Umělci radikálního baroku v Čechách

ARCHITEKTURA

Kryštof Dientzenhofer (1655-1722)
Přivedl k nám myšlenky guarinismu.Pravděpodob. arch. prvních staveb v Čechách, jejichž prostor vznikl z průniku elipsoidů.Střídáním tvarů konkávních a konvexních vytváří rytmické vlnění ploch a linií a vyvolává perspektivní iluze.Stavby:průčelí a loď chrámu sv. Mikuláše na M.Str. a klášterní kostel sv. Markéty v Břevnově, zámecká kaple ve Smiřicích, klášterní pavlánské kostely sv. Josefa v Obořišti a Nanebevzetí Panny Marie v Nové Pace a kostel sv. Kláry v Chebu.

Giovanni Battista Alliprandi (po 1665-1720)
Roku 1706 jmenován v Praze pevnostním stavitelem.Dělal projekty zámků v Libicích a někt. pražských paláců (Lobkovického, Kaiserštejnského, Hrzánského, Hartigovského).Dále projekty kostelů (Nejsvětější Trojice v Kuksu, piaristické kostely v Benešově a v Litomyšli).Přinesl do Čech podněty vídeňské architektury a pražské paláce vyzdobil motivem konzolového polopatra s antikou.

Giovanni Santini zvaný Aichel (1677-1723)
Vytvořil tzv. barokní gotiku – insp. se českou pozdní gotikou aby připomínkou středověk. umění zdůraznil jejich starobylost a spojitost s domácím prostředím.Udělal přestavby středověk. klášterních chrámů v Sedlci, Kladrubech a v Želivě.Jeho největší dílo je poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou.Má tvar 5-cípé hvězdy.

František Maxmilián Kaňka (1674-1766)
Nebyl vyznavačem dynamického baroku, dával přednost klidnějšímu výrazu a půvabné štukové dekoraci stěn.Mezi jeho díla ptaří dostavba Černínského paláce, špitál v Duchcově, zámek v Liběchově, Jemniště, Konopiště, kostel sv. Klimenta v Praze a dostavba Klementina.

Kilián Ignác Dientzenhofer (1689-1751)
V pozdním období se přiklání k franc. klasicismu.Navrhl letohrádek Amerika na Novém Městě a kostel sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech.Jeho kostely najdeme po celých Čechách, pracoval pro různé řády (benediktiny, jezuity, křižovníky s červenou hvězdou, augustiány a voršilky.

SOCHAŘSTVÍ

Matěj Václav Jäckel (1655-1738)
Přinesl do Prahy Berniniovský sloh.Díla:např. křižovnický kostel na Starém Městě, Sv. Markéta v Břevnově, Sedlec, Český Krumlov a tři sousoší pro Karlův most (Sv. Anna, Sv. Dominik, Tomáš Akvinský).

František Preiss (1660-1712)
Věnoval se hl. řezbářství.Sochy do kostel. interiérů: Doksany, Sv. Voršila na Novém Městě.

Jan Brokof (1652-1718)
Vytvořil dřevěný model Rauchmillerovy sochy Jana Nepomuckého pro Karlův most, sochy ant. bohů na atice Toskánského paláce a sochu Panny Marie na nám.v Broumově.

Ferdinand Maxmilián Brokof (1688-1731) - syn
Skulptury pro Karlův most (sousoší Sv. Barbora, Markéta a Alžběta, Sv. Vojtěch,
Sv. Kajetán, Sv. František Borgiáš, Sv. Ignác a další..).Brokofofský sloh – plast. zdůraznění objemů, real. podání detailů a monumentální kompozice.Další významná díla: skulpturální výzdoba průčelí Morzinského paláce a sousoší sv. Jana Křtitele.

Matyáš Bernard Braun (1684-1738)
Jeho první dílo sousoší Sen sv. Luitgardy na Karlově mostě je hned jeho mistr. kus.Dále vyřezaná socha Judy Tadeáše.Největší kus práce odvedl v Kuksu ve vých. Čechách, kde pro hraběte Fr. Ant. Šporka vytesal sochy Náboženství, Blahoslavenství, Ctností a Neřestí a další..
V Jaroměři postavil sloup Neposkvrněného početí Panny Marie, v Král. zahradě v Praze sousoší Den a Noc.

MALÍŘSTVÍ

Jan Kryštof Liška (kolem 1650-1712)
Ve své tvorbě zvýrazňuje lyrické a citové složky výrazu.

Petr Brandl (1668-1735)
Koloristicky uvolněná kontrastní šerosvitná malba.Inspirace sev. Itálií.Usiloval o dramatický výraz.

Jan Kupecký (1667-1740)
Portrétista, svůj osobitý styl si vypracoval pod vlivem benátských koloristů a temnosvitné malby boloňské a římské.Nechal se insp. franc., vlámskýmy nebo holandskými portréty.Portrétoval cara Petra Velikého.Usiloval o psych. char. zobrazovaných osob – soustředil se na výraz obličeje a živou hru rukou.

Václav Vavřinec Reiner (1689-1743)
Freskař.Začal jako malíř bitev a dramat. krajin (Jindřich z Valdštejna přivádí Přemyslu Otakarovi II. svých 24 synů na stropě hl. sálu zámku v duchcově, Gigantomachie nad schodištěm Černínského paláce v Praze, Alegorie Umění, Posl. soud v kupoli křiž. kostela v Praze).Ve stř. období dosahuje kolorit a opojení smysly účinku téměř tiepolovského (Nanebevstoupení Krista v kapli zámku Jemniště, Legenda a glorifikace sv. Jana Nepomuckého v klenbě kostela sv. J. Nep. na Hradčanech).V posl. období se styl Rainera zklidňuje a vyrovnává (cyklus z dějin Zbrasl. kláštera).
Kromě fresek vynikl i jako portrétista (Autoportrét a Podobizna manželky Veroniky).dále barokní krajiny s lovem na zvířata (Orfeus se zvířaty) a oltářní obrazy.