Dnešní Arménie je malá vnitrozemská republika, ležící v horách na jihu Zakavkazska. její obyvatelé jsou potomky prastaré civilizace v oblasti, která byla v historii dobývána Peršany, Turky, a Mongoly.
ve střetu s Turky byli Arméni téměř vyhubeni. Na severu hraničí s Gruzií, na východě s Ázerbajdžánem, na jihu s Íránem a ázerbajdžánskou oblastí Nachičevan, na západě s Tureckem. Arménie si činí nároky na enklávu Náhorní Karabach, která leží na území Ázerbajdžánu a je obydlena Armény.
Téměř celý povrch Arménie zabírají náhorní plošiny a hory Malého Kavkazu a Arménské vysočiny, jejichž úctyhodná nadmořská výška (3000 - 4000 m) neodpovídá názvům. V kamenité a skalnaté krajině se nalézají vyhaslé sopky ( nejvyšší Aragac 4090 m) a vysoko položené lávové plošiny, do nichž se zařezávají hluboké kaňony. Častá zemětřesení svědčí o tom, že horotvorná činnost stále pokračuje. Na východě v nadmořské výšce 1900 m leží velké jezero sevan. Pohoří Gegan na západní straně jezera se zvedá nad hlavním městem Jerevanem a širokou kotlinou naproti nyní tureckému Araratu, kterou protíná hraniční řeka Aras. Pouze malé území na severu a v údolí arasu leží níže než 1000 m nad mořem. Země má suché, kontinentální podnebí, krátké mrazivé zimy a v nižších polohách dlouhá a horká léta. V horách je podstatně chladněji a sněhová pokrývka tu vydrží celý rok.
Vegetace má většinou stepní charakter, v nižších polohách rostou suchomilné trávy a pelyněk. Stepní zvířenu tvoří sysli, frčci, lišky a zmije. Dubové lesní porosty na jihovýchodě přecházejí ve vlhčích severovýchodních oblastech v bukové. V těchto lesích žije rys a medvěd hnědý. Alpské louky velehorských oblastí poskytují dobrou letní pastvu kozorožcům a divokým ovcím (archarům). Typickým ptákem je velekur kaspický.
Obyvatelstvo :
Drtivou většinu obyvatel republiky tvoří Arméni, jejichž jazyk představuje zvláštní samostatnou skupinu v rámci indoevropských jazyků. Arméni si i přes dlouhá období muslimské nadvlády uchovali sounáležitost s křesťanským světem. Věřící patří buď k arménské pravoslavné církvi, která má vztahy k Římu. Některé menšinové skupiny např. Kurdové, jsou muslimy. I přes obrovské hospodářské a sociální problémy se udržuje poměrně vysoká porodnost a přirozený přírůstek obyvatel. Vzrůstá emigrace. 70% populace žije ve městech.
Hospodářství :
Základem ekonomiky zvláště v posledním těžkém období se opět stalo zemědělství. Více než polovina orné půdy v kotlině Jerevanu a podél Arasu je zavlažována. Rozhodující je rostlinná výroba, především produkce ovoce (v nižších polohách i fíky, ve vyšších jablka a broskve) a vinné révy. Dále se pěstují brambory, zelenina, tabák, méně obiloviny a mandloně. Na horských pastvinách se chovají ovce a skot.
Ve druhé polovině 20. Století byla země velmi rychle industrializována, k čemuž přispěla i bohatá ložiska mědi, zinku a molybdenu a stavba Sevansko-razdanské kaskády hydroelektráren. Nejdůležitějším odvětvím je těžba a zpracování rud (produkce mědi a hliníku). Následuje výroba automobilů, celosvazově byla významná výroba elektromotorů a přesného strojírenství , důležitý byl chemický průmysl. Tradiční je textilní výroba včetně produkce koberců, obuvnictví a potravinářství se známou výrobou kvalitního koňaku a vína.
Arménie je v těžké dopravní situaci, prakticky izolována od ostatního světa odvěkými nepřáteli. Největší význam pro ni má železniční a silniční spojení z gruzinských přístavů a letecká doprava s mezinárodní pomocí.
V prosinci roku 1988 postihlo řadu měst severní Arménie ničivé zemětřesení, které vážně zasáhlo její ekonomickou infrastrukturu. Řada továren a elektráren byla zničena a většina finančních zdrojů země musela být použita k zajištění pomoci obětem zemětřesení a k rekonstrukci životně důležitých objektů. Zemětřesení vedlo i k odstavení jaderné elektrárny a následné přerušení dodávek ropy a plynu z Ázerbajdžánu a celková blokáda způsobily arménskému obyvatelstvu velké strádání. Již několik let je denně vypínán proud, netopí se v továrnách, které ještě fungují, ani v nemocnicích. Vláda za této situace uvažuje o obnovení provozu problematické jaderné elektrárny.
Arménie se nachází v zakavkazsku, na severu a navýchodě je obklopena horskými pásmy Malého Kavkazu. Největší část země zaujímá Arménská vysočina, která je sopečného původu a čas od času je postižena zemětřesením. Známé je vysokohorské jezero Sevan, které zabírá plochu cca 1 200 km2. Podnebí je suché subtropické, rostlinstvo stepní a polopouštní. Hospodářství je nerozvinuté, nachází se tu "problematická" jaderná elektrárna Mecamor. Arménská literatura v sobě spojuje východní a západní vlivy, lidová hudba je spojena s pěvci ašughy.
Arménská republika získala nezávislost 23. srpna 1990, kdy Nejvyšší sovět Arménské sovětské socialistické republiky přijal deklaraci o nezávislosti. Zároveň došlo ke změně názvu státu na Arménskou republiku a byly zavedeny státní symboly a hymna z r. 1920.
Vnitrozemský stát v Zakavkazsku. První státní útvary vznikaly na území dnešní Arménie již od starověku (říše Urartu) a od počátku byly terčem expanze sousedních mocných říší a nájezdníků (Asýrie, Persie , Římská říše, Byzanc, Arabové, Mongolové, Seldžukové). Roku 301 bylo v Arménii přijato křesťanství jako oficiální náboženství (první na světě). V 17. století byla Arménie rozdělena mezi Turecko a Persii, východní část připojilo roku 1828 Rusko . Postup Turecka vůči emancipačním snahám Arménů koncem 19. století a za 1. světové války byl první genocidou moderních dějin. Po ruské revoluci a neúspěšném pokusu o federaci zakavkazských států vznikl roku 1918 v ruské i turecké části Arménie nezávislý stát, který však nepřežil tureckou a komunistickou agresi (1920). Od roku 1922 byla ruská část Arménie součástí Zakavkazské SFSR v rámci SSSR , po jejím zrušení v roce 1936 byla vytvořena Arménská SSR. V souvislosti s postupným rozkladem SSSR vyhlásila Arménie roku 1990 svou svrchovanost, o rok později pak úplnou nezávislost. Zakládající člen SNS z prosince 1991. Od roku 1988 je Arménie zapojena do ozbrojeného konfliktu v Náhorním Karabachu , arménské enklávě v sousedním Ázerbájdžánu . V květnu 1994 bylo uzavřeno příměří, Náhorní Karabach zatím drží Arménie. Od roku 1994 nastoupila Arménie cestu ekonomické stability a hospodářského růstu (jeden z největších přírůstků HDP ze států SNS). V roce 1995 se konaly svobodné volby a byla přijata nová ústava, která omezila rozsáhlé prezidentské pravomoci. Prezidentské volby z roku 1996, ve kterých opět zvítězil Levon Ter-Petrosjan, přinesly vlnu politického násilí.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE :
Rozloha : 29 800 km čtverečních _______________________________________________________
Podnebí : nadmořská výška průměrné teploty – leden - červen roční úhrn srážek
Jerevan 1042 m -5,8 °C 24,5°C 320 mm_________
Nejvyšší hora : Aragac 4090 m Největší jezero : Sevan 1417 km čtverečních ____ _____________
Nejdelší řeka : Aras 914 km____________________ ____________
Počet obyvatel : 3 760 000 kusů-----------________________________________________________________
Státní zřízení : Pluralitní republika s jednokomorovým parlamentem._____________________ ____
Největší města : Jerevan (hl. město) 1 325 000, Kumajri 165 000, Kirovakan 90 000 ____
Úřední jazyk : arménština_________________________________________________________ ___
Národnostní složení : Arméni 94%, Ázerbajdžánci 1,5 %, Kurdové 1,5 %, Rusové 1 % _ ___
Náboženská příslušnost : většina-arménská apoštolská církev, menšiny katolíků a muslimů_ _
Měna : 1 dram______________________________________________________________________
Naděje dožití při narození : muži 67,4 let, ženy 73,3 roku____________ ____________________
Struktura HDP : zemědělství a rybolov 18%, těžba a průmysl 30%, stavebnictví 7%, služby 45 %,_ _
Hustota obyvatel : 121/km čtvereční _
Negramotnost : 1 % ___ _
HSP na obyvatele : $ 780 _____
3. září 2007
5 702×
1092 slov
