- písničkář, básník a publicista
-měl sestru Marii a bratra Jana
Nejprve studoval na střední keramické škole v Bechyni - obor užitá keramika. A právě zde složil svou první písničku: "Potkal jsem svou tchýni na mostě v Bechyni, vítr jí rozfoukal drdol." Po matuře chtěl studovat na Umprum, ale umístěnka ho postavila před praktičtější úkol - vyrábět záchodové mísy v teplické keramičce. Ve volném čase modeloval plastiky ze šamotu. Večery ale patřily divadlu. Písničky jako Anděl nebo Tráva slyšelo poprve právě teplické publikum. Později se odstěhoval do Olomouce a pak do Ostravy. Nahrával v rozhlase. Na vojně sloužil jako kreslič protivzdušné obrany státu. Cestou z vojny do Ostravy ve vlaku napsal "Bratříčka". Jiří Černý měl velkou zásluhu na tom, že na jaře 1969 Panton vydal čtrnáct Krylových písní na desce. Na začátku podzimu 1969 odjel Karel na festival do Německa s tím, že bude pryč dva tři týdny. Když si ale sečetl své nálezy a ztráty za poslední rok, k českému hraničnímu přechodu už se nevrátil.Jediné, co svým posluchačům zanechal, bylo elpíčko Bratříčku, zavírej vrátka. Desku, která nebyla na prodej, desku, kterou se chlubil majitel jen těm nejbližším přátelům. V Německu byl Karel spolupracovníkem a později pracovníkem Svobodné Evropy.
Do vlasti se Karel vrátil v listopadu 1989. Vlastně nepřijel dělat revoluci, ale phřbít maminku. Najednou žil politikou a považoval se i za novináře, ale málokdo od něj chtěl víc než jeho písničky. Ztratil nepřítele, či lépe řečeno, jeho nepřítel se rozptýlil. V posledních letech žil dvojí život. V Německu si užíval poklidného manželství se svou druhou ženou Marlen, v Čechách se po hlavě vrhal do předem ztracených bojů a nekonečných diskusí. Osudným se mu stal kupodivu ten klid. Během prochazky se svou manželkou dostal srdeční záchvat a brzy nato zemřel. Bylo mu necelých padesát let. Poslední nahrávky před odjezdem do exilu pořídil ve vinohradském divadle.