Americký kontinent je tvořen dvěma světadíly: Severní Amerikou a Jižní Amerikou. Amerika se rozkládá na západní polokouli. Západ Ameriky je omýván Tichým oceánem, východ Atlantským oceánem, sever Severním ledovým oceánem.
Severní a Jižní Ameriku spojuje úzký pruh pevniny: Panamská šíje (v nejužším místě je široká jen 46 km). Napříč Panamskou šíjí byl prokopán Panamský průplav (jedna z nejvýznamnějších vodních cest na světě, zkracuje plavbu mezi Tichým a Atlantským oceánem).
Povrch je rozčleněn poledníkovým směrem. Na západě kontinentu se vytvořil pás mladých vysokohorských pohoří a na východě jsou stará kerná pohoří a nížiny.
Severní Amerika leží na severoamerické litosférické desce a Jižní Amerika leží na jihoamerické litosférické desce. Obě desky se pohybují od východu k západu. Na západním pobřeží Severní Ameriky je konvergentní rozhraní litosférických desek (dochází k přibližování litosférických desek). Severoamerická se přibližuje k pacifické. V místě subdukce (podsouvání) se nachází hlubokomořský příkop a na pevnině se vytvořilo pásemné pohoří Kordillery- táhne se v severojižním směru podél západního pobřeží celého kontinentu. Pohoří bylo vyvrásněno na přelomu druhohor a třetihor.
Část hranice mezi severoamerickou a pacifickou deskou tvoří zlomové pásmo San Andreas v Kalifornii. V tomto pásmu dochází k horizontálnímu posunu obou desek. Díky velkému tlaku, který vzniká při pohybu obou desek dochází k tření, které je příčinou častých zemětřesení v přilehlých oblastech. Zemětřesení ohrožuje zejména oblast Los Angeles a San Francisca.
Na západním pobřeží Jižní Ameriky je v konvergentní rozhraní litosférické desky jihoamerické a desky Nazca. V subdukční zóně vznikl hlubokooceánský Peruánsko-chilský příkop a podél západního pobřeží Jižní Ameriky se vyvrásnilo pásemné pohoří Andy s řetězcem mohutných sopek. Tření litosférických desek je příčinou sopečné činnosti a častých zemětřesení.
Jádrem jižní Ameriky je brazilský a guyanský štít. Nejrozsáhlejší nížinou celého kontinentu a největší nížinou světa je Amazonská nížina. V Severní Americe je nejníže položením místem proláklina Údolí smrti - 86 m v poušti Mojave v Kalifornii.
V Jižní Americe je největší říční systém světa Amazonka. Nejdelší řeka světa a je i na prvním místě vodností a plochou povodí. Je dlouhá 7 025 km.
Druhým největším tokem Jižní Ameriky je Paraná – 3900 km dlouhá. Na severu Jižní Ameriky je velkou řekou Orinoko. Na horním toku Orinoka se vytvořil hydrologický jev zvaný Bifurkace (odtok řeky do dvou povodí).
V Severní Americe je nejdelší řekou čtvrtá nejdelší řeka Mississippi- 6212 km dlouhá. Vlévá se do Mexického zálivu. Další řeky Severní Ameriky: řeka Svatého Vavřince, Mackenzie, Yukon
Největšími Americkými jezery jsou velká jezera- soustava pěti vzájemně spojených sladkovodních jezer na pomezí USA a Kanady. Velká jezera: hořejší, huronské, Michiganské, Erijské a Ontario. Jezera jsou spojena průplavy a průlivy. Erijské jezero a Ontario spojuje řeka Niagara na které leží niagarské vodopády.
Podnebí- Amerika zasahuje do všech klimatických pásem. Podnebí Ameriky je výrazně ovlivňováno teplými a studenými mořskými proudy.
V zimě otevřenou planinou pronikají studené větry – Blizzardy (pokles teploty až o 20 °C). Východní část světadílu má dostatečné množství srážek. Na pobřeží Atlantského oceánu je klima velmi vlhké. Severovýchodní pobřeží je ochlazováno vlivem studeného Labradorského proudu.
Nejvyšší průměrné srážky za rok byly naměřeny v podhůří And na pobřeží Tichého oceánu. K nejsušším oblastem patří poušť Atakama. Na severu Atakamy v chilském městě Arica spadne méně než 1 mm srážek za rok.
Na severu kontinentu jsou arktické pustiny se sporou vegetací (mech, lišejníky, řasy) na mořském pobřeží žijí tuleni, mroži, lední medvědi aj.
V subpolárních oblastech se vytvořili tundry (lišejníkové, mechové a keřové). Rostlinstvo tundry přechází směrem na jih v rozsáhlé severokanadské jehličnaté lesy, které směrem k jihovýchodu přecházejí v lesy smíšené. Střední část Severní Ameriky pokrývá travnatý pás prérií. Prérie jsou odděleny od oceánů pásmy hor a lesů. Prérie obývá typická fauna: Bizon, Kur préroivý, kojot, chřestýš a jiné.
V tropické části kontinentu je rozsáhlý tropický deštný les. Velké plochy ve Venezuele pokrývají travnaté savany llanos a v Brazílii křovinaté savany campos. V Laplatské nížině jsou rozsáhlé oblasti se stepní vegetací zvané pampy.
Amerika má velké bohatství nerostných surovin, zejména: Ropy, zemního plynu, uhlí a rud kovů.
Velká naleziště ropy a zemních plynů jsou v USA (při Mexickém zálivu, na Aljašce a na pobřeží Kalifornie). V Severní Americe jsou světově významná ložiska uhlí. Významná ložiska rud kovů jsou na území Kanadského štítu, kde jsou naleziště rud niklových, měděných , stříbrných, železných i uranových- Ložiska měděných rud jsou v Chile, cínových rud v Bolívii a bauxitu na Jamajce . Bohatá ložiska železné rudy a manganových rud jsou v Brazílii.
V Americe žije 789 milionu obyvatel – 13,4% světové populace. Je to velmi řídce zalidněný kontinent - hustota zalidnění je 18,7 obyvatel na km2. Rozmístění obyvatelstva je velmi nerovnoměrné.
Největší seskupení obyvatelstva Ameriky tvoří největší světová megalopole – urbanizované území mezi Bostonem a Washingtonem na severovýchodě USA. V posledním desetiletí zaznamenává Amerika vysoký přírůstek obyvatelstva v důsledku vysoké porodnosti a poklesu úmrtnosti.
Přírůstek obyvatelstva také ovlivňuje přistěhovalectví – hlavní migrační proud směřuje do Severní Ameriky (USA a Kanady) (ročně se přistěhuje kolem 1 000 000 obyvatel)
V Americe jsou zastoupeny všechny lidské rasy
Europoidní plemeno - je zastoupeno především třemi hlavními skupinami obyvatel: Latinoameričany (potomky přistěhovalců ze Španělska, Portugalska a Itálie), kteří žijí hlavně ve Střední a Jižní Americe
Angloameričany (potomky přistěhovalců z britských ostrovů), kteří žijí hlavně v USA a Kanadě
Frankoameričany (potomky přistěhovalců z Francie), kteří žijí hlavně v provincii Quebec v Kanadě a bývalých francouzských koloniích
Mongoloidní plemeno - je zastoupeno především Eskymáky a Indiány. Eskymáci žijí hlavně na severu Kanady a na Aljašce. Většina Indiánů žije ve Střední a Jižní Americe. V USA žijí převážně v horských oblastech a rezervacích.
Negroidní plemeno - většinu příslušníků tohoto plemena tvoří potomci otroků dovezených z Afriky. Černoši žijí hlavně v USA, Brazílii a Karibských oblastech
V Americe žije velké množství míšenců, hlavně pak se Střední a Jižní Americe. Míšenci mezi černochy bělochy jsou mulati. Míšenci mezi bělochy a indiány jsou mestici a míšenci mezi černochy a indiány jsou zambové.
Hlavními dorozumívacími jazyky v Severní Americe jsou angličtina, francouzština a ve Střední a Jižní Americe španělština a portugalština.
Většina obyvatel Ameriky vyznává křesťanská náboženství (náboženství římskokatolické a protestantské). Pouze u některých indiánských kmenů v amazonských pralesech je rozšířeno přírodní náboženství – animismus.
Americký kontinent je z hlediska politického a ekonomického rozdělen do dvou makroregionů:
Oba makroregiony se od sebe liší ekonomickou vyspělostí. Na jedné straně je hospodářsky vyspělí angloamerický makroregion a na druhé je hospodářsky málo vyspělý latinskoamerický makroregion.
Na USA připadá 28 % světové průmyslové výroby, 18 % zemědělské výroby a skoro 20 % světového obchodu.
Kanada je také průmyslově-zemědělský vyspělý stát s významnou těžbou nerostů a vysokým objemem zemědělské výroby.
Mezi zeměmi latinskoamerického regionu jsou značné sociální a ekonomické rozdíly.
Hospodářsky nejpokročilejší jsou NOVĚ INDUSTRIALIZOVANÉ ZEMĚ LATINSKÉ AMERIKY: Argentina, Chile, Portoriko, Uruguay, Mexiko, Venezuela nebo Brazílie…….. Naopak mezi chudé země s málo rozvinutým hospodářstvím patří Haiti, Nikaragua, Honduras, Bolívie
Zemědělství anglického makroregionu - je vysoce produktivní, je plně mechanizované a chemizované a disponuje velkými plochami úrodných půd a pastvin.
Základní složkou zemědělství celé oblasti je živočišná výroba. Vedoucím odvětvím živočišné výroby je chov hovězího dobytka. Jatečná plemena se chovají v prérijních oblastech a podhůří Kordiller. V tomto makroregionu je také významný chov prasat, ovcí a drůbeže.
Vedoucím odvětvím rostlinné výroby je obilnářství. Angloamerický makroregion je světově významnou dodavatelskou oblastí pšenice a kukuřice. V subtropické oblasti se pěstuje rýže. Na jihu a jihovýchodě USA se pěstuje bavlník, tabák a sója. Na dolním toku Mississippi a Atlantských nížinách se pěstuje podzemnice olejná a cukrová třtina. V Kalifornii se pěstuje subtropické ovoce, vinná réva a zelenina.
Zemědělství Latinského makroregionu - je málo produktivní a není schopna zabezpečit tamní obyvatelstvo potravinami. Ve většině zemí Latinského makroregionu je zemědělství hlavním hospodářským úsekem. Převládá samozásobitelské zemědělství, které je zaměřené na produkci potravin pro vlastní spotřebu rolníků.
V drobných hospodářstvích se nepoužívá mechanizace ani hnojiv. Pěstují se v nich většinou obilniny, luštěniny a škrobnaté hlízy.
Moderní způsoby hospodaření se uplatňují v plantážním zemědělství. Hlavní složkou zemědělství v Latinské Americe je rostlinná výroba. V té má vedoucí postavení obilnářství. Pěstuje se hlavně kukuřice a pšenice. Rozšiřuje se pěstování rýže (hlavně v Brazílii). Plantážní hospodářství je hlavně zaměřeno na pěstování cukrové třtiny, kakaovníku a banánovníku.
Živočišná výroba - Vedoucím odvětvím je chov hovězího dobytka (je rozvinut v Brazílii, Argentině a Uruguayi). Chov ovcí je rozvinut v Uruguayi a chov prasat v Brazílii. Značný význam má i rybolov a v něm vynikají Peru a Chile.
Průmysl v Angloamerickém makroregionu využívá rozsáhlé zdroje domácích nerostných surovin a také zpracovává velké množství surovin dovezených.
V Angloamerickém makroregionu je významná těžba energetických surovin hlavně černého uhlí, ropy a zemního plynu. Světový význam má také těžba rud barevných a vzácných kovů.
Spojené státy vynikají v metalurgii zejména v hutnictví železa a oceli. V hutnictví neželezných kovů je nejvýznamnější hutnictví hliníku. Výroba hliníku je závislá na dovozu bauxitu. Anglický makroregion vyniká také ve výrobě elektrické energie - podílí se 34 % na celosvětové výrobě elektřiny. Vedoucím průmyslové výroby je strojírenství. To produkuje více než 1/3 celosvětové produkce. V chemickém průmyslu má vedoucí postavení petrochemie. Nejrozvinutějším odvětvím lehkého průmyslu je potravinářství
Průmysl Latinskoamerického makroregionu - podílí se na světovém průmyslu necelými 7 %.
Těžební průmysl je z větší části ovládán zahraničními společnostmi. Většina vytěžených surovin se vyváží. Hlavní energetickou surovinou Latinské Ameriky je ropa. Nejvíce ropy vytěží Mexiko a Venezuela. Latinská Amerika dodává na světové trhy rudy barevných kovů , rudy železa, manganu a bauxitu. Elektrárenství využívá k výrobě energie především místní hydroenegetické zdroje.
Rychle se rozvíjí strojírenství- levné pracovní síly přitahují zahraniční investice. Vedoucím odvětvím strojírenství je výroba dopravních prostředků. Ve Venezuele a Mexiku se rozvíjí petrochemický průmysl. Odvětvím lehkého průmyslu je potravinářství, které je orientováno především na vývoz. Ve všech zemích Latinské Ameriky je rozvinut textilní průmysl.
Pauzik
14. červen 2014
13 534×
1607 slov
