Henri de Toulouse-Lautrec

Henri de Toulouse-Lautrec se narodil 24.listopadu 1864 v Paříži v šlechtické rodině. Jeho rodiče byli příbuzensky spjatí, proto se u něj objevovaly časté zdravotní problémy. V dětství si zlomil obě nohy a zůstal mrzákem. V dospělosti proto měřil pouze 152 cm. Jeho nemoc ho ale ještě více povzbudila k malířské činnosti.
Lautrec studovala u akademického malíře Fernanda Cormona. Zde se setkal s Vincentem van Goghem a se spoustou jiných malířů. Postupně se vymanil z konvenčního, akademického stylu.
V roce 1884 se přestěhoval na Montmartre k příteli Albertu Grenieru. V domě byl i ateliér Edgara Degase-jednoho z Lautrecových mistrů. Lautrec se zde dostává do styku s lidmi na pokraji společnosti. inspiruje ho život v kabaretech, kavárnách a veřejných domech. jeho obrazy byly často v nesouladu se zákonem, a tak se na nich podepisoval pseudonymem, aby nekompromitoval čest své rodiny. Používá impresionistické techniky doplněné jeho vlastním osobitým stylem. Připojil se k malířské avantgardě. Zemřel 9. září 1901 následkem dědičného onemocnění a trvalého alkoholismu.
Lautrec byl zaujat jezdeckým uměním. Jeho nejlepším obrazem v raném období je ARTILERISTA SEDLAJÍCÍ KONĚ. Obraz namaloval v sedmnácti letech, je zde ovlivněn impresionismem. Jednou z hlavních vlastností Lautrecovy tvorby je touha o zachycení pomíjivé chvíle. Při tvorbě obrazu DVOUKOLKA S PONÍKEM (bylo to v době těžké nemoci, 2 roky před jeho smrtí) používá Lautrec temné barvy oproti obrazům, které vytvořil v mládí.
V 19. století byl pro společnost oblíbenou zábavou cirkus, stává se námětem umělecké avantgardy pro Renoira, Degase i Lautreca. Lautrecovo plátno v CIRKUSE FERNANDO: KRASOJEZDKYNĚ zachycuje živelnost, rytmus a pohyb v aréně. Tento obraz Lautreca proslavil na výstavě v Belgii.
Portrét MADEMOISELLE DIHAU U KLAVÍRU obdivoval zejména van Gogh. Na dalším obrazu je Lautrecův portrét jeho přítele z mládí-Louise Pascala.
V r.1892 se soustřeďuje na tvorbu litografií. Např. plakát KAVÁRNA „LES AMBASSADEURS“ARISTIDE BRUANT, kde se inspiruje japonskými rytinami, vytvořil pro přítele Aristida Bruanta, známého kabaretního zpěváka.
V Lautrecově posledním díle:ZKOUŠKA NA LÉKAŘSKÉ AKADEMII, znázornil svého bratrance při obhajobě doktorské práce. V té době byl Lautrec na odvykací kůře, jeho psychický stav se promítl i na tomto obraze. Použil temnou paletu barev-obraz působí značně depresivně.
Toulouse-lautrecova díla odrážejí jeho dobu. I když byl ovlivněn dobovými směry, zachoval si vlastní originalitu. Lautrecova kresba se často blížila k ironické karikatuře. Lautrec je považován také za otce moderního plakátu.

Lautrecova další díla:
MODISTKA
AU RAT MORT
MARCELLE LENDEROVÁ TANČÍ V „CHILPÉRIC“
YVETTE GUILBERTOVÁ ZPÍVÁ „LINGER,LONGER LOO“
LA CLOWNESSE CHA-U-KAO
V SALONU V ULICI DES MOULINS
MOULIN ROUGE-LA GOULUE
VALENTIN LE DESOSSÉ ROZESTAVUJE NOVÉ TANEČNICE
KŮŇ A CVIČENÁ OPICE
TOALETA
YVETTE GUILBERTOVÁ
LA GOLUE VCHÁZÍ DO MOULIN ROUGE

„Jdu hlavou proti zdi!
Ano, a to vše kvůli umění,
které uniká a snad nikdy
mi nebude vděčné za to,
co pro ně dnes činím“ (Toulouse-Lautrec)

„Nyní zjišťujeme, že Toulouse- Lautrec se nám zdá nadpřirozený pouze proto, že byl naprosto přirozený“ (Tristan Bernard)

„Lautrec má neobvyklý dar oživit strnulost (...) a vrátit iluzím s drsným zevnějškem jejich tajemnou hloubku.“ (Henri Focillon)

„Je třeba dát vale zvyku, konformní rutině. Jednoho dne Lautrec vykřikl: Už neumím kreslit!...Ve skutečnosti to znamenalo, že našel svoji vlastní linii, vlastní kresbu a svůj vlastní jazyk.“
(Henri Matisse)

„Vůbec nemám v úmyslu obrodit francouzské umění. Zápasím s ubohým papírem, který mi nic zlého neudělal a na němž já - a to mi věřte - nic dobrého nedělám.“
(Toulouse-Lautrec)