Surrealismus a artificialismus

SURREALISMUS:

- slova surrealismus použil poprvé francouzský básník G. Apollinaire v roce 1917

- i tento umělecký směr programově útočil proti zvyklostem a lžím „starého světa“

- ve svém uměleckém hledání se dal cestou intuice, snu, fantazie a podvědomí

- byl založený na snaze zcela spontánně, automaticky, bez kontroly rozumu vypovídat o tom, co se děje v lidském podvědomí

- surrealisté hledali zdroje nových představ pod nebo nad realitou. Bezprostředně vyjadřovali své dojmy, pocity a sny bez jakýchkoli rozumových zábran či logických souvislostí je spojovali v novou podivuhodnou skutečnost

- šokem dráždili a provokovali divákovu fantazii

- metoda surrealistů měla své kořeny v psychologii. V podstatě dováděla do krajnosti tvůrčí inspiraci

- prolínání snu a skutečnosti, reálného a fantastického, propojování odlišných časů a prostorů, mísení vnějšího viditelného a vnitřního neviditelného světa představ, spojení nadějí i strachu – to všechno jsou typické znaky surrealistického hnutí, které se promítalo v umění výtvarném, literárním i ve filmu

- snaha najít a proniknout do tajemství lidské existence byla u surrealistů podmíněna otřesem z událostí 1. sv. války. Jejich umělecké usilování bylo proto spojeno se snahou o změnu lidské společnosti, společenského řádu a o osvobození člověka.

- Surrealisté se hlásili k socialistickým revolucionářům

- Hnutí surrealistů znovu oživlo před vypuknutí a na počátku 2. sv. války. Úzkost a děs se projevují v obrazu mrazivého strnutí, v němž lidské i živočišné tvary tuhnou v nerosty. Tento přechod každý zná z okamžiku mezi bděním a usínáním. Surrealisté ho využívali k vyjádření „zastaveného času“ mezi skutečností a tím, co je za ní či pod ní skryto

Hlavní představitelé:

Salvador Dali - Neviditelný člověk

Max Ernst - koláž

- frotáž

- Napoleon v pustině

René Magritte - Zastavený čas

ARTIFICIALISMUS:

- V Paříži vytvořili Toyen a Štýrský nový umělecký směr – artificialismus. V manifestu tohoto směru vyšli z teorie poetismu, když artificialismus prohlásili za ztotožnění malíře a básníka. Podle Toyen a Štýrského „ kubismus otáčel realitou, místo aby uvedl v pohyb imaginaci, artificialismus, nechávaje realitu v klidu, usiluje o maximum imaginativnosti

- Hlavní zájem je soustředěn na poezii

- V Štýrského artificiálních obrazech se obrazové prvky proměnily z nositelů pojmenovaných obsahů v samotné skutečnosti a podněcovatele emocí, kubistické tvarosloví v lyrickou řeč abstraktních forem, která dostala smysl malířské metafory. Malíř používal novou techniku: stříkání barev přes předměty, sítě a šablony

- Artificiální obrazy Toyen představují plochy s lineárními prvky a křivkami, tlumenými přísvity a neurčitým texturami.

- Názvy obrazů Toyen a Štýrského inspirovaly V. Nezvala, jenž jim ve své sbírce Hra v kostky věnoval několik básní

- Poetismus a artificialismus jsou jediné dva umělecké směry, jimiž čeští umělci obohatili světové avantgardní umění

- Artificialismus tvoři malířskou paralelu básnického poetismu. Osvobodil imaginaci od logiky paměti a zkušenosti a navazoval lyrickou atmosféru, jež zjemňuje lidskou senzibilitu. Využíval netradičních technik: stříkání barvy u Štýrského a vrstvení barev do reliéfu a lití barev na plátno u Toyen

- J. Štýrský = na Kordule se seznámil s Marií Čermínovou (Toyen), která se stala jeho družkou do konce života. Vstoupil do Devětsilu, s Toyen žil v Paříži, založil erotickou Edici 69 a redigoval Erotickou revue. Stal se zakládajícím členem Skupiny surrealistů v ČSR. Vyšel z lyricky pojatého kubismu, na výstavě Bazar moderního umění v Praze vystavil obrazy s geometrizovanými tvary a lyrickým koloritem v duchu poetismu

- Toyen = stala se členkou devětsilu, se Štýrským pobývala v Paříži, byla zakládající členkou Skupiny surrealistů v ČSR. Ve svých prvních obrazech s erotickými a cirkusovými náměty se inspirovala naivním uměním a atmosférou poetismu

Představitelé:

Jindřich Štýrský Cirkus Simonetta

Souvenir

Dívka s kytarou

Toyen Fjordy

Karel Teige obálka knihy I. Erenburga