Asie (Irák, Mongolsko, Čína)

1 Afghánistán 24 Laos
2 Bahrajn 25 Libanon
3 Bangladéš 26 Malajsie
4 Barma 27 Maledivy
5 Bhútán 28 Mongolsko
6 Brunei 29 Nepál
7 Čína 30 Omán
8 Filipíny 31 Pákistán
9 Indie 32 Saudská Arábie
10 Indonésie 33 Singapur
11 Irák 34 Spojené arabské emiráty
12 Írán 35 Srí Lanka
13 Izrael 36 Sýrie
14 Japonsko 37 Thajsko
15 Jemen 38 Turecko
16 Jižní Jemen 39 Vietnam
17 Jordánsko
18 Kampučia Závislá území
19 Katar Korea 40 Hongkong
20 Korejská LDR 41 Kokosové ostrovy
21 Jižní Korea 42 Macao
22 Kuvajt 43 Vánoční ostrov
23 Kypr 43 Vánoční ostrov

I R Á K

Zemi náleží rozsáhlé nížinaté území od krátkého pobřeží Perského zálivu na jihu (jen 70km) až k horám Arménský Taurus na severu při tureckých hranicích(3 352m). Celou západní polovinu země zabírá vyprahlá Syrská poušť jen nepatrně zalidněná. Na severovýchodě v Kurdistánu a podél íránských hranic postupují bezlesá pásma Zagroských hor (Bozdag 3 612m). Život se soustřeďuje v Mezopotámské nížině, kde vznikla jedna z nejstarších civilizací s hustým osídlením už ve starověku. Dnes je intenzívně osídleno jen zavodňované území okolo veletoků Eufratu a Tigridu, i jejich společné ústí Šatt-al-Arab. Jejich břehy jsou však místy písčité nebo bažinaté. Suché podnebí je velmi teplé, zvláště v nížinách na jihu země. Základní surovinové bohatství tvoří ropa v nalezištích kolem Mosulu, Kirkúku a Basry daleko na jihu.
Obyvatelstvo se skládá hlavně z arabsky mluvících Iráčanů (70%); v severních horách žijí Kurdové (10-15%). Hustota zalidnění dosáhla v průměru 35 obyv./km2, ale rozložení sídel je velmi nerovnoměrné. Podíl městského obyvatelstva přelročil 2/3. Hlavní město Bagdád je tradičním střediskem islámské kultury. Dnes má univerzitu, známé archeologické muzeum. Hlavní je ropný průmysl, soustředěný hlavně v Mosulu, Kirkúku a Basře, která je zároveň nejdůležitějším přístavem země. Většina obyvatel vyznává islám.

M O N G O L S K O

Povrch Mongolska vytváří rozsáhlá náhorní plošina vysoká v průměru přes 1 000m. Je dosti zvlněná a prostoupená vyššími pohořími, zvláště ve své západní a severní části. Mongolský Altaj (4 653m), Gobijský Altaj a s nimi souběžně probíhající Changaj (3 539m) mají rovněž plošinatý ráz. V nejvyšších polohách jsou i zčásti zaledněny. Kamenitá poušť Gobi, přecházející místy v polopouště a stepi s chudými pastvinami, zaujímá tři čtvrtiny rozlohy země. Podnebí je suché a pro svoji silnou kontinentalitu drsné. Průměrné letní teploty se pohybují kolem 18-20oC. Po vedrech ve dne jsou však noci velmi chladné. V noci může teplota klesnout až k 50oC. Srážky přicházejí velkou většinou v létě, ale v tak malém množství, že stačí pouze na vzrůst stepních porostů. K jihovýchodu srážek ubývá, les rostou jen na severu, ale jejich celková plocha nepřesahuje 5% území. Jedině řeka Selenga se svým přítokem Orchon je zčásti splavná. Nejdelší mongolskou řekou je Cherlen (1 264km). Mongolsko má ložiska uhlí a barevných kovů v odlehlých oblastech, které jsou předmětem rozsáhlého geologického průzkumu.
Počet obyvatel je vzhledem k rozsáhlosti území velmi malý. Přes 90% obyvatelstva tvoří Mongolové různého kmenového původu, zbytek rozličné turkotatarské národnosti. Více než čtvrtina obyvatel žijr v hlavním městě Ulánbátaru. Venkovské osídlení tvoří dosud zčásti přenosné sídelní jednotky (jurty) chovatelů dobytka.

Č Í N A

Čína je největším východoasijským státem, i když valná část jejího území sahá i do centrální Asie. Rozlohou je po Sovětském svazu a zhruba stejně veliké Kanadě největší zemí světa, počtem svých obyvatel daleko předčí ostatní země. Je veliká skoro jako Evropa, má však mnohem více lidí.
Velkou část země tvoří vysočiny a vysoko položené náhorní plošiny. Skoro 70% území leží ve výšce nad 1 000m. Nížiny, většinou hustě obydlené a intenzívně obdělávané, činí něco přes 10%rozlohy. Hlavním klimatickým a krajinným předělem je hřeben Velkého Chinganu, dosahující skoro 2 000m, Sveročínská vysočina, západní okraj Sečuánské pánve, Čínsko-tibetská a Jünnanská vysočina. Západně od tohoto předělu leží vysoká pohoří Ťan-Šanu (Chang-Tengri 6 995m), Pamíru (muztag-Ata 7 860m), mohutného masívu Kchun-lunu (Ulug-Muztag 7 723m), pohoří Karákoram, Transhimaláje a Himaláje (Mt Everest 8 848m) s nejvyššími horami světa. Pohoří uzavírají rozsáhlé bezodtoké pánve, jako např. pánev Tarimská s Turfanskou proláklinou (-154m), nebo Tibetská plošina s nadmořskou výškou v průměru 4 000-5 000m. Na východ se území svažuje k mořskému pobřeží a tímto směrem také tečou hlavní čínské řeky Chuang-che a Jang-tse. Mezi nimi probíhá od západu k východu dlouhé rovnoběžkové pohoří Čchin-ling-šan (4 600m), které je výrazným klimatickým a krajinným rozmezím severní a jižní Číny.
Na severu převládá mírné klima s pravidelnými zimními mrazy. Množství srážek je menší a jeho rozložení se řídí zhruba vzdáleností od Tichého oceánu. Naproti tomu jih už má typicky monzunové, vlhké subtropické až tropické podnebí. Zimní monzun přináší jasné, suché a poměrně chladné počasí a vane převážně od severozápadu. Letní monzun přichází od jihu až jihovýchodu a přináší teplé a vlhké počasí. Monzunové deště jsou ovlivněny horskými svahy, které jim stojí v cestě a proto do horského vnitrozemí už téměř neproniknou. Proto je tam extrémně suché vnitrozemské podnebí s velkými tepelnými rozdíly. Zdejší suché pastviny a stepi přecházejí na severu v rozsáhlou kamenitou poušť Gobi.
Řeky vznikají hlavně z monzunů a z tajících ledovců. Většina jich zaniká v suchých oblastech a proto je více než 1/3 území bezodtokou oblastí. Řeky mají velký plavební, zavlažovací a energetický význam.
Čína má bohatá naleziště černého uhlí, ropy a zemního plynu, dále železné rudy, barevných kovů a solí.
Kolem 95% obyvatelstva tvoří Číńané. Na severu a západě žije na 40 různých nečínských národností. Čínský národ je nejpočetnější a zároveň také nejstarší národ světa. Čínská civilizace se vyznačuje ojedinělou národní, jazykovou a geografickou kontinuitou po tisíciletí. Obyvatelstvo se soustřeďuje hlavně do měst - proto je zde mnoho milionových velkoměst. Vedle hlavního města Pekingu je to Šanghaj, Čchung-Čching, Kuang-džou, Šen-jang, Tchien-ťin, Lü-Ta, Wu-chan, Nan-Ting a mnohá další.

Gastronomie v Číně

V Číně je rýže nedílnou součástí potravy. Jedí ji jakkoli upravenou zatepla, ale i nasladko a zastudena. Všude se jí tradičními čínskými hůlkami.

Čína je velmi krásná země, ale trvale bych tam nikdy žít nechtěl díky jejím zvyklostem a náboženství.

Materiál jsem čerpal z knihy Země světa, nakladatelství Svoboda 1987.