KRÉTA A EGEJSKÁ OBLAST
- vyspělá kultura vznikla na poč. 2.tis. př.n.l. v despotických státech na ostrovech Egejského moře >
> v čele Kréta
- v době bronzové se rozvíjela tzv. „minojská“ kultura (podle mýtického krále Mínoa)
- Rozkvět – 18.stol. př.n.l. – nádherné paláce zničeny kol. r. 1750 př.n.l., v 17.stol. př.n.l. obnoveny a poté
opět zničeny.
Námořnický obchod a rozvoj řemeslné výroby vedl ke vzniku despotických států a vytvoření vysoké zjemnělé palácové kultuře (objevena až kol. r. 1900 vykopávkami)
- Města stavěli poblíž přístavů; ve vnitrozemí na vyvýšinách s pravidelným půdorysem
- ulice –dlážděné, schodiště vyrovnávala rozdíly terénu
stavební materiál - lámaný kámen (opracovaný v kvádr)
- sušené cihly (spojované maltou a omítnutím)
Panovnický palác - uprostřed obdélného nádvoří, dlážděné kamennými deskami.
- skupiny budov kolem něj stavěny na pravoúhlém systému, ale bez symetrie
- vybaven vodovodem, kanalizací, koupelnami a záchody se splachováním
Trůní sál - jediný monumentální prostor s kamenným (dnes sádrovým) trůnem, kamennými lavicemi
po obvodu a nástěnnými malbami
Opevnění neexistovala, cítili se na ostrově bezpeční, protože vládci ovládli loděmi moře.
architektura: - architrávový systém se sloupem, jehož dřík se směrem dolů zužoval
- u paláců se poprvé objevil motiv propylájí (vstupní brána)
sochařství: - nezachovala se žádná monument. díla, jen drobné 1) kultovní sošky (bohyně s hady z
Knóssosu – 16.stol. př.n.l. – s charakteristickým oblečením) a 2) reliéfy pronikavého
realismu (zlaté poháry z Vafia –16.stol. př.n.l. – s vytesanými výjevy > představují
chytání a zkrocené býky.
>> význačná role ženy - kněžky a kult býka
malířství:
- v nástěnném malířství se uplatnily náměty figurální (Princ s liliemi z Knóssu, Dívka skákající přes rohy
býka), ze světa zvířat (delfíni, koroptve), fantastické (gryfové - lvi s ptačí hlavou) a ornamentální.
(kvetoucí rostliny).
Figurální typ - vliv orientálního frontálního zobrazení
Usilovali spíš o volnější a malířštější podání (oproti Egypťanům)
Stejnou tendencí se vyznačuje zdobená keramika s realistickými motivy mořské fauny a flóry (také oblíb. motiv spirály) – váza s chobotnicí (kol. r. 1500př.n.l.)
ŘECKO
- ve 2.tis. př.n.l. osídlily Balkánský poloostrov Řecké kmeny -
- (Iónové, Achajové, Dórové, Aiolové) souhrnně Helénové
- v 1.tis. př.n.l. vytvořili vyspělou kulturu a umění
- se svou klasičností (dokonalostí) se staly základem celoevropské vzdělanosti)
-- rozkládá se na řadu malých krajinek, horskými břehy často nepřístupné.
[Zabírali postupně nová sídla a zakládali drobné městské státečky (polis) >> představovaly samostatné
politické jednotky.]
Řecké umění: hl. charak. rysy:
1. Řecký humanismus – ideálem se stává člověk zdravý, krásný , mravný a sebevědomý (jako olympijští
vítězové). Ovlivněn i charakter řeckého náboženství (mytologie).
2. Řecká demokracie – svobodný občan mohl být volen téměř do všech funkcí ve státě. Umění mělo
čestné místo a celonárodní charakter. Řemeslná práce umělců vysoce ceněna.
3. Lidské měřítko – proniklo všemi obory výtvar. umění
4. Klasičnost (dokonalost) – založena na jednotě obsahu a formy na jedné straně a smyslového a
rozumového poznání na straně druhé. Snaha o napodobení skutečnosti,
figury anatomický správné.
5. Řecké umění – stalo se estetickou normou pro další umělecký vývoj, vytvořilo ideál krásy (navázala
renesance).
Historická období antiky:
1.obd. prehistorické (10. – 9.stol. př.n.l.)
2.obd. archaické (8. – 6.stol. př.n.l.)
3.obd. klasické (5. – 4.stol. př.n.l.)
4.obd. helénistické (3. – 1.stol. př.n.l.)
architektura:
matematicky propočítána a esteticky vyvážena pro všechny pohledy. Závisí na architrávovém řádu a dokonalé sloupové soustavě. Nejtypič. typ je řecký chrám (počátky již v prehistorickém obd., základem byl mykénský megaron).
Typy řeckého chrámu:
1. Megaron – převzatý z typu mykénského obytného domu. Nejstarší chrám je na ostrově Samu ze
7.stol. př.n.l.
2. Chrám in antis – vznikl z megaronu
3. Prostolos – před předsíní byla řada sloupů
4. Amfiprostylos – měl řadu 4 sloupů vpředu i vzadu
5. Peripteros – měl řadu 4 sloupů po všech čtyřech stranách. Rozvíjel se dál, vnitřní dispozice stále
složitější.
6. Dipteros – dvě řady sloupů
7. Tholos – centrální dispozice se sloupovým ochozem
Chrám stál na stupňovité podezdívce se schodištěm na vstupní straně. Ještě v 6.stol. př.n.l. ze dřev a
nepálených cihel, časem nahrazeny kamenem.
Řády řecké architektury:
- rozlišujeme dva základní řády (dórský a jónský) podle tvaru a výzdoby kladí, sloupů a štítů.
~ Dórský řád: usadil se , kdy byly dřevěné sloupy nahrazeny kamennými a nadále zůstal neměnný., - masivní, prostý a střízlivý; bez patky, dřík je podélně rýhován kanelurami.
- Na sloupech kladí, složené z hladkého architrávu, vlysu s triglyfy střídajícími se s metopami,
ukončené římsou.
Památky: Héřin chrám v Olympii, Apollónův chrám v Korintě, Affain chrám na Aigině
~ Iónský řád: byl odlehčenější, jemnější, elegantnější a ozdobnější
- jsou štíhlejší, mají trojitou patku a hlavici se dvěma volutami po stranách, dřík má jen slabé
entasis nebo je bez něho, kanelury hluboké, úzké a stýkají se v tenké pásce.
- sloupy nesou dvou n. třídílný architráv, kladí není rytmizováno a vlys má horizontální reliéfní výzdobu
- římsa je bohatě zdobena
Památky: Artemidin chrám v Efesu –jeden ze sedmi divů světa, Héřin chrám na ostrově Samu,
malý chrám Athény Níké a Erechtheion na athénské akropoli
V helénistickém období docházelo ke kombinování obou slohů i na jedné stavbě.
~ Korintský řád: je pouze variantou iónského řádu.
- Liší se tvarem hlavice.
- Římsa byla bohatě zdobena konzolami a zubořezem.
- Korintský řád vznikl až v období klasickém, vrcholu dosáhl v obd. helénistickém.
Památky: Lýsikratův pomník a Olympeion (chrám Dia Olympského, největší athénský chrám) v
Athénách, interiér chrámu Athény v Epidauru.
Klasické období:
- přestavěna athénská Akropolis podle nového plánu
Vedle chrámů se začala uplatňovat světská arch.:
- zejména divadla (otevřená scéna v přírodě)
- nejzachovalejší divadlo v Epidauru
- nejslavnější divadlo v Athénách
- za jeden ze sedmi divů světa byl pokládán Mausósesův náhrobek (na vrcholu bylo čtyřspřeží s královským párem)
sochařství: - patří k nejvýznamnějšímu odkazu antiky
PREHISTORICKÉ období: (10. - 9.stol. př.n.l.)
- drobná plastika z keramiky a bronzu
ARCHAICKÉ období: (8. - 6.stol. př.n.l.)
- zpočátku figurky nahých bojovníků
- později kultovní sochy bohů (stály ve svatyních chrámů)
Skulptura: ve volném sochařství i kolosální sochy inspirované egyptskou skulpturou
- dále stély a sochy kůrose (nahý jinoch) a kóré (oděná dívka) > větš. z mramoru a polychromované
>> na památkách lze pozorovat zdokonalení podání anatomie, vykročená levá noha i tvarování těla
nezapřou vliv egyptského soch., postupně se však stává přirozenější.
první KLASICKÉ období: (5.stol. př.n.l.)
- v 1.pol. převládal přísný styl, vznikaly posl. Sochy typu kůros a kóré
- reliéfy tzv. Trůnu Lodovisiů – Zrození Afrodíty – vrcholové dílo tohoto obd.
- výzdoba Diova chrámu v Olympii
- Vozatai delfský - představuje vítěze v pýtijských hrách
- Zeus či Poseidon (vyloven z moře) – sochař Onaton či Kalamid
- Diskobolos - Myrón (také Kráva)
- Sochař Polykleitos z Argu - hledal matemat. a geometr. zákonitosti těla a vytvořil tzv. kánon >
> tím se označovala jak Polyklaitova teorie proporcí těla, tak socha Doryforos
- vynalezl také kontrapost > přenesení váhy na jednu nohu, druhá, odlehčená, uvádí do
odpovídajícího pohybu ramena a paže, hlava je nakloněná.
- socha Dia - Feidias
druhé KLASICKÉ období: (4.stol. př.n.l.)
- liší se od předcházejícího rostoucím realismem, intenzivním smyslovým poznáním, ústupem idealismu a zvýšeným zájmem o duševní stavy, lidské emoce a vášně
- růst realistických tendencí vedl nakonec ke vzniku podobizny
- divadlo - podporovalo úsilí o výraz emocí
- Skopás - první sochař, který dokázal vyjádřit složité emoce, afekty a vášně, výraz bolesti,
radosti i smutku.
- reliéf vlysu Manzolea - představuje boj Řeků s Amazonkami
- Praxithéles - Hérmes s Dionýsem, Apollón Sauroktónos, Odpočívající Satyr
- Lysippos - dvorní sochař Alexandra Velikého
- vytvořil prý 1500 soch
- bronz. socha Apoxyoména, Odpočívající Hérakles, Sedící Hérakles
HELÉNISTICKÉ období: (3. –1.stol. př.n.l.)
- vystupňovala realistická tendence až v naturalismus
- vedle prvků klasicismu se objevovaly projevy baroka a rokoka
- drastické náměty mučen a umírání, erotické motivy, žánrové projevy z lidového života, zobrazování dětí
- prolínalo se s orientálním
Památky: Afrodíté Mélská - dlouho platila za ideál krásy, Níké Samothrácká - pův. na přídí lodi,
Laokoón - dílo rhodských sochařů, restaurováno později Michelangelem
Diův oltář - reliéf
malířství: - dochováno velmi málo památek – řecké vázy s malbami, nástěnné malířství
Řecký chrám - vnějšek pestře pomalován
- vnitřek zdobily rozměrné deskové obrazy n. fresky
Také veřejné budovy a domy bohatých občanů měly v interiéru deskové či nástěnné obrazy a
mozaiky.
Polygnótos z Thasu
- obdivován pro krásu kompozice a výraznost kresby
- Bitvy u Marathonu, Podsvětí, Dobytí Tróje v Delfách
Apolodóros z Athén
- první začal užívat světla a stínu k modelaci objemu (také perspektivu - pouze empírickou, podle zkušenosti)
Parrhasios
- Odysseovo blouznění, Kulhavý Philoptet, Alegorie Antického lidu
Apellés
- Dvorní malíř a portrétista Alexandra Velikého
- Afrodíté anadyomené (Venuše vynořující se z vln), Pomluva
Vedle nástěnného a deskového malířství se vyskytuje i vázové malířství. Od konce 4.stol. př.n.l.
vystřídalo figurální malbu na keramice orientální výzdoba.
PREHISTORICKÉ období: (10. - 9.stol. př.n.l.)
- geometrický styl – velké amfory
- vedle geometrické výzdoby se na nich objevují figurální scény s pohřebními náměty
ARCHAICKÉ období: (8. - 6.stol. př.n.l.)
- přechod mezi geometrickým a černofigurovým stylem – orientalizující styl
- příjmalo podněty z Egypta a Předního východu
černofigurový sloh - postavy malovány černou barvou, do ní se ryla vnitřní kresba
> Exekiás – nejslav. mistr černofigur. malířství
bílé lekýthy - malíř kreslil na bílém hlinkovém podkladu uvolněným rukopisem několika barvami
HELÉNISTICKÉ období: (3. –1.stol. př.n.l.)
- deskové a nástěnné malířství – všechny mal. žánry
- tempery, fresky, mozaiky, eukaustika
- pompejské nástěnné malby a mozaiky obměňující řecké vzory
užité umění:
- rozvinuli zpracování bronzu
- zrcadla s rukojetí, třínožky
- zlatnictví vysoké úrovně
- řecké mince ražené oboustranně do zlata i stříbra
- drobné keramické sošky (tanagry)
- keramika - amfory, hydrie
- sklo - drobné předměty z horského křišťálu
MYKÉNSKÁ KULTURA
- vzestup, vrchol i pád Mykén >> období mezi 16. a 12.stol.př.n.l.
- Rozkvět ve 14.stol.př.n.l. po pádu Kréty
> převzali její dědictví a přizpůsobili si ji
- šířila se především na Řecké pevnině, v pol. i na Krétě
- první syntéza egejské kultur. (zařízení a výzdoba hradů a sídlišť) s řeckou kulturou achaiskou.
(opevnění, typ megaronu s krbem, hrobky kulovitého půdorysu s nepravou klenbou)
Výtvarné umění je blízké krétskému, ztrácí však jeho bezprostřednost a živost, je více stylizované a abstraktní.
Nejdůležitějším architektonickým typem byl megaron >> převzala jej řecká architektura
> je to obdélná místnost s krbem a otvorem ve stropu, který podepírají čtyři sloupy
22. prosinec 2007
10 338×
1627 slov
