Geografická charakteristika :
Celý rozsáhlý americký dvojkontinent se nalézá na západní polokouli. Od ostatních světadílů je vzdálen, oddělen ohromnými prostorami Atlantského a Tichého oceánu. Blíží se jim jen v polárních končinách. Ale i Beringův průliv mezi Severní Amerikou a Východní Asií je 100 km široký.Na rozdíl od “Starého světa” Evropy, Asie a Afriky, mezi nimiž existovaly živé styky od nepaměti, byla Amerika označována jako “Nový svět” a přestože její styky s ostatním světem v předkolumbovské epoše jsou nepochybné, zůstávala do 16. století v hluboké izolaci.
Základní vymezení :
Americká pevnina protáhlá poledníkovým směrem dosahuje nejdále k severu poloostrovem Boothia. K Severní Americe počítáme i Grónsko. V rozsáhlém americkém středomoří v prostoru Karibského moře a Mexického zálivu mezi Severní a Jižní Amerikou, vystupuje nad hladinu množství ostrovů. Některé, jako např. Bahamy a zčásti i Kuba, jsou zbytkem rozsáhlejší, tektonicky pokleslé pevniny. Jiné, zejména Velké a Malé Antily, vytvářejí kordillerský horský hřbet ponořený do moře. Ve srovnání se Severní Amerikou je pobřeží Jižní Ameriky mnohem méně členité. Celý kontinent má kompaktnější charakter. Jižní řetěz Malých Antil a další ostrovy, jako např. Trinidad lemují venezuelské pobřeží. Z odlehlejších ostrovů počítáme k Jižní Americe zejména ještě Falklandy v jižním Atlantiku a souostroví Galapágy v Tichém oceánu.
Povrch :
Horskou páteří celé Ameriky jsou Kordillery, nazývané v Jižní Americe častěji Andy. Dále k jihu je možno už zřetelně rozlišit horský systém Pacifiku sestávající z přerušovaného Pobřežního pásma a paralejních vysokých Kaskádových hor, vyvinutých zejména na území USA, a východní soustavu skalistých hor. Oba systémy uzavírají řadu mezihorských plošin a pánví. Nejrozsáhlejším pánevním útvarem je Velká pánev, která na východě přechází ve slanou poušť s Velkým solným jezerem. Atlantská pobřežní nížina již ve východní Kanadě na poloostrově Nové Skotsko a pokračuje od severovýchodu USA až na severní pobřeží Mexického zálivu. Kanadský štít budovaný z nejstarších hornin kontinentu tvoří rozsáhlé plató, zabírající velkou část východní a severní Kanady, poloostrov Labradorský i Arktické souostroví. Úrodná oblast Středních rovin se rozkládá mezi Kanadským štítem a Apalačskou soustavou. Severní Andy v Kolombii a Venezuele se výrazně větví a vytvářejí mezi sebou široká údolí a úvaly s pobřežním a vnitřním hřbetem. Střední Andy jsou nejširší částí celého pohoří měřící přes 700 km. Guayanskou vysočinu na sever od Amazonské nížiny tvoří rozsáhlá prvohorní tabule často ohraničena příkrými srázy a stupni.
Vodstvo :
Vývoj říční sítě i vznik množství jezer na severu kontinentu výrazně ovlivnilo čtvrtohorní zalednění. Převážná část vodních toků směřuje z Atlantského oceánu až už přímo, nebo do jeho okrajových moří a zálivů. Mississippi spolu se svým přítokem Missouri se třetí nejdelší řekou. Za pomoci svých mocných přítoků (Arkansas, Ohio, Tennessee a dalších) sbírá své vody z povodí přes tři a čtvrt mil. km2 a svojí rozvětvenou deltou odvádí do Mexického zálivu téměř 20 000 m3 za sekundu v průměru. Mocným tokem je i Rio Grande. Horské rozvodí v Severní i Jižní Americe probíhá nedaleko Tichomořského pobřeží. Proto jsou řeky odtékající k Tichému oceánu mnohem méně významné. Nejdelší je Colorado protékající několika hlubokými kaňony až do Kalifornského zálivu. Také v Jižní Americe je říční síť většinou hustá a bezodtoké oblasti celkově nejsou příliš rozsáhlé. Rozsáhlou Amazonskou nížinu, porostlou vlhkými pralesy, kde prší skoro denně odvodňuje řeka Amazonka. Množství své vody (120 000 m3 za sekundu), plochou povodí přes 7 mil. km2, délkou skoro 7 025 km je největším veletokem na světě.
Oblastní rozdělení :
V základním kontinentálním rozdělení dělíme Ameriku na Severní a Jižní. Jejich rozmezí tvoří Karibské moře a na souši nepochybně jen 48 km široká Panamská šíje. Geograficky je samostatnou součástí Severní Ameriky i tzv. Střední Amerika. Jižní a Střední Amerika spolu s Mexikem a středoamerickými ostrovy se společně označuje také jako Latinská Amerika. K vlastní Severní Americe zahrnujeme Kanadu, Spojené státy americké, z ostrovů pak především Grónsko. Země Střední Ameriky se rozkládají jednak na pevnině, od Mexika až po Panamu, jednak v souostroví Velké a Malé Antily a dalších ostrovech. V Jižní Americe je třeba rozeznávat andské země (Venezuelu, Kolumbii, Ekvádor, Peru, Bolívii a Chile). V jejich ekonomice převládá těžba nerostných surovin, zemědělství na náhorních plošinách, popřípadě rybolov. Nejrozsáhlejší je skupina Brazílie, laplatských a guayanských zemí v oblasti východně od And. Brazílie a Argentina, mezi nimiž leží dvě menší země Paraguay a Uruguay, se rozkládají v Amazonské a Laplatské nížině a ve plošinách Brazilské a Guayanské vysočiny.
18. březen 2008
6 300×
705 slov
